Víno z hroznů Isabella je něco, s čím se každý zájemce o víno jistě setká. Stane se tak z několika důvodů. Jednak proto, že takového vína je v supermarketech poměrně dost. Za druhé proto, že toto víno je „světlé“, tedy snadno rozpoznatelné i pro ty, kteří mají velmi slabé degustační schopnosti. Vlastně každý zachytí charakteristickou „liščí“ chuť – tóny jahody – a s ničím si ji nesplete. Je tu ještě třetí věc: při cestách do různých letovisek – jako je Abcházie nebo Krym – lidé zkoušejí takzvané „domácí víno“: vyrobené místními obyvateli pro vlastní spotřebu. Téměř vždy to bude víno Isabella. A konečně za čtvrté: Isabella – nejen technické (na výrobu vína), ale také stolní odrůda, a tyto hrozny vidíme na pultech našich obchodů. Vidíme, kupujeme, ochutnáváme, pamatujeme si specifickou chuť a jsme rádi, když se s ní ve víně znovu setkáme.
Původ odrůdy Isabella
Mnoho lidí tedy začíná svou cestu do světa vína s Isabellou, a jakmile začnou, už se k Isabelle nikdy nevrátí. Nyní si vysvětlíme, proč k tomu dochází.
Z botanického hlediska se pěstuje několik druhů rostlin rodu Vitis (vinná réva) z čeledi Vitáceae (vinná réva). Téměř všechny rozšířené technické odrůdy (Cabernet Sauvignon, Ryzlink rýnský, Saperavi aj.) patří k botanickému druhu Vitis Vinifera (pěstitelská réva). Jsou ale i další – například americký druh Vitis Labrusca. K tomuto druhu nebo k hybridům Vitis Vinifera a Vitis Labrusca (existují různé názory) platí pro naši Isabellu. Je třeba říci, že z kvantitativního hlediska jsou potomci Vitis labrusca na západní polokouli velmi běžní.
Nejběžnější druh hroznů
Nejběžnější odrůdou na světě je tedy odrůda Kyoho, jen kříženec Vitis Vinifera a Vitis Labrusca – tedy prakticky Isabella. Byl vyšlechtěn v Japonsku v roce 1937 a pěstován na Dálném východě (90 % v Číně) a Chile. Celkem tato odrůda zabírá asi 365 000 hektarů. Jedná se o stolní hrozny – jedí se rovnou nebo se z nich dělá šťáva. Existuje také řada technických odrůd tohoto křížence – například americký Concord, který je velmi, velmi podobný Isabelle.
Obecně je předmětem debat otázka, do jaké míry jsou americký Delaware, Fox hrozny, italské Fragolino, sovětská Odessa, moldavská Lydia, novozélandský Albany Surprise nezávislými odrůdami nebo variantami Isabelly.
Popularita odrůdy Isabella
Vidíme, že Isabella je velmi oblíbená. Pěstuje se nejen v rodné Severní Americe a Evropě, ale také v Indii, Japonsku, Turecku, na Bali, v obrovském množství – v Brazílii obecně – téměř všude.
Proč je tak populární? To vše je způsobeno neuvěřitelnou vitalitou odrůdy. Je odolný vůči teplu a kombinaci tepla a tropické vlhkosti. Je ale také mrazuvzdorná – a sazenice Isabelly se prodávají nadšeným zahradníkům i v Leningradské oblasti. Ke kvalifikaci vinaře je shovívavý. Je odolný vůči škůdcům – a s tím zřejmě souvisí i historie jeho výskytu v Evropě.
В Severní Amerika Isabella se objevila už dávno. Název pravděpodobně vznikl v roce 1819, v Dorchesteru (Jižní Karolína) jistý William Prince pojmenoval hrozny na počest svého přítele Isabella Gibbsová. Odrůda je každopádně známá od počátku 19. století a do Evropy se dostala již kolem roku 1830.
Existuje verze, že to byly sazenice Isabelly, které přinesly do Evropy fyloxeru, hmyz, jehož epidemické rozšíření v 60. letech 19. století téměř zničilo evropské vinařství. Ať už to bylo jakkoli, vinaři stáli před volbou: buď naroubovat své odrůdy na podnož amerických hroznů, zvyklých na fyloxéru. Nebo přímo pěstovat americké hybridy. Tak vznikl vážný zájem o Isabellu v Evropě a začalo její triumfální hnutí po celém světě.
