Minulý čtvrtek jsme v naší práci analyzovali tónové a tónové vztahy a dnes budeme mluvit o samostatném objektu a spojíme tyto znalosti pro práci s barvou v krajině.
Nejjednodušším objektem pro analýzu šerosvitu je tedy koule (na fotografii vlevo uprostřed), okamžitě vidíte směr světla, odlesk, světlé plochy, vlastní stín (stín na objektu), padající stín (stín z předmět ze samotného míče) a reflex.
A pokud je světlo více či méně jasné, je umístěno na straně zdroje světla,
a stín je v opačné části objektu.
Takže ten poslední –reflex Obvykle nevěnují tolik pozornosti, ale marně! Je zásadní pro naše téma a výrazně ovlivňuje stín. Ale nejdřív. Nejprve se podívejme blíže na koncept.
Reflex – toto je odražené světlo od sousedních objektů a objevuje se ve vlastním stínu objektu (to je důležité!) V malbě budou odrazy barevné, odrážející barvu objektů kolem a v grafice je to odpovídající odraz světla ve vlastním stínu .
Dochází k tomu díky tomu, že sousední objekt je také osvětlen světlem a vrhá, odráží své světlo na své „sousedy“.
Jak jsem uvedl výše,
- většina aktivní reflex je ve stínové části, tam je to také světlé v tónu,
- o něco méně aktivní a odpovídající tónu objektu jsou in polostínové oblasti.
Na fotografii jsou dvě koule obklopené jasným pozadím.
Bylo by chybou vytvářet jasné reflexy na celém povrchu, (levý míč), protože jejich činnost bude záviset přesně na oblasti, ve které se nacházejí.
Přirozená možnost je správný míč, ve světlých oblastech jsou nejlehčí, téměř neznatelné reflexy. Proč? Vzhledem k tomu, že předmět v nich je aktivně osvětlen a jeho barva se ukáže jako „přeexponovaná“, jasné reflexy zde nejsou možné (jako na míči vlevo).
V polostínových oblastech jsou odrazy nasycené a nejzřetelnější s odrazy v jejich vlastní oblasti stínu. A pokud je v grafice nejdůležitější právě reflex v našem vlastním stínu, pak když kreslíme barevně, budeme potřebovat všechny reflexy a v polostínových oblastech to jsou ony, které ovlivňují barvu stínu, zvážit dále podrobněji.
Nyní přejděme k různým faktorům, které ovlivňují šerosvit a reflex.
- Samozřejmě bude záviset jak intenzita světla, tak oslnění a reflex z materiálu předmětu. Čím lesklejší je povrch (kov, sklo, hladká slupka z ovoce, saténové tkaniny atd.), tím kontrastnější budou tyto oblasti, a tím i klidnější materiál (bavlna a jiné měkké tkaniny, dřevo, kámen atd. .) d) klidnější.
Je důležité s tím při kreslení počítat, zde pomůže stejné „pozorování“ a pozorování, které se vyvíjí v praxi a vidíte, jak textura funguje. Tyto momenty jsou zapamatovány a použity, je snadnější je ovládat ve výkresu.
Existují však také malá pravidla, která vám pomohou na to přijít.
Grafice dominuje šerosvit a tonální kontrasty, neboť jde o jediný výrazový prostředek.
Závěsy s kuličkou jsem znázornila v tužce (na obrázku níže) s měkkou látkou (bavlna, len) vlevo a saténem vpravo. Liší se jak tvarem, tak kontrasty. Čím lesklejší je povrch, tím větší je tónový kontrast a oblasti světla a stínu se častěji nahrazují.
V malbě je barva a zde je vliv barevných reflexů neméně významný. Nad grafickými kresbami jsem vykreslil barevné, samozřejmě u kontrastnějších barev by byl efekt, o kterém budu mluvit, znatelnější, ale je tam. Na obrázku vlevo v barevném provedení je také měkká tkanina a měkké, sotva znatelné reflexy a na obrázku vpravo jsou reflexy aktivnější, protože lesklá látka odráží světlo i barvu. To znamená, že divák může pochopit, jaký druh materiálu jste chtěli zobrazit, díky reflexům a světlu a stínu
- Druhým bodem ovlivňujícím šerosvit a reflexy je samozřejmě osvětlení. Tohoto bodu jsme se trochu dotkli v tématu 12 na příkladu gordické krajiny. Čím větší je osvětlení (slunečný den), tím větší jsou tónové kontrasty a tím i reflexy, protože jsou získány světlem. Ve tmě mizí tónové kontrasty, vše je hladší a reflexy prakticky mizí, protože se nemají kde objevit. Pamatujete si, že reflex je odrazem, odrazem barvy, ale pokud není světlo, není reflex.
