Včelí královna je samice, která zajišťuje existenci úlu. Jeho hlavním účelem je kladení vajec. Její tělo je k tomu uzpůsobeno: z celé rodiny má pouze děloha vyvinuté reprodukční orgány.

V létě naklade královna až dva tisíce vajíček denně. Ale její další schopnosti jsou omezené: včelí královna nemůže sbírat pyl a nektar, její voskové žlázy nefungují a její sosák je kratší než u včelí dělnice.

Celé včelstvo závisí na královně. Pokud zemře nebo uletí a nenahradí ji mládě, všechny včely v úlu zemřou.

Včelí královna v úlu

Stejně jako včelí dělnice i královna vychází z oplozeného vajíčka. Už v larválním stádiu včely určují, kdo se stane královnou. Po celý život je základem její výživy mateří kašička. Larvy včelích dělnic jej přijímají jen prvních pár dní.

Nový Youtube kanál “Honey Money”! Projekt o penězích v medu

  • Rozhovory se zajímavými odborníky
  • Užitečné materiály o včelařství
  • Analýza trhu
  • Moderní přístupy a novinky

V prvních 4 dnech existence larev se včely rozhodují, která z larev bude královnami. Takové larvy jsou umístěny v královských plástech. Od běžných buněk se liší velkou velikostí a vertikální orientací: děloha roste hlavou dolů. Dospělá královna hlodá víko cely a vydává charakteristický zvuk. Tento zvuk upozorňuje ostatní královny, že se blíží nová královna.

Včely dělnice zajišťují existenci několika matek v úlu.

Stanou se královnami v případě, že současná královna nebude schopna plnit své funkce: nepřežije období páření, nebude se moci pářit.

Vývoj dělohy – rysy

Včely dělnice sledují vývoj larev. Budoucí děloha je pod velkou pozorností. Pokud dojde k poruchám v jejím vývoji, staví se další misky s mateří kašičkou, kam se umístí nové larvy. Dojde-li k tiché výměně matky, připraví včely dvě misky ve střední části rámku. Pokud se včelstvo připravuje na rojení, vytvoří se po okrajích rámků velké množství misek.

Děloha plně dozrává za 16 dní – to je doba od okamžiku snesení vajíčka do vynoření dělohy z královniny. Královna položí oplodněné vajíčko do misky s mateří kašičkou. Po 4 dnech se vylíhne larva a začne žrát mléko. První tři dny se všechny larvy živí pouze mateří kašičkou. Pak dojde k rozdělení: budoucí královny si udržují stravu a dělnice jedí med a chléb.

Kolem larev budoucí královny je postavena královna buňka. Po 5 dnech je zapečetěno. Dále larva očistí tělo od výkalů a roztočí kolem sebe kokon. Hmyz se vyvíjí ve stavu kukly a postupně získává svou konečnou podobu.

Celkem hmyz stráví 8 dní v uzavřené buňce královny. Pak rozkousne víčko a vyjde ven. Zpočátku jsou její pohyby pomalé a nemotorné, postupně hubne a učí se ovládat své mohutné tělo. 3 dny po osvobození odlétá královna k orientačnímu letu. Až do okamžiku páření se nazývá neplodná.

Líhnutí a inseminace včelích matek

Dospělá královna opouští úl při páření. Musí najít alespoň 12 trubců z jiných úlů, se kterými se bude pářit. Královna uloží výsledné semeno do nádoby se spermatem a používá je po zbytek svého života. Během horkého období naklade každý den až 2000 vajec. Párové vejcovody, kudy putují spermie, se po páření zvětší. Během následujících 10-20 hodin se semeno přesune do kulaté bubliny – semenné nádoby.

Snáška vajíček začíná 3 dny po oplodnění. Od této chvíle se děloha stává plodnou.

Královna volí nejteplejší čas pro odjezd: od 13 do 17 hodin. Ne všechny královny jsou schopny najít dostatečný počet trubců. Neúspěšné období páření ohrožuje život celého včelstva. Aby nahradily neúspěšnou královnu, vychovají dělnice několik neplodných matek.

  • Trubci umírají po páření s královnou.
  • Pokud děloha nenajde semínko do měsíce, zůstává neplodná.
  • Královna pokračuje v kladení vajec, dokud je stará. Když přijde čas, opustí úl.
  • Zpočátku může královna snášet neoplozená vajíčka – vajíčka trubců.
  • Pokud královna z jakéhokoli důvodu zůstane neplodná, snese pouze neoplozená vajíčka, čímž ohrozí existenci rodiny.
ČTĚTE VÍCE
Který oves je nejlepší vařit?

