Pro moderní zemědělce je těžké si představit, že ještě před sto lety byl průměrný výnos ozimé pšenice v zemi 3-5 centů na hektar! Tato čísla se zdají neuvěřitelně skromná, protože dnes ruští farmáři sbírají v průměru více než 30 centů pšeničných zrn na „kruh“! A v regionech nejpříznivějších pro rostlinnou výrobu – například na území Krasnodar – mohou „nejpokročilejší“ farmy sklízet více než 100 c/ha.
Listy jsou vzdušné kořeny rostlin
Jaké je ale tajemství takového ohromujícího úspěchu? Především spočívá ve vzniku vysoce výnosných odrůd a zavádění moderních technologií. A jednou z nejdůležitějších zemědělských postupů, která umožňuje realizovat maximální potenciál moderních odrůd, je hnojení ozimé pšenice. Ale jak to funguje a jaké problémy umožňuje řešit – na to společně přijdeme! Nejprve se však pokusme zjistit, co je listové (nebo listové) krmení a jaké problémy mohou vyřešit. Sovětští vědci tak v polovině minulého století studovali vyhlídky a možnosti listové aplikace hnojiv. Navzdory tomu začaly ruské zemědělské podniky věnovat této technice vážnou pozornost teprve před 10–15 lety. Ani dnes však ne všichni zemědělci používají listovou výživu, ale marně! Umožňují totiž řešit důležité problémy zvyšování kvantitativních a kvalitativních vlastností obilí. Relativně řečeno, listy jsou vzdušné kořeny rostlin. A za nepříznivých podmínek – například pokud nejsou půdy ještě dostatečně prohřáté nebo je v nich nedostatek vláhy – vegetativní orgány rostlin pracují ještě produktivněji než jejich hlavní „čerpadlo“: kořenový systém. Zejména mám velké potíže se vstřebáváním nejdůležitějších makroprvků – dusíku a fosforu. Aktivní složky obsažené v mikrohnojivech a stimulátorech růstu zase velmi rychle proniknou do listové čepele a začnou působit na principu „ambulance“ – tedy okamžitě. Listové krmení tedy nemůžete ignorovat: je to skutečně účinný nástroj v boji o výnos a kvalitu, který se velmi dobře vyplatí!
Každá fáze je důležitá!
- podzimní odnožování;
- jarní kypření;
- výstup do sluchátka;
- vlajkový list;
- nadpis
S hnojením ozimé pšenice by se tedy mělo v ideálním případě začít na podzim, kdy dosáhne fáze 3-5 listů. V tomto ročním období by měla být mikrohnojiva aplikována v tankové směsi s močovinou. Mangan hraje v tomto období důležitou roli: aktivuje redoxní procesy a pomáhá zvyšovat obsah cukru v rostlinách. V důsledku toho se zvyšuje mrazuvzdornost a zimní odolnost plodin, což je zvláště důležité v předvečer „doby klidu“.
Další fází je předjarní hnojení ozimů. Rostliny se probouzejí ze zimní „hibernace“, obnovují aktivní proudění mízy a růstové procesy, pokračují v aktivním odnožování a vstupují do fáze spouštění. A úkolem agronomické služby je kontrolovat obsah dusíku, fosforu, draslíku, síry, zinku, hořčíku, manganu a řady dalších prvků v pšeničné stravě. Pár slov o funkcích jednotlivých mezo- a mikroprvků v listové stravě:
- síra: nejlepší „přítel dusíku“, zlepšuje jeho absorpci. Při použití v pozdních fázích zimního vývoje zvyšuje obsah bílkovin v zrnu;
- bor Posiluje kořenový systém, podporuje lepší syntézu chlorofylu, podílí se na tvorbě generativních orgánů;
- měď. Hraje důležitou roli v procesech fotosyntézy, zvyšuje imunitu rostlin a tvorbu generativních orgánů, podporuje lepší absorpci dusíku;
- zinek. Zvyšuje odolnost rostlin vůči teplu a suchu, zlepšuje jejich odolnost vůči chorobám a zvyšuje obsah bílkovin v obilí.
Vraťme se ale přímo k tématu hnojení. V klasických učebnicích agrochemie je doporučení provádět předjarní hnojení ihned po tání sněhu nebo na zmrzlé a rozmrzlé půdě. Pravda, teplé zimy, které jsou na jihu země stále častější, upravují zavedenou techniku: sníh v tuto roční dobu ne vždy napadne! V tomto případě by měla být práce prováděna podle zásady „čím dříve, tím lépe“.
Dusičnan amonný se obvykle používá při předjarním hnojení: je to vynikající dusíkaté hnojivo pro stimulaci růstu a aktivní růst zelené hmoty. V budoucnu by se však měla upřednostňovat močovina: ve „spojení“ s hnojivy obsahujícími draslík a fosfor vytvoří podmínky nezbytné pro vytvoření dobré sklizně. Kromě toho močovina proniká do rostlinné tkáně poměrně rychle a je dokonale absorbována listy spolu se sírou a hořčíkem. Proto je vhodné přidat tyto baterie současně.
