Kolik chromozomů má meruňka?

Somatická buňka každého typu organismu má určitý soubor chromozomů, vyznačující se relativní stálostí somatické buňky, typickou pro danou systematickou skupinu živočichů nebo rostlin, tzv. karyotyp.

Jednotlivé charakteristiky chromozomů v sadách různých druhů se ukazují být různé: u některých druhů jsou chromozomy převážně dlouhé, u jiných krátké, ale ve stejné sadě se mohou chromozomy lišit tvarem a velikostí. Sady chromozomů různých druhů se extrémně liší jak tvarem, tak velikostí.

V somatických buňkách je počet chromozomů obvykle dvakrát větší než ve zralých zárodečných buňkách. To je vysvětleno skutečností, že polovina chromozomů pochází z mateřského a polovina z otcovského organismu. Dvojitý počet chromozomů v somatické buňce se nazývá diploidní číslo, konvenčně označují 2n. Polovina počtu chromozomů ve zralých zárodečných buňkách se nazývá haploidní číslo a označují n.

Diploidní sada metafázových chromozomů v buňce Crepis Capillaris (2n = 6)

Protože chromozomy diploidní sady pocházejí od dvou rodičů, musí být spárovány v sadě somatické buňky. To je skutečně pravda. Obrázek ukazuje schéma diploidní sady chromozomů. Párové chromozomy, z nichž jeden pochází z těla matky a druhý z těla otce, se nazývají homologní. Homologní chromozomy daného páru jsou zpravidla morfologicky nerozlišitelné.

Počet chromozomů v sadě nesouvisí s úrovní organizace zvířat a rostlin: primitivní formy mohou mít větší počet chromozomů než vysoce organizované a naopak. Počet a morfologie chromozomů však v některých případech může sloužit jako indikátor fylogenetického vztahu druhů. Na tomto principu je založena karyosystematika. Studium karyosystematiky z hlediska analýzy původu druhů je předmětem výzkumu ve fylogenetické cytogenetice.

malarické plazmodium – 2
sladkovodní hydra – 32
planaria – 16
žížala – 36
zahradní šnek – 24, 48
škrkavka koňská – 2,4
rak – asi 116
psí klíště – 28?
Saranče asijské – 23
šváb – 48
vš na hlavu – 12
mšice skleníková – 12
Morušový bourec – 28, 56
zelí bílky – 30
včela – 16, 32
pískání komára – 6
ovocná muška – 8
domácí moucha – 12
kapr – 104
okoun – 28
triton – 24
rosnička, rosnička – 24
zelená žába – 26
ještěrka rychlá – 38
kachna divoká – 80
holub – 80
kuřata domácí – 78
králík – 44
myš domácí – 40
šedá krysa – 42
pes domácí – 78
liška – 38
kočka domácí – 38
dobytek – 60
koza domácí – 60
ovce domácí – 54
divočák – 40
osel – 66
kůň – 66
šimpanz – 48
lidé – 46

jedle, smrk, borovice, modřín – 24
prášek na spaní mák – 22
řepka, rutabaga – 38
zelí – 18
špenát – 12
řepa obecná – 18
obyčejný len – 30
okurka – 14
lipový cordifolia – 82
angrešt – 16
červený rybíz – 16
malina obecná – 14, 21, 28
zahradní třešeň – 32
třešeň – 16
švestka – 48
meruňka – 16
broskev – 16
jabloň – 34, 51
hruška – 34
jeřabina – 34, 51, 68
červený jetel – 14
vojtěška – 16, 32
hrášek – 14
fazole obecné – 22
bílý akát – 20
topol černý (ostřice), osika – 38, 57
vrba – 38, 76
olše lepkavá – 28, 56
bříza bradavičnatá – 28, 42
líska obecná (líska) – 22
dub obecný – 24
buk – 24
zde bílá – 28
chmel kadeřavý – 20
konopné semínko – 20
hrozny – 38, 57, 76
ořech – 32
zahradní mrkev – 18
jasan obecný – 46
čekanka – 18
salát – 18
brambory – 48
rajčata – 24
pepř – 48
měkká pšenice – 42
žito – 14+(0:8)B
ječmen – 14
oves – 42
kukuřice – 20+(1:7)B

ČTĚTE VÍCE

Které výhonky z okurek odstranit?

Přestože mluvíme o stálosti počtu chromozomů v buněčné sadě pro každý typ organismu, je třeba poznamenat, že tato stálost je relativní. Protože mitózu a reprodukci chromozomů lze ovlivnit jak fyziologickým stavem těla, tak vnějšími podmínkami, počet chromozomů v buňce se může měnit. Jádro hraje mimořádně důležitou roli v metabolických procesech buňky, a proto mohou buňky různých tkání i jednoho organismu v závislosti na vykonávané funkci obsahovat různý počet chromozomů. Například v živočišných jaterních buňkách jsou více než dvě sady chromozomů.

V buňkách endospermu kvetoucích rostlin dochází k přirozené odchylce od diploidního počtu chromozomů. Místo dvojité sady (2n) obsahují tyto buňky trojitou sadu chromozomů (3n).

Kromě toho bylo také zjištěno, že některé druhy rostlin (kukuřice, žito atd.), jakož i živočichové, například sladkovodní tubellarie, mají k diploidnímu číslu ještě takzvané chromozomy. Na rozdíl od chromozomů normální diploidní sady, nazývané M. Rhodesem chromozomy typu Abyly pojmenovány další chromozomy typ B. V metafázi jsou tyto chromozomy na rozdíl od hlavních (typ A) intenzivněji zbarveny a mají telocentrický tvar. V anafázi nedochází k rovnoměrnému rozložení těchto chromozomů, takže nestejný počet z nich končí v dceřiných buňkách. V kukuřici se jejich počet v buňce může lišit od 1 do 34.

Chromozomy B se skládají převážně z heterochromatinu a jsou geneticky neaktivní. Přítomnost malého počtu chromozomů B nijak znatelně neovlivňuje růst a morfologii rostliny, ale jejich nahromadění ve velkém počtu (více než 10) způsobuje růstovou depresi, sníženou plodnost a různé anomálie ve vlastnostech a vlastnostech. Přestože genetický a metabolický význam chromozomů B nebyl prokázán, bylo zjištěno, že u vybraných odrůd (žito, kukuřice) se vyskytují v menším počtu než u málo pěstovaných forem stejného druhu.

Kromě těchto dvou typů chromozomů existuje ještě jeden typ, který souvisí s určením pohlaví. Tyto chromozomy se nazývají pohlavní chromozomy a jsou označovány jako X- a Y-chromozomy.

Je třeba také upozornit, že nejen počet, ale i tvar chromozomů se může měnit v závislosti na fyziologickém stavu buňky a její specializaci a také na vlivu vnějších podmínek. Vlivem chladu nebo vysoké teploty se tedy chromozomy zkracují nebo naopak prodlužují. Vlivem ionizujícího záření a dalších vlivů se mohou chromozomy rozpadnout na fragmenty a vypadnout ze sady. Tyto i další případy odchylky počtu a tvaru chromozomů od normální diploidní množiny nedávají důvod popírat pravidlo stálosti počtu a tvaru chromozomů pro každý druh nebo dokonce ekologickou rasu zvířat a rostlin.

ČTĚTE VÍCE

Jak zakrýt sazenice tújí na zimu?

Další materiály k tématu