Kdy děloha klade vajíčka trubců?

Když děloha spustí břicho do úzké buňky, reflexně se spustí nervový impuls a uvolní se kapka spermie. Na vajíčko spadne kapka. Dochází k oplodnění

Při kladení vajíček do širokých trubčích buněk nedochází k reflexnímu stlačení. Semeno na vajíčko nepadne a zůstane neoplodněné.

Jak najít královnu mezi včelami?

K tomu si přečtěte podrobný článek – Jak najít královnu v úlu?

  • Velikost a tvar. Včelí královna je větší než včelí dělnice. Břicho je protáhlé a špičaté, připomínající torpédo. Ramena jsou širší než u včely dělnice;
  • Obklopen družinou. Královna je obklopena včelími dělnicemi. Každá hlava je otočena směrem ke královně;
  • Zvláštní poznámky. Ve školkách umísťují značky na záda královen. Takto jsou označeny královny a uveden rok, kdy se vylíhly.
  • Při hledání používejte minimální nebo žádný kouř. Kouř vyděsí královnu a bude těžké ji najít;
  • Nejčastěji se královna nachází na hnízdním rámku obklopeném velkým množstvím včel. Začněte hledat s tímto rámem;
  • Hmyz v blízkosti královny je klidnější;
  • Děloha se pohybuje odměřeně a ladně. Pohyby obyčejných včel jsou energické a rychlé.

Pokud je otevřený plod, buďte si jisti, že královna je v úlu. V tomto případě včely nerušte.

Jak vizuálně rozlišit plodnou královnu?

Srovnejme plodnou a neplodnou dělohu. Plod je větší a méně pohyblivý. Sedí poblíž otevřených plástů, kam klade vajíčka. Fetální děloha se pomalu pohybuje, obklopená její družinou. Její družina se o ni stará a poskytuje jí mléko.

Neplodná královna se rychle přesouvá do různých částí úlu. Její břicho je tenké.

Jak určit stáří dělohy?

Pro určení věku včelí matky byl přijat mezinárodní systém barevného značení. Na zadní straně je ponechána značka, která označuje rok, kdy se hmyz vylíhl:

  • Modrá (2015, 2020, 2025 atd.);
  • Bílá (2016, 2021, 2026 atd.);
  • Žlutá (2017, 2022, 2027 atd.);
  • Červená (2018, 2023, 2028 atd.);
  • Zelená (2019, 2024, 2029 atd.).

Funkce královny v úlu

  1. Reprodukce je hlavní funkcí dělohy. Za jednu sezónu naklade až 200 000 vajíček, ze kterých se vyvinou dělnice, trubci a dokonce i královny.
  2. Identifikace rodiny. Včelí matka vylučuje materiál matky a předává jej své družině a družina jej předává dalším včelám v úlu. Tuto látku získává veškerý hmyz včelstva. Protože látka má pro každou královnu jedinečnou vůni, všechny včely stejného včelstva voní stejně. Takto včely strážní identifikují přátele a nepřátele. Děloha neustále vydává tento zápach. Je to signál pohody v úlu. Pokud je matka odstraněna, po 15 minutách se včely začnou bát. Pokud jsou na rámu královny, hmyz se uklidní. Pokud nejsou žádné královny buňky, najdou larvy ne starší než 4 dny, aby vychovaly novou královnu.
ČTĚTE VÍCE
Jak krmit papriky prosem?

Jak dlouho žije královna?

Životnost včelí matky je od 5 do 8 let. Královny kladou vajíčka intenzivně první dva roky, poté se produktivita snižuje. Když jim dojde zásoba spermií, kladou neoplozená vajíčka. Rostou z nich drony. Včely předem vymění královnu, aby byla zachována intenzita rozmnožování.

Průmyslové včelaření praktikuje každoroční výměnu matek. Tím se zabrání rojení.

