Úrodná černozem se nejčastěji vyskytuje ve směru z Kišiněva na Barnaul, pokrývající Charkov, Saratov a Kostanay. Černozemní půdy jsou rozmístěny chaoticky až do Transbaikalie.

Klima černozemské zóny

Klima černozemě může být úplně jiné. Pokud je ve východních oblastech sucho a mírně chladno, pak v západní části je vlhko a teplo. Průměrná teplota vzduchu je zaznamenávána od východu na západ od 0C do 10C. Na východě trvá vegetační období asi 120 dní a na západě – více než 140. Z hlediska ročních srážek je východní část horší: v průměru zde spadne asi 300 mm, v evropské části – 500 mm. Srážky začínají klesat zvláště intenzivně ke konci teplého období. V této době dochází k silnému odpařování vlhkosti, což vede k mělkému zamokření půdy. Tento typ vodního režimu se nazývá nesplachovací. Reliéf černozemě může plynule přecházet od mírně zvlněných forem k plochým. Právě v rovinatých oblastech se nejčastěji nacházejí malé prohlubně. A oblasti s mírně zvlněným terénem mají dobrou odvodňovací síť. Jsou zde říční údolí a rokle, proto je hladina podzemní vody v těchto oblastech značně snížena. Horniny, které přispívají k tvorbě půdy v této zóně, jsou obvykle karbonátové. Nejčastěji se jedná o spraš a hlínu. K aktivnímu rozvoji větrné a vodní eroze dochází díky tomu, že většina půdotvorných hornin je jemnozrnných.

Původ černozemí

Dobrá černozem se neobejde bez lučních stepních porostů. V lučních stepích se vyskytuje velké množství nahosemenných trav a různých obilnin. Tráva se vždy dobře přizpůsobí jakýmkoli klimatickým podmínkám. Aktivně roste v první polovině horkého období díky zadržené vláhě ze zimního a jarního období. Ale na konci léta téměř všechny bylinné rostliny obvykle dokončí svůj životní cyklus a vyschnou.

Také bylinné rostliny ve stepních a lesostepních oblastech vytvářejí pro půdu jakousi hustou pokrývku, která v chladných obdobích maximálně absorbuje srážky a na jaře tak chrání půdu před vysycháním.

Ve vzácných případech se kořenová část rostlin dostane do země metr nebo více. Obvykle to však není hlouběji než 50 cm. Po odumření bylinných rostlin se postupně dostávají do půdy a slouží jako organické hnojivo. Za rok je 1 hektar půdy obohacen o 10-15 tun organických zbytků, především kořenů. Po tak důležitém procesu se ročně vrátí do půdy asi 1200 kg popela a dusíku. Jsou to oni, kdo následně tvoří:

ČTĚTE VÍCE
Jak křen ovlivňuje potenci?

Tyto chemické prvky se účastní biologického cyklu látek.

Nadbytek hořčíku a vápníku má pozitivní vliv na koagulaci huminových kyselin, jejich fixaci v oblastech tvorby a vytvoření silného koloběhu vody v půdě. A díky úplné neutralizaci humusových kyselin je odstraněn problém ničení minerální části země.

Nesmíme zapomenout na četné živé tvory, kteří žijí uvnitř půdy. Právě ona hraje velkou roli při tvorbě půdy, jejím zpracování a přesunu.

Mnoho tmavých huminových kyselin vzniká v důsledku humifikace organických látek pokrývajících půdu do hloubky růstu kořenového systému. Takové kyseliny se postupně hromadí uvnitř země za podmínek neustálých změn vlhkosti a teploty.

Díky absenci průchozího zamokření nedochází k vyplavování různých látek do půdy kromě chloridů, uhličitanů a vodorozpustných síranů. Uhličitany mají tendenci se hromadit ve spodních vrstvách půdy.

Celý proces tvorby půdy je tedy strukturování půdy, akumulace huminových látek a minerálů v ní, úplná absence destrukce minerálního obsahu země, stejně jako vyluhování uhličitanů. Úrodná černozem je tedy dána hlubokou vrstvou humusu, pevností půdního profilu, slabou stratifikací mocnosti půdy, přítomností mnoha živočichů, kteří si pro sebe hloubí tunely, vytvořením karbonátovo-iluviálního horizontu ležícího pod vrstvou humusu. , stejně jako voděodolná struktura, která může být buď jemně hrudkovitá nebo zrnitá.

Černozem koupíte rychle za nejlepší cenu od firmy BioGrunt.