Nyní, v zimě, kdy na stromech nejsou žádné listy, je jmelí jasně vidět. Nemusíte být vědeckým pracovníkem Biologického ústavu, abyste mohli konstatovat, že se tato rostlina aktivně rozmnožuje a čím dál více upoutá pohledy vesničanů i obyvatel měst. Jeden z našich čtenářů nemohl projít kolem stromu posetého jmelím: “Podívejte, co se děje!”
Co tedy tato rostlina přináší: prospěch nebo škodu? Kontroverzní téma.
Čarodějnické koště
Je bolestivé dívat se na stromy postižené jmelím. A dorazila do města. Sem tam to uvidíte. Tady na našem dvoře roste jak v zimě, tak v létě bříza kadeřavá. V létě – kvůli jeho listům a v zimě – kvůli bujným koulím jmelí. Zkusil jsem je spočítat – napočítal jsem jich skoro dvě desítky. Co teď? Bílý kmen zemře. Jmelí z něj vypije všechny šťávy. Páni! Parazit!
Většina rostlin je samostatná a žije zcela samostatně. Minerály se získávají z půdy a organické látky vznikají procesem fotosyntézy. To zná každý školák. Ale jsou i lidé jako jmelí. Objeví se ve svém rostlinném světě jako pupínek, jako trn a řeknou „ztraceno“.
V zimě, když jsou stromy holé, je vidět vítězně jmelí. Myslím, že to správně nazvali „čarodějnickým koštětem“. A o tom to celé je. Pokud jde o zlo, ošklivost, anomálii, nemoc stromů. To je pravda. Přichytí se a pomalu, ale jistě ničí silnou rostlinu. Jen teď mlčí a nestěžuje si. Co kdyby to mohlo mluvit?!
Bříza zmizí. Není pochyb, že zmizí. Jmelí se do ní nemilosrdně zažralo. Říká se, že tento parazit může obtěžovat strom, kde se usadil asi čtyřicet let. A pak spolu s ním zemřou jak „dárce“, tak jmelí. Ale za těchto čtyřicet let se kolik semen rozšíří na další stromy! Nepohrdne ani okrasnými výsadbami, ani zahradními exempláři! Tak jaký je výsledek? Zůstanou kolem jen jehličnany, kterým se jmelí vyhýbá?
Lidia Ivanovna,
Svisloch.
zlatá větev
Čarodějnické koště, říkáte? Ale „zlatá ratolest“ se mi líbí víc. Přesně tak nazývali jmelí kněží starých Keltů, Druidové. Ti byli mimochodem přesvědčeni, že jmelí si zaslouží zvláštní zacházení. I jeho odříznutí bylo považováno za nutné pouze pomocí nože z ryzího zlata. Jmelí bylo mezi druidy známé jako svatá rostlina, „všelék“ na všechny nemoci a bylo používáno k magickým účelům.
A ve starověku se této stálezelené rostlině říkalo „náprsník spravedlnosti“. Věřilo se, že člověk, který nosí na hrudi jmelí, nebude schopen lhát. Proto byla tomu, od koho se chtěli dočkat uznání, dána zelená větvička. Věřili, že když člověk lže, rostlina ho uškrtí. Takový „náprsník spravedlnosti“ nosili také druidští kněží.
Jmelí se v mnoha zemích těší velké úctě i dnes. Amulety se vyrábí z větví této rostliny, aby se zachovala pravá láska v rodině, aby bylo možné otěhotnět a porodit dítě. Předpokládá se, že jmelí chrání domy před hromy a ohněm. Angličané jako potomci Druidů zbožňují jmelí rostoucí na dubu, považují ho za nejposvátnější rostlinu a používají ho jako talisman na dlouhých cestách. Na Silvestra si Američané zdobí své domovy větvemi jmelí. Souhlas, milá Lidie Ivanovno, na jmelí je něco tajemného. Možná jen proto, že se nikdy nedotýká země a neví, co je půda?
Samostatná diskuse se týká léčivých vlastností této rostliny. Stačí se podívat na terapii jmelím, která je v Německu oblíbená při léčbě rakoviny! Nepochybuji, že na obranu jmelí přijde i tradiční medicína.
A věčný parazitismus je pro mě jen způsob existence. Rostlina tak hájí své právo na život a demonstruje svou jedinečnost. Matka příroda nás ničím nepřekvapí!
Taťána, Svisloch.
Pohled biologa
Jmelí jako obyvatel regionu Pushcha zaujalo své místo v naší škole Lesnické muzeum.
Irina Omelčenková, učitel chemie a biologie, vedoucí Lesního muzea Dobrovolské dětské školy:
– Na návštěvníky našeho muzea čeká neobvyklý rituál. K tomu máme speciální rostlinu – jmelí. Říká se, že když se líbáte pod jmelím zavěšeným na stropě, čeká vás věčná láska a jak si za starých časů někteří prim Angličané mysleli, tento čin by měl nevyhnutelně vést k manželství.