DALŠÍ ČLÁNKY Z PŘÍRUČKY VČELAŘŮ

  • Včelí balíček
  • Homogenát dronů – vlastnosti, způsoby konzervace a použití
  • Karpatská včela

Přihlaste se k odběru nových článků

Čerstvé materiály o včelařství a medu rozesíláme jednou týdně

Vývoj včel

Vývoj včelí dělnice, královny nebo trubce sestává z řady postupných změn, počínaje vajíčkem a konče vynořením dospělého hmyzu z pod kůží kukly. Rozlišují se tyto hlavní fáze vývoje: vajíčko, larva, prepupa, kukla.

Embryonální vývoj. Změny, ke kterým dochází uvnitř vajíčka, se nazývají embryonální vývoj; všechna ostatní stádia se týkají postembryonálního vývoje.

Embryonální neboli zárodečný vývoj (z řeckého embryo – embryo) zahrnuje všechny změny, ke kterým dochází pod skořápkou vajíčka, v jejichž důsledku vzniká z jednobuněčného vajíčka složitý mnohobuněčný tvor – larva.

Včelí vejce se skládá z cytoplazmy a jádra; je protáhlý válcovitý, mírně prohnutý, dlouhý 1,5 mm. Volný (opačný od místa uchycení ke dnu buňky) konec vajíčka je mírně rozšířen. Zde je mikropyle – otvor, kterým spermie pronikají ze spermatéky dělohy do vajíčka (při průchodu vejcovodem). Jak již bylo uvedeno, vnější strana vajíčka je pokryta skořápkou – chorionem, vytvořeným v důsledku mrtvých buněk folikulárního epitelu; Pod vnější skořápkou je druhá skořápka vejce – žloutková skořápka. Cytoplazma včelího vejce obsahuje značné množství živiny – žloutku.

Embryonální vývoj se nejprve projevuje postupnými děleními jádra, nazývanými štěpení. Jádra vzniklá dělením se přesouvají na periferii vajíčka a spolu s úseky cytoplazmy tvoří jednobuněčnou vrstvu – blastoderm. Na konvexní straně vajíčka se blastodermové buňky zvyšují a vytvářejí zárodečný pás. V něm dochází k diferenciaci buněk, tvorbě tkání a orgánů vedoucích k vývoji larvy. Ve druhé polovině druhého dne se na předním konci zárodečného proužku objeví ztluštění – tuberkuly, mezi nimiž jsou rozpoznány základy mozku, tykadla, horní ret a tři páry nohou. Poměrně brzy se objevuje několik párů dýchacích otvorů – blizny, základy míšních žláz a malpighických cév.

ČTĚTE VÍCE
Jak poznat dobré zelí?

Následně se zárodečný pás zvětší a zabere celé vajíčko. Objeví se ústní a anální otvory; z nich vybíhají do těla invaginata, z nichž se tvoří přední a zadní střevo. Rudimenty předního a zadního střeva, vyvíjející se z vnější zárodečné vrstvy – ektodermu, jsou napojeny na rudimenty středního střeva, vzniklé z vnitřní zárodečné vrstvy – endodermu. Malpighiánské cévy – vylučovací orgány – jsou tubulární slepé výrůstky přední části zadního střeva. Přádelní žlázy rostou do délky a dosahují téměř k zadnímu konci těla larvy. Vývoj dýchacího (tracheálního) systému začíná od stigmat (spirakul), které nejprve produkují invaginace ve formě malých tracheálních trubic. Poté se objevují podélné tracheální kmeny s menšími tracheálními větvemi a příčnými tracheálními můstky.

V pozdější fázi vývoje je embryo segmentováno (rozsekáno). Přívěsky předních segmentů, tracheální stigmata a základy uzlů nervového řetězce jsou umístěny segment po segmentu. Hlava larvy a následně hlava dospělé včely je tvořena hlavovým lalokem (akron s tykadly) a čtyřmi segmenty (interkalární neboli premandibulární, mandibulární, maxilární a dolní labiální); další tři segmenty, na kterých jsou v zárodku patrné základy budoucích nohou, tvoří hrudník. Asi po třech dnech (po 72-76 hodinách při 35,5°) je tvorba larvy pod skořápkou vajíčka dokončena.

Krátce předtím, než se larva vynoří z vajíčka, zmizí základy antény a tři páry nohou. Pár přívěsků dolního labiálního segmentu splyne a stane se spodním rtem larvy. Nervový systém se do této doby skládá z mozku a břišního nervového řetězce, jehož uzly jsou umístěny segment po segmentu.