Proč je Isabella zakázána?
Ale Isabella má také nepřátele. Nejde o hmyz, ne o nemoc, ale o lidi, přesněji o stavy. Nejprve ve Francii a poté v dalších zemích EU je průmyslová výroba vína z těchto hroznů zakázána. Proč?
Oficiálně – protože vysoký obsah toxického metanolu ve víně. Přesněji, pokud se budete řídit formulací – kvůli obtížím kontroly obsahu metanolu ve vyráběném víně. To znamená, že existuje obava o zdraví lidí, co jiného? To vše však vyvolává řadu zmatků. Ano vskutku, vysoký obsah pektinu, charakteristické pro tyto hrozny, může během fermentace produkovat vyšší množství této nežádoucí látky.
- Ale, za prvé, i v tomto případě budou dávky menší než u některých konvenčních potravin, jejichž výroba a konzumace nejsou nijak omezeny.
- Za druhéPodle odborníků k těmto excesům nedochází vždy, ale pouze při porušení technologie výroby vína. Tedy z větší části v řemeslné výrobě, které se tato omezení netýkají.
- Za třetí Existuje však podezření, že metanol je zde důvodem, a nikoli důvodem, kterým je touha zachovat vinice pro původní evropské odrůdy.
Rakousko a Isabella
Snad jen Rakousko se mohlo pochlubit jakýmikoli známými víny z Isabelly a příbuzných odrůd v západní Evropě: v Burgenlandu a sousedních oblastech Štýrska vyráběli (a přes zákaz zřejmě stále vyrábějí) víno Uhudler – a to jak červené, tak bílé a růžové!
Ať je to jak chce, víno od Isabelly nyní v supermarketech v zemích EU nenajdete. Má cenu nad tím lamentovat? Stěží. Jedinou výhodou této odrůdy jsou však rozpoznatelné jahodové tóny.
Víno Isabella je ve většině zemí světa zakázáno, ale v Rusku je populární. „Snob“ vysvětluje, proč jsou vína vyrobená z této odrůdy nebezpečná a proč je lidé i přes varování vědců pijí dál
Ilustrace: Daria Orlová
Abcházský apelativní konkurent
V roce 2018 tvůrce mobilní aplikace Vivino Heini Zachariassen poprvé v životě vyzkoušel víno z Abcházie. Jeho aplikace měla hodnocení 3,9. Stejné skóre získaly nápoje ze slavných apelací v Itálii a Francii. Po degustaci Haini řekl, že hodnocení abcházského vína bylo jednoznačně nadhodnocené. Říkal, že voní jako „žvýkačka“.
Víno, které Zachariassen vyzkoušel, bylo vyrobeno z hroznů Isabella. Nejoblíbenější referenční kniha pro vinaře říká, že tato odrůda způsobuje slepotu a cirhózu. Ředitel závodu, kde se toto víno vyrábělo, Nikolaj Achba, však tvrdil, že Abcházci ho pijí „celý život“ a žijí „130 let“.
Přenašeč škůdců
Severní Amerika je považována za rodiště Isabelly. Většina výzkumníků se přiklání k názoru, že se jedná o křížence celosvětově nejoblíbenějších druhů hroznů Vitis Vinifera, kam patří Chardonnay a Cabernet Sauvignon, a Vitis Labrusca, kam patří odrůdy Concord a Niagara. V Evropě byla „isabella“ poprvé vysazena kolem 1830. let XNUMX. století. Jen několik let poté začala révokaz, malý hmyz, který ničí vinice, postihovat vinařské oblasti Starého světa. Jedinou odrůdou odolnou vůči těmto škůdcům byla americká „Isabella“. Vinaři přitom vycházeli z předpokladu, že fyloxéra byla do Evropy přivezena spolu s jejími řízky.
Americké hrozny přivezené do Evropy se ukázaly jako neuvěřitelně odolné nejen vůči škůdcům, ale i mrazu. Odrůda si proto získala velkou oblibu v zemích s drsným podnebím. V Rusku se pěstuje v letních chatách od Soči po Leningradskou oblast. Před dvěma lety se ukázalo, že může nést ovoce i u Kondopogy.
Proč je Isabella nebezpečná?
V první polovině minulého století si chemici všimli, že Isabella obsahuje hodně pektinu. Při konzumaci bobulí je tento pektin bezpečný, ale kvašení hroznů vede ke vzniku velkého množství metanolu ve víně.
