Medové houby jsou lidově nazývány více druhy hub, které ve skutečnosti patří do různých rodů a dokonce i různých čeledí. Všechny mají společné to, podle čeho dostaly své jméno – jejich stanoviště: rostou na pařezech a na stromech – živí i mrtví. Z jedlých medových hub se houbaři nejčastěji setkávají s letními, lučními, podzimními a zimními medovými houbami. Z těchto čtyř druhů do rodu Honey houba (armillaria) platí pouze pro podzimní medonosnou houbu (Armillariella mellea) – nazývá se také pravá medová houba. Z uvedených druhů ji lze zaměnit pouze s houbou medonosnou letní (Kuehneromyces mutabilis), neboť luční a zimní medonosné houby se od těch skutečných znatelně liší vzhledem i místy, kde se vyskytují.
 letní medovník (Kuehneromyces mutabilis) |  Medová agarická louka (Marasmius oreades) |  podzimní medovník (Armillariella mellea) |  Medová agarická zima (Flammulina velutipes) |
Pokud si ale spletete letní houbu medonosnou s podzimní, nebude to mít nepříjemné následky, protože houba letní je jedlá houba. Je pravda, že z hlediska chuti a nutričních vlastností je zařazen pouze do IV kategorie a podzimní medová houba – do III.
Jak rozeznat letní medovou houbu od podzimní?
1. Sezóna
Pokud se podzimní medové houby objevují pouze v období ochlazování – na konci srpna (obvykle ve dvou až třech vlnách s intervalem 15-20 dnů), letní houby lze nalézt již na začátku léta – v červnu. Letní i podzimní medové houby plodí až do října.
2. Ekologie
Letní houba medonosná roste na shnilém dřevě a poškozených stromech. Vzácně se vyskytuje na kmenech živých stromů. Preferuje listnaté stromy, zejména břízu. Téměř nikdy se nenachází na jehličnatých stromech.
Podzimní houba medonosná je na rozdíl od ostatních hub skutečným parazitem: žije na kmenech živých stromů (a ničí je). Podzimní medonosná houba má až 200 možných hostitelů, může růst i na zahradních pivoňkách nebo bramborách! Mrtvým dřevem však nepohrdne ani podzimní houba medonosná. Podzimní medové houby rostoucí na pařezech mohou být příčinou kuriózního úkazu – pařezy v noci svítí! Nezáří samotné pařezy, ani trouchnivějící dřevo, ale mycelium medových hub, omotávající tenkou síť kolem celého pařezu.
3. Vzhled
Jak jste si již všimli, ani čas, ani místo růstu nemohou být jasnými znaky, podle kterých lze letní houby odlišit od podzimních: obě lze nalézt na podzim na stejných místech.
Možná je tedy lze snadno odlišit podle vzhledu? Ne vždy, zvláště pokud jde o staré houby. Ne nadarmo se letní houba medonosná nazývá Kuehneromyces mutabilis. V suchém počasí ztrácí mnoho ze svých vlastností a pak si jej lze splést doslova se všemi houbami rostoucími v podobných podmínkách. Například letní a podzimní medové houby se doporučuje rozlišovat podle klobouku: v létě je medová houba dvoubarevná a jakoby nasycená vodou, s tmavším „mokrým“ pruhem podél vnějšího okraje. víčko; u mladých hub je žlutohnědý, u starých rezavohnědý. Za suchého počasí však budou klobouky letních medových hub suché.
U podzimních medových hub není barva nikdy agresivní. Jsou namalovány v jemných pastelových barvách: liší se od světle hnědé a béžové až po tmavě hnědou s nažloutlým odstínem.
Letní medové houby (Kuehneromyces mutabilis)
Podzimní medové houby jsou větší velikosti než letní: průměr klobouku podzimní medové houby se pohybuje od 5 do 10 cm, ale může dosáhnout velikosti podšálku – 15 cm Klobouky letních medových hub mají průměr 2 až 8 cm. U mladých podzimních medových hub je povrch klobouků a nohou zcela pokryt vločkovitými šupinami.
Podzimní medové houby (Armillariella mellea)
Letní a podzimní medové houby se liší barvou svých výtrusů. Podzimní medová houba má bílé spóry, a proto jsou klobouky starých medových hub pokryty bílou „plísní“ – jedná se o sporový povlak. Letní medonosná houba má hnědé výtrusy. Je jich tolik, že se povrch pod starými letními medovými houbami pokryje hnědým povlakem. Stává se také, že klobouky medových hub „nižší úrovně“ jsou pokryty hnědou vrstvou sporového prášku z horních hub a zdá se, jako by byly shnilé. Barvu výtrusů lze však určit pouze u starých hub.
Na závěr ještě důležité upozornění ohledně letní medonosné houby: pro svou extrémní proměnlivost může být podobná řadě jedovatých hub. Navíc neexistují žádné univerzální znaky, podle kterých by bylo možné přesně rozlišit letní medovou houbu od těchto hub. Jedním z nejnebezpečnějších protějšků plísně medonosné je margináta (Galerina marginata), která je stejně jedovatá jako muchomůrka. Roste pouze na jehličnatých stromech. Abyste se vyhnuli nehodám, nesbírejte medové houby v jehličnatých lesích a na pařezech jehličnatých stromů a nikdy nezapomínejte na pravidlo „Pokud si nejste jisti, neberte to!“
Galerina hrana (Galerina marginata)
A za suchého počasí si letní medonosnou houbu snadno splést s nepravými houbami medonosnými – sírově žlutou (Hypholoma fasciculare), cihlově červenou (Hypholoma osublateium) a šedou (Hypholoma capnoides). Pravda, nepravé houby na rozdíl od jedlých nemají příjemnou houbovou vůni, ale podle této vlastnosti houby rozezná pouze zkušený houbař. Abyste snížili pravděpodobnost omylů, nesbírejte staré letní houby, které se už samy nepodobají!