Jaké hnojivo však může uspokojit potřeby rostlin? V moderních technologiích pro pěstování obilných plodin, které zahrnují ozimou pšenici, se aktivně používá síran hořečnatý. Zvyšuje odolnost rostlin proti poléhání a zlepšuje strukturu plodiny, zvyšuje podíl zrna v celkové hmotě. Je tu však jedna důležitá nuance: pokud se na vaší farmě chovají hospodářská zvířata a na ozimé obiloviny aplikujete 20-30 t/ha hnoje, pak se výrazně sníží potřeba aplikace hořčíku s minerálními hnojivy. Faktem je, že jedna tuna hnoje obsahuje až 1,5 kg hořčíku: celkem dost na pokrytí potřeb pšenice!
Dobré výsledky navíc vykazuje použití monofosfátu draselného a síranu hořečnatého. Hnojení se provádí ve fázi praporcových listů: velmi důležité období, kdy se určuje počet květů zapojených do hnojení. Výživa pšenice vyvážená v této fázi tedy přímo ovlivňuje obsah zrn v klasu. A nárůst výnosu dosahuje velmi vysokých úrovní.
Dusíkatá hnojiva se používají k pozdnímu hnojení ozimé pšenice. Jedná se o účinnou techniku, která nastává ve fázi hlavičky – mléčné zralosti zrna, kdy se dusík již nepoužívá pro růst zelené hmoty a téměř úplně se podílí na tvorbě vysoce kvalitního zrna.
Organominerální pomoc
Rostliny ozimé pšenice mohou během vegetačního období trpět různými stresy. Použití mikrohnojiv umožňuje zvýšit jejich odolnost vůči nepříznivým faktorům. Existuje však další způsob, jak zlepšit své vlastní ochranné nebo bariérové. Funkce zelených organismů. Jedná se o použití organominerálních hnojiv na bázi huminových a fulvokyselin! Mezi takové léky patří zástupci linie Lignohumát, o kterých se budeme podrobněji zabývat.
Lignohumáty jsou tedy růstové stimulanty obohacené o makro-, mezo- a mikroprvky a v některých případech o fytohormony a další biologicky aktivní látky. Použití různých odrůd této řady vám umožňuje řešit širokou škálu problémů. Počítaje v to:
- Lignohumát BM-NPK: obsahuje dusík (1 %), fosfor (2,3 %), draslík (2 %) a také komplex prvků od síry po kobalt. Spotřeba – 1,2-1,6 l/ha.
- Lignohumát Normat L Aqua: obsahuje dusík (0,06 %), fosfor (0,04 %), draslík (1,8 %), síru (0,6 %) a fytohormony. Spotřeba – 0,3-0,4 l/ha.
- Lignohumát Argolan Aqua: obsahuje draslík (1,8 %), síru, fytohormony, mastné kyseliny, aminokyseliny, monosacharidy. Spotřeba – 0,3-0,4 l/ha.
Tyto přípravky se doporučuje používat čtyřikrát za sezónu – od odnožování až po mléčnou zralost zrna. Zlepšují růstové procesy, zvyšují odolnost vůči nepříznivým faktorům, včetně sucha – klimatické pohromy posledních let, a také zmírňují stres z pesticidů.
Krmení podle pravidel!
A nyní – našich TOP 6 pravidel, jejichž dodržováním zvýšíte efektivitu listového krmení:
- Nesnažte se nahradit hlavní výživu mikrohnojivami a stimulátory růstu: nejde o alternativu, ale o její doplněk!
- Zkuste zapracovat na prevenci problému a jeho řešení! Jak ukazuje praxe, nejlepší výsledky vykazují preventivní ošetření listů.
- Přesně vypočítejte koncentrace a míru spotřeby léků! K tomuto účelu slouží návody a doporučení pro jednotlivé plodiny včetně ozimé pšenice. Agrochemický rozbor půdy a diagnostika listů vám navíc umožní vypočítat optimální hodnoty.
- Dodržujte pořadí přípravy pracovního roztoku, pořadí přidávání jednotlivých „ingrediencí“ do něj!
- Kontrola kompatibility. Velmi často se do roztoků nádrží s pesticidy přidávají mikrohnojiva a stimulanty, takže nezapomeňte zkontrolovat kompatibilitu těchto léků!
A další tajemství úspěchu spočívá v kvalitním zpracování listů ozimých plodin: udržujte optimální rychlosti pro zpracovatelské zařízení, používejte k tomu nejvhodnější trysky, zohledněte rychlost větru a další povětrnostní podmínky, které ovlivňují výsledek postřiku.
