Co trápí netopýry?

• Вы здесь:
• Hlavní
• Ekologie regionu
• svět zvířat
• Co dělat? pokud se u vás doma usadili netopýři.

Úterý, 16. srpna 2022 12:59

Co dělat? pokud se u vás doma usadili netopýři.

• velikost písma snížit velikost písma zvětšit velikost písma
• vytisknout
• El. pošta
• Buďte první, kdo okomentuje!

Hodnotit tuto položku
(1 hlas)

Všechny druhy evropských netopýrů a jejich stanoviště podléhají ochraně v souladu s ustanoveními a požadavky Bonnské úmluvy, kterou Běloruská republika podepsala v roce 2003.

Za porušení právních předpisů o ochraně a využívání volně žijících živočichů (nezákonný odchyt, poškozování volně žijících zvířat, ničení obydlí atd.) je stanovena správní odpovědnost podle článku 16.23 zákoníku o správních deliktech Běloruské republiky:

znamená pokutu ve výši

až 20 základních jednotek – na jednotlivce

od 10 do 100 základních jednotek – pro jednotlivého podnikatele

od 20 do 500 základních jednotek – na právnickou osobu

Co dělat a jak se chovat, pokud je tam netopýr vletěl do domu (bytu)?

Koncem července nebo v druhé polovině září-října, v období podzimního tahu, mohou netopýři vlétnout do domu, bytu, podkroví nebo jiné místnosti.

Pokud k takovému případu dojde, musíte znát několik pravidel, která vám v této situaci pomohou:

1. nepropadejte panice, netopýr vám neublíží;
2. vědět, že netopýři nejsou agresivní vůči lidem ani domácím mazlíčkům;
3. Nedovolte, aby se netopýr dostal do kontaktu s domácími zvířaty. Zpravidla to vede k vzájemnému zranění;
4. Nesnažte se zvíře chytit sami, mohli byste ho zranit.

Pokud stále potřebujete zvíře zvednout (například je zvíře na podlaze nebo visí na lustru), musíte to udělat pouze se silnými rukavicemi, protože evropské druhy netopýrů mohou nosit neklasický virus vztekliny.

Poté byste měli zvíře prohlédnout, ujistit se, že není zraněno a vypustit ho.

Pokud nemáte k dispozici rukavice, měli byste zvíře opatrně přikrýt nějakou krabicí, pod krabici zasunout silný list lepenky nebo něco podobného a vzít netopýra ven (v létě).

. ZAKÁZÁNO . VYHAZTE zvíře z balkónu nebo okna – může spadnout na zem a stát se kořistí pro kočky, psy nebo vrany.

Nejlepší je opatrně přistát netopýra na kmen stromu nebo nějakou svislou plochu a poté zajistit, aby zvíře odletělo.

Co dělat, když se netopýři zabydleli na půdě domu, v přístavku, za okenním rámem nebo na jiném místě?

Chiropterani žijí v různých dutinách přírodního původu (jeskyně, dutiny stromů, štěrbiny pod kůrou) nebo umělých (půdy, sklepy, sklepy, sklady zeleniny atd.).

Pro přezimování úkrytů netopýři v Bělorusku používají výhradně úkryty umělého původu, protože si udržují konstantní teplotu a nedochází k žádným náhlým změnám.

I. Především je nutné si připomenout, že:

1. usazená kolonie netopýrů nezpůsobí lidem prakticky žádné škody;
2. na rozdíl od všeobecného přesvědčení, netopýři nebudou útočit na lidi a nebudou žvýkat elektrické dráty;
3. Kolonie netopýrů, která se v létě usadí v domě, je zpravidla mateřská, tzn. představuje shluk dospělých samic s mláďaty. Takové kolonie obývají dobře vytápěné části budovy (podkroví). Chiropterani rodí mláďata koncem června. V průběhu července se pak vyvíjejí mláďata. Samice s mláďaty jsou v této době extrémně zranitelné a jakékoli vyrušení může mít za následek smrt novorozenců. Počínaje koncem července opouštějí kolonie svá letní útočiště.
4. nerušte netopýry, dokud nepřijdou specialisté.
5. Nesnažte se je chytit sami.

. ZAKÁZÁNO. Vypusťte zvíře do volné přírody v období podzim-zima nebo zima-jaro, protože zemře kvůli nedostatku potravy (hmyz).

O faktu detekce (identifikace) volně žijícího zvířete osoba, která objevila (identifikovala) volně žijící zvíře, HLÁSÍ služební službě obvodního oddělení pohotovosti nebo provozní služební službě územního orgánu vnitřních věcí, které v mezích své působnosti rozhodují o nutnosti podílet se na poskytování pomoci komisi o uvedené skutečnosti (Článek 5 Nařízení o postupu při součinnosti mezi orgány státní správy a jinými organizacemi při zjištění (identifikaci) nemocného, ​​zraněného, ​​zraněného volně žijícího zvířete, kterému hrozí smrt v důsledku přírodních katastrof nebo které může představovat ohrožení života a zdraví občanů, schváleno usnesením Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 11.04.2019. 237. XNUMX č. XNUMX).