První zemí, která na nebezpečí Isabelly upozornila, byla Francie – odrůda byla v roce 1935 pro výrobu vína zakázána. Směrnice z roku 1999 zakázala dovoz vín Isabella do celé Evropské unie. Víno Isabella se přitom nadále vyrábí v Moldavsku, Srbsku, Rusku a několika dalších zemích. V Rusku je tato odrůda oblíbená zejména v Krasnodarském kraji, kde se z ní vyrábí domácí víno pro turisty.
Když někdo na černomořské pláži řekne, že vypil Isabellu a „zbláznil se“, nemluvíme ani tak o intoxikaci, jako o otravě metanolem, poznamenává sommelier Sergei Podporin. K oslepení je však potřeba užít 10gramovou dávku tohoto jedu. Koncentrace metanolu ve víně Isabella je asi 0,4 gramu na litr. Ukazuje se, že ke ztrátě zraku je třeba vypít více než 25 litrů tohoto vína. Existují však domácí vína, ve kterých může koncentrace metanolu dosahovat až 1 gramu na litr – ještě rychleji mohou vést k vážné otravě.
Chuť a vůně
Kritik vína Denis Rudenko před několika lety posuzoval sommeliérskou soutěž a rozhodl se její účastníky oklamat. Do řady degustačních vín, která měla chuťové vady, přidal obyčejné víno Isabella. Ze čtyřiceti soutěžících dokázali Isabellu rozeznat jen dva – všichni ostatní účastníci to, jak se ukázalo, nikdy nezkusili.
Neznalost této odrůdy je spojena s arogantním postojem sommeliérů k „Isabelle“. Mnoho z nich považuje Isabellu za nezajímavou odrůdu pro vinařství. Lze se setkat s názorem, že vína Isabella „nemají vůbec žádné právo na život“.
„Pokud mluvíme o chuti a vůni Isabelly, pak samotné její bobule mají tóny jahod. Ale bohužel během kvašení mizí,“ říká vinař Vadim Berďajev. „Zároveň se ve víně během kvašení rozvine takzvaný „liščí tón“ – vůně podobná té, kterou si lišky označují své území.“
Z Isabelly se nevyrábí téměř žádná suchá vína, protože tato odrůda nemá data k vyjádření jejích aromat a chuti v suché formě, dodává Berďajev. Cukr, který je obsažen ve sladkých a polosladkých vínech Isabella, zároveň přerušuje nuance v chuti, které se mohou zdát nepříjemné. Někdy je ve vínech Isabella tolik cukru, že v něm nepřežijí ani bakterie.
Proč se i nadále pijí nebezpečná vína
Navzdory zákazu v mnoha zemích a pochybné chuti mají vína z Isabelly stále vysoké hodnocení v aplikaci Vivino – stejně jako například produkty vinařů z Bordeaux a Piemontu. Heini Zachariassen to vysvětluje tím, že skóre v jeho aplikaci si nastavují sami uživatelé, kteří mohou mít zvláštní vkus.
Zdá se, že většinu vysokých známek tomuto vínu dali Rusové. Projekt Wine Retail nazval abcházské víno od Isabelly „hlavním ruským vínem Coca-Cola“. Obliba této odrůdy byla až do května 2022 neobvykle vysoká – víno z ní se prodávalo téměř v každém regionálním centru Ruska, kde byl obchod s licencí na alkohol. Od léta 2022 však začalo množství abcházského vína z „Isabelly“ klesat, protože nastaly problémy s námořní přepravou přes Černé moře – ukázalo se, že abcházští vinaři nakupovali hrozny hlavně v Moldavsku.
V polovině léta začalo abcházské víno Isabella na ruských pultech nahrazovat víno z Brazílie, kde je tato odrůda hojná, uvedl analytik Wine Retail Anton Nosov.
“Nevím, co je důvodem popularity Isabelly v Rusku,” říká vinař Vadim Berďajev. — Zřejmě je po takovém víně poptávka. Lidé, kteří toho o víně moc nevědí, mají rádi něco takového jako „levné a veselé“.
V roce 2022 nebyla „Isabella“ zařazena na seznam odrůd hroznů, které je povoleno sbírat v Rusku pro výrobu vína. To však neznamená, že jej nelze do Ruska dovážet z Abcházie, Moldávie nebo Brazílie.