Postembryonální vývoj. Na konci třetího dne larva prorazí skořápku vajíčka, vynoří se z ní a leží na dně buňky. Všeobecně rozšířený názor, že larva nemůže vylézt z vajíčka, dokud se v její blízkosti neobjeví kapka tekutiny, která se usadí v buňce včelí sestry, je vyvrácena. Podle nedávných studií se včelí larva vynoří z vajíčka, aniž by do buňky nejprve vnesla tekutou látku. Kapka tekutiny, která se objeví, když se larva vylíhne, má původ ve vztahu k tekutině obklopující embryo uvnitř vajíčka a vyčnívající ven, když larva prorazí skořápku vajíčka. S uvolněním larvy z vajíčka začíná postembryonální vývoj.

Ve vzhledu a vnitřní stavbě se larva výrazně liší od dospělé včely. Červovité tělo larvy (bílé) se skládá z hlavy, třinácti tělních segmentů a řitního laloku. Na hlavě nejsou žádná tykadla, oči a ústní přívěsky jsou nedostatečně vyvinuté. První tři segmenty těla patří do hrudní oblasti. Na rozdíl od dospělé včely jsou segmenty larvy hrudního koše od sebe velmi dobře ohraničené. Hrudní segmenty nemají křídla ani nohy. Zbývajících deset segmentů těla představuje břicho. Břišní segmenty jsou svou strukturou podobné segmentům hrudním. Na segmentech těla je deset párů spirakul, kterými vzduch proniká do průdušnice.

Larva se od dospělé včely výrazně liší stavbou vnitřních orgánů. Střevo larvy se skládá z předního, středního a zadního střeva. Předžaludkem je poměrně krátká trubka bez medné plodiny, charakteristická pro předžaludky dospělé včely. Největší částí střeva je střední střevo, které zaujímá významnou část těla. Zadní střevo je malé velikosti a vypadá jako jednoduchá trubice. Střední střevo nekomunikuje se zadním střevem a nestrávené částice potravy v něm zůstávají po celý život larev. Tyto úseky střeva jsou spojeny na konci larválního stádia před roztočením kokonu; teprve potom se exkrementy dostávají do zadního střeva a z něj ven na dno buňky.

ČTĚTE VÍCE
Co je na kešu jedovaté?

Oběhový systém včelí larvy se skládá z 12 komůrek (dospělá včela má komůrek pět), periferní cévy, jako u dospělé včely, chybí. Dýchací orgány jsou představovány tracheálními kmeny s menšími větvemi, které se šíří po celém těle. Na rozdíl od dospělé včely nemá průdušnice larev vzduchové vaky. Vylučovací orgány jsou čtyři malpighické cévy, které ústí do přední části zadního střeva.

Nervový systém larvy se od dospělé včely liší: nadhltanová a subfaryngeální ganglia (uzliny) se nacházejí v hlavě a 11 ganglií v těle. Larva nemá ani zrakové, ani čichové orgány. Vaječníky se nacházejí mezi míšní cévou (srdcem) a střevy. Pozoruhodné je, že co do počtu obličejových trubiček se larva dělnice neliší od larvy včelí královny. Velké množství vaječných trubic ve vaječnících larvy dělnice zůstává až do konce larválního stádia. V dalších stádiích (prekukla a kukly) se larvální orgány a tkáně rozpadají (histolýza), regenerují se i obličejové rourky a dospělá včela má obvykle nejvýše 5, výjimečně až 20 nevyvinutých vajíček. U larvy dělohy pokračuje progresivní vývoj vaječníků do stadia kukly. Tvorba velkého množství vaječných trubic v larvě dělnice má důležitý biologický význam: díky této okolnosti jsou včely schopny vychovat „fistulou“ královnu, která nahradí tu, která uhynula z larev včely dělnice ne starší než tři dny věku. Na tomto biologickém jevu je založen umělý chov matek.

Jedinečná stavba včelí larvy se projevuje v silném vývoji tukového těla, ve kterém se hromadí rezervní živiny (tuky, bílkoviny, sacharidy), využívané při další komplexní restrukturalizaci orgánů larvy na kuklové a imaginární. Suchá hmotnost tukového tělíska na konci vývoje larvy je 14 % suché hmotnosti celého larválního těla. Larva se od dospělé včely liší také tvorbou zvlákňovacích žláz, které se otevírají na spodním rtu. Vylučují látku, kterou larva používá k roztočení zámotku před vstupem do stadia prepupa.