Přenašeči boreliózy mohou být netopýři žijící v Ťumeni a oblasti Ťumeň. Během letního studia chiropteranů Maria Orlová, kandidátka biologických věd, docentka katedry mobilizační přípravy zdravotní péče a medicíny katastrof na Ťumeňské lékařské univerzitě, odstranila blechu z jedince uloveného poblíž vesnice Konyashina. PCR test hmyzu ukázal na přítomnost bakterie rodu Borrelia, jednoho ze tří kmenů patogenních pro člověka.

Maria Orlová hledala legendární hrot šípu během loňské expedice do Kazachstánu. Kdysi byl uveden v Červené knize SSSR, dnes je jeho stav nejasný, jeho biologie nebyla studována. / Archiv Marie Orlové

Před námi je postup sekvenování v Uralském institutu Rospotrebnadzor. Toto je určení nukleotidové sekvence DNA pro přesnější charakterizaci „infekce“. Výsledky molekulárního výzkumu budou oznámeny na podzim. Vědec varuje: stává se, že sekvenování nepotvrdí počáteční předpoklady, což znamená, že test je falešně pozitivní. Ale ve vědě neexistuje správné nebo špatné a výsledek se znaménkem mínus je také výsledkem. S Marií Orlovou, jedinou ruskou specialistkou na ektoparazity netopýrů, si povídáme o tom, jaká překvapení mohou přinést zubatá mláďata a ti, kteří na nich žijí, po ústupu epidemie koronaviru.

Maria Vladimirovna, obyvatelé města se napjali: byl to koronavirus, nyní borelióza – ne v klíštěti, ale v bleše.

Maria Orlová: Nález infekčního parazita na netopýrovi nedává stoprocentní jistotu: je nemocný klíšťovou boreliózou nebo se podílí na cirkulaci infekce. Vysvětlím podrobněji. Aby se bakterie dostala do chiroptera, musí parazit část nasáté krve vyvrhnout do rány. To se nestává vždy. Další bod: nemocná myš není schopna přenést infekci na člověka – infekce přechází pouze z parazitů. Předpokládá se, že netopýří blechy jsou pro nás neškodné. Pravděpodobně jsou myši také zapojeny do oběhu patogenů, nesou je se svými „nájemníky“, ale prakticky neonemocní. A tady, podotýkám, je tenká hranice: co bylo včera považováno za neškodné, se zítra ukáže jinak. Pamatujte na Covid-19: všechno to začalo koronavirem, který je pro člověka neškodný a netopýři ho mají spoustu. Výsledkem je pandemie. Zatím máme pouze pozitivní PCR test a žádné výsledky sekvenování. Pokud se přítomnost bakterie potvrdí, bude to nový směr pro hlubší studium.

Chudáci myši – kdo na nich nežije.

Foto: Archiv Marie Orlové

Maria Orlová: Klíšťata, blechy, mouchy sající krev a také štěnice. Navíc primárními hostiteli štěnic v primitivním světě byli netopýři. Tehdy se přesunuli k ptákům a lidem – žili ve stejných jeskyních. Tak se objevila známá štěnice, která nyní útočí na lidi.

Je panika oprávněná, protože město a předměstí se doslova hemží netopýry?

Maria Orlová: Přímé kousnutí netopýrem vás může nakazit pouze vzteklinou, a to je velmi vzácné. Nezvaného hosta proto vyprovoďte z bytu v rukavicích. Pokud u své dači narazíte na štěnice, počkejte, až kolonie myší odletí, a poté ošetřete místo jejich bydliště insekticidy. Nikdy mě nebaví opakovat: od myší se nemůžeme dostat pryč, takže se prostě musíme naučit koexistovat. Nezapomeňte, že jsou ochránci zahrad před škůdci a mnoho druhů je dokonce uvedeno v červené knize a potřebují ochranu.

Vezmeme-li problém změn (zpravidla rozšíření) areálů parazitů a přidružených infekcí v celosvětovém měřítku, měl by běžný člověk sledovat informace v médiích a při plánování cest se nechat očkovat. Například pro vstup do řady exotických zemí Afriky, Asie a Střední Ameriky je třeba potvrzení o očkování proti žluté zimnici. Před pár měsíci přivezli turisté do Tyumenu těžkou horečku dengue (zřejmě onemocněli po kousnutí přenašečem komárů).

Vraťme se k borelióze. Není to tak děsivé, jak to předkládají?