Jmelí je podle mě úžasná rostlina. Posuďte sami. Tento stálezelený keř má mnoho jmen – dubové bobule, kříženec, hromový košťál, čarodějnické hnízdo, čarodějnice, zimní semena, kozí ořechy, ptačí ořechy, všelék. Vědecký název je bílé lepidlo nebo ptačí lepidlo. Jmelí parazituje na téměř 40 druzích stromů: javor, borovice, vrba, bříza, jeřáb, lípa. Když se usadí na vrcholu stromu nebo na jeho větvích, vyroste v hustý zelený keř. Protože má jmelí stálezelené listy, které v zimě neopadávají, je schopné fotosyntézy a tvorby organické hmoty. Ale bohužel stále nemůže žít sám: kořeny se již dávno proměnily v přísavky a mohou přijímat potravu pouze z živých tkání.
Plody jmelí dozrávají v zimě a semena uvnitř jsou obklopena lepkavou viscínou. Právě tato lepkavá hmota je důležitá pro zachování jmelí jako druhu. Ale zajímavé je, že jakmile jsou na zemi, semena zemřou. Ptáci se stávají přenašeči, nebo takříkajíc rozsévači jmelí. Po konzumaci jeho bobulí se určitě zašpiní lepkavou hmotou, která je plná semen. A pak, když létají ze stromu na strom nebo si čistí zobáky na větvích, jsou unášeni.
Jmelí, které se usadí na stromě, brzdí svůj růst, a proto nakonec ztrácí svou trvanlivost. Snad je pohled na stálezelenou krásu jmelí, zvláště v nudné podzimní či zimní krajině, příjemný. Tato kráska je ale klamná a velmi nebezpečná. Určitě o tom říkáme návštěvníkům našeho muzea. Ještě dodáváme: přesto, že je jmelí parazitická rostlina, má v lidovém léčitelství široké využití. Ve starověku byl považován za univerzální protijed. Je důležité si uvědomit, že listy a stonky jmelí jsou jedovaté, takže samoléčba je samozřejmě nepřijatelná.
V muzeu používáme jmelí jako „kouzelný“ suvenýr. Z větví rostliny vyrábíme amulety pro zachování pravé lásky v rodině, amulety proti ohni a neštěstí. Ať jmelí dostojí svému magickému postavení a přinese lidem jen užitek!
Mimochodem. Příbuzný jmelí, jmelí rakouské, je uvedeno v Červené knize Běloruské republiky.
Jak zbav se ze jmelí?
Sanitární prořezávání pomůže. Pokud na stromech objevíte jmelí, musíte postižené větve vyříznout a spálit. Prořezávání by mělo být prováděno brzy na jaře nebo koncem podzimu a ujistěte se, že jsou „rány“ pokryty olejovou barvou. Jiné prostředky boje proti jmelí jsou považovány za neúčinné.
Sergey KORENCHUK, Vedoucí Okresního inspektorátu přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí:
– Poslední desetiletí byla poznamenána rozsáhlým pronikáním (invazí) na území Běloruska volně žijících druhů rostlin cizích přirozené flóře, což někdy způsobuje značné problémy. Díky tomu jsou zařazeny na seznam zvláště nebezpečných rostlin, na které se útočí. Rostlinami, jejichž rozšíření a počet na území republiky podléhají regulaci, jsou dle usnesení Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 07.12.2016 č. 1002 bolševník Sosnovského, bolševník Mantegazziho, zlatobýl kanadský. , zlatobýl obrovský, javor jasanolistý, konopí, mák uspávací, akát a akát, Echonocystis lobes (šílená okurka).
Vezměte prosím na vědomí, že jmelí není na tomto seznamu. A je těžké tomu říkat mimozemská rostlina. V Evropě, tedy i u nás, roste tato stálezelená trvalka od nepaměti, ačkoli za její domovinu jsou považovány tropy a subtropy Afriky a Asie. Další věcí je, že dnes se mění hranice pěstitelské oblasti jmelí. Klimatické podmínky v Bělorusku se pro něj zřejmě díky globálnímu oteplování staly příznivějšími. V důsledku toho se druh, který byl kdysi registrován na jihu naší země, posouvá na sever a je zaznamenáván tam, kde se dříve nevyskytoval.
Zda je to dobře nebo špatně, je otevřená otázka. Stejně jako otázky: je nutné se jmelím bojovat a pokud ano, jakými způsoby to dělat? Ano, jmelí je aktivní (z hlediska rozmnožování) rostlina, ale spíše kontroverzní. Odborníci musí ještě prostudovat stupeň jeho ohrožení jako parazit pro rostlinný svět a posoudit výhody, které může přinést lidem jako léčivá rostlina.
Připravila Natalya TURKO.