Po vynoření z vajíčka leží larva v prstenci na dně buňky. Jeho délka je 1-1,5 mm. Rotačními pohyby absorbuje potravu a rychle se zvětšuje. Za 6 dní se hmotnost larvy zvýší více než 1500krát. Tento intenzivní růst je způsoben zvýšenou výživou. V prvních třech dnech dostává larva včely dělnice a trubce mléko a v dalších dnech kaši (směs medu a pylu). Mléko je látka vylučovaná hypofaryngeálními a mandibulárními žlázami včelích kojenců. Má vysoké nutriční vlastnosti. Obsahuje bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny skupiny B a minerální látky. Mléko a dužina jsou uloženy v buňkách s larvami včelích kojenců. Na každou larvu připadá v průměru 1300 10 návštěv denně a asi 000 XNUMX návštěv za celý život larev.

ČTĚTE VÍCE
Jak voní mateří kašička?

Tělo larvy je pokryto tenkou kutikulou, a proto je zvětšování velikosti larvy v průběhu růstu možné pouze tehdy, pokud se kůže larvy periodicky svléká – línání. Před svlékáním staré kůže se pod jejími kryty vytvoří nová, větší, odpovídající větší velikosti rostoucí larvy. Během larválního stádia se vyskytují čtyři svlékání. S každým z nich se velikost larvy zvětšuje a do šestého dne zabírá celou buňku. Na konci šestého dne se larva narovná a umístí svůj hlavový konec směrem k otvoru buňky. Do této doby včely celu utěsní víkem ze směsi vosku a včelího chleba. Při napřímení larva spřádá kokon, to znamená, že proplete vnitřní povrch buňky se sekretem zvlákňovacích žláz. Podle některých údajů kokon také obsahuje látky vylučované stěnami těla larvy a malpighiskými cévami. Předení zámotku narovnaného larvou je jednou z pozoruhodných biologických adaptací: v následných stádiích – předkuklení a zakuklení – dochází k destrukci orgánů a tkání larvy a tvorbě kukly, v důsledku čehož v těchto stádiích dochází k destrukci těla včely je nejnáchylnější na okolní vlivy (teplota, vlhkost). Kokon chrání vyvíjející se organismus před negativními účinky vnějších faktorů.

Stádium larvy včely dělnice trvá 6 dní, stádium matky 5 dní a stádium trubce 7 dní. Po roztočení zámotku se larva narovná a znehybní. Začíná fáze prepupa. Na vnější straně narovnané larvy nejsou zpočátku patrné žádné změny, ale pod larvální schránkou dochází k oddělení úseků charakteristických pro kuklu a dospělou včelu – hlavu, hruď, břicho. Na hlavě se objevují složité a jednoduché oči, tykadla a ústní přívěsky a na hrudi se objevují základy dvou párů křídel a tří párů nohou. Vnitřní orgány podléhají rozkladu – histolýze. Místo larválních orgánů se objevují orgány kukly. V předžaludku se objevuje medová struma s chlopní, střední střevo získává kličkovitý tvar a složenou stavbu, zadní střevo je rozděleno na dva oddíly – tenké střevo a konečník. Místo čtyř trubic velkých malpighických cév se jich velké množství (až 100) objevuje ve formě tenkých dlouhých nití. Uzly nervového řetězce spolu částečně splývají, v důsledku čehož má kukla a dospělá včela místo 7 ganglií u larvy 11 ganglií ventrálního nervového řetězce. V tracheálním systému se místo postranních tracheálních trubic objevují velké vzduchové vaky. Larvální vaječníky podléhají degeneraci. Většina vajíček (u larvy dělnice je jich 150 v jednom vaječníku) se rozpadne a zůstane 1 až 20 trubic charakteristických pro dospělou včelu. Tukové tělo prudce klesá, protože s ukončením výživy slouží pouze jako zdroj energie pro restrukturalizaci orgánů larev.

Délka prepupa fáze u včely dělnice je 3 dny, u včelí matky – 2 dny, u trubce – 4 dny. Na konci stadia prepupa se kůže larvy svléká a zpod ní se vynořuje kukla. Svou stavbou je kukla podobná dospělé včele, ale její tělo je zpočátku bez pigmentace; tykadla, ústní přívěsky, nohy a křídla jsou pevně přitisknuty k tělu a jsou v neroztaženém stavu.