Maria Orlová: Extrémně nepříjemná nemoc. Léčeno antibiotikem. Stále více získává vymazané formy, a proto se stává chronickým. Dříve existovaly jasné znalosti: pokud se u člověka vyvinulo charakteristické zarudnutí, erytém, byla zřejmá borelióza. Nyní se stále častěji zaznamenává průběh bez erytému: teplota člověka stoupá, hřeší na ARVI, ale ve skutečnosti trpí vážným onemocněním, které vede k zánětu kloubů a neurologickým problémům.

Borelióza a encefalitida jsou nejčastější infekce v zóně tajgy. Ale na západní Sibiři existuje mnoho přirozených ohniskových onemocnění i bez nich. V regionu je například ročně zaznamenáno několik případů klíšťového tyfu, který je poměrně závažný. Bartonelóza není tak nebezpečná, ale nepříjemná: je podobná ARVI, s vysokou horečkou a lze ji úspěšně léčit antibiotiky. Mimochodem, bakterie rodu Bartonella se často vyskytují v parazitech netopýrů. Coxiella, anaplasma a ehrlichia jsou méně časté a všechny tyto patogeny zahrnují chiropterany v jejich oběhu. A dokonce i hantaviry, dříve spojované s hlodavci, byly nedávno objeveny u netopýrů.

Proč je na Sibiři taková koncentrace krev sajících a dokonce infekčních zvířat?

Maria Orlová: Máme zónu tajgy, kde je vlhko, není horko, je tam hodně hlodavců, hlavních hostitelů klíšťat ixodidů. A klíšťová encefalitida prostě přišla z východu, kde byla poprvé popsána ve 30. letech minulého století. Klíšťata se totiž dají chytit nejen v lese. Ve stepích Krymu žije například Hyalemma, přenašečka krymsko-konžské hemoragické horečky – její úmrtnost je až 50 procent. Naštěstí byla vyvinuta a již testována vakcína.

Pro pomýlené čtenáře: klíště se bezbolestně zakousne a je to pro něj celé dobrodružství. Na člověka obvykle útočí z trávy nebo keřů. Nohy ho nezajímají – pomocí termoreceptorů hledá místa tenké kůže, přes kterou se snadněji dostane k cévám. Trvá to dlouho, než si to vyzkoušíte, pak se epitel odtlačí jeho proboscis. Někdy v tuto chvíli člověk cítí: ano, je to svědění. To je konečný pocit. Pokud je klíště odstraněno dříve, než se dostane do cévy, nebezpečí pominulo – replikace viru v epidermální vrstvě není možná. Malá dávka například viru klíšťové encefalitidy, která se dostane do krevního oběhu, bude nejspíš potlačena imunitním systémem. S velkým se ale bez vnější pomoci nedokáže vyrovnat.

Právě jste se vrátili z expedice do Kyrgyzstánu.

Maria Orlová: V sovětských dobách se tam aktivně studovali paraziti na netopýrech a my jsme šli výzkum rozšířit. Odebrali jsme materiál: samotné parazity, výkaly a ústní výtěry – na koronaviry, lyssaviry (skupina, do které virus vztekliny patří), filoviry (vzdálení příbuzní Eboly a Marburgu). Vzorky podléhající zkáze už jsou u kolegů virologů, zbytek je zmrazený. A v listopadu plánuji odjet na dva týdny do východní Afriky, abych se tam vypořádal s netopýry.

Je tam ještě hodně slepých míst?

Maria Orlová: To slovo ne! Dříve netopýři, a to i v západních městech, často unikali pozornosti výzkumníků, ačkoli relevance jejich studie je zřejmá. Během jara a léta jsme nasbírali dostatek materiálu a začali studovat infekce. U klíštěte chyceného na ještěrku pruhovanou z Kavkazu, kde se tato nemoc nevyskytuje, byla navíc zjištěna encefalitida. První sekvenovaný vzorek pro region! Navíc obsahovala západosibiřský kmen, který s největší pravděpodobností přinesli migrující ptáci. Plaz v tomto řetězci není náhodný: když přijde období poklesu počtu hlodavců, klíště hledá jiné hostitele, někdy nečekané. Například ještěrky. Mimochodem, jejich role v cyklu encefalitidy také ještě nebyla studována. I nadále trvám na tom: biologové a lékaři by měli k tématu cirkulace virů u málo prozkoumaných skupin zvířat přistupovat společně.

Zdá se, že viry, bakterie, roztoči a další „soudruzi“ jsou mnohem chytřejší než vyšší mysl, tedy člověk.

Maria Orlová: Na intuitivní úrovni ano. Viry jsou obecně jednou z nejranějších forem života na Zemi. My jsme jejich hosté, ne naopak. Přizpůsobit se různým hostitelům je jejich prastarým posláním. Smysl existence jakéhokoli parazita je stejný – zefektivnit vztahy s hostitelem, uspořádat alespoň jakési vzájemně výhodné spojenectví. Jsou samozřejmě jednotlivé „postavy