Nyní se přesuneme hlouběji k reflexům a jejich vlivu.
Jak jsme již diskutovali, aktivní reflex je ve stínu, takže
ve skutečnosti, barva stínu je barvou předmětu, hustá v tónu + reflex od sousedních předmětů, která závisí na materiál a osvětlení.(o kterém jsme hovořili výše) A zde se dostáváme k nejzajímavější části.
Jak vybrat barvu stínu?
Podívejme se na příklad z knihy “Color and Light” od Jamese Garneyho, moc se mi líbí (na obrázku níže).
Zde vidíte jasné počasí, obloha je natřená modře, podle toho vrhá „reflex“ na budovy a další objekty a stíny jsou modřejší. Barva stínu ale není stoprocentně modrá, jelikož samotný předmět má svou barvu a stín je barvou předmětu + reflexu.
Tuto situaci vidíme, ale v čisté podobě, v zasněžené zimě za jasného počasí, kdy „mráz a slunce, nádherný den“
Zde bude stín jasně modrý a modrý, ale proč? Jsem si jistý, že už chápete 😉 Protože sníh je bílý a je to odraz z nebe, který dává hlavní barvu stínu. V případě panorámy města, méně jasného počasí, získávají stíny klidnější lila-modré odstíny (o ideálním páru žlutá/okrová a modrá/modro-lila pro panorámu města jsme hovořili v tématu 11).
A když kreslíš přírodní krajina za jasného počasí, jaká je hlavní barva stínů?
Je to tak: tlumená zelená (jako barva objektu) + modrá (odraz od oblohy), výsledkem jsou tyrkysově modré stíny, a pokud je hodně zeminy, tak je možné přidat nahnědlé tóny.
No, co když není jasné počasí?? To je také tlumená zelená (jako barva objektu) + fialová a tak dále.
Nyní se vraťme k obrázku z knihy „Barva a světlo“. Pokud vlastní stíny horních objektů (to, co je výše, blíže k obloze) a padající stíny všech objektů využívají nebeský reflex, pak vlastní stíny objektů blíže k zemi a obrácených k zemi (např. spodní část štítu střechy) Obsahují červenohnědý „reflex“ ze země.
To se děje hlavně za jasného dne, kdy Slunce silně osvětluje Zemi a ta odráží její barvu na sousední objekty. To přidává na malebnosti.
Ale na rozdíl od oblohy, jejíž vliv je aktivní, protože jde o VELKÝ a JASNÝ objekt, se jiné odrazy odrážejí a ovlivňují pouze stíny blízkých objektů. To znamená, že jeho „odraz“ – „reflex“ také závisí na velikosti objektu. Myslím, že tady je to jasné, protože na jablku ležícím na trávě je odraz z nebe, na trávě vedle jablka je také odraz z nebe a od jablka, ale na obloze už není reflex od jablka nebo trávy, protože velikost předmětů a tedy jejich vliv není srovnatelný. Zdá se vám to triviální a srozumitelné? Ale ne, často vidím chyby, když se znalostmi o reflexech je kreslí na všechno kolem, bez ohledu na vzdálenost předmětu, povrch a velikost.
Dalším bodem, který nelze ignorovat, je Jedná se o ovládání barvy stínu pro vytvoření atmosféry a teploty v malbě. Obecně můžete vytvořit stín jakékoli barvy, ale pokud mluvíme o realismu, pak budou výše uvedené body s barvou velmi důležité, ale i s tím si můžete „hrát“. Na malbě s lodičkou (na obrázku níže) jsem schválně udělal stíny různých barev. V životě byly všechny namodralé kvůli jasné obloze a všude prosakovaly. Ale chtěl jsem vytvořit kontrast teplot: „teplo na pláži“ a „chlad“ na hoře pod korunami stromů. K tomu jsem namaloval stíny vedle lodi okrová (barva objektu) + modrá (reflex oblohy), a na horu okr (barva objektu) + fialová – studenější barva, která vytvořila pro mě ten „skvělý efekt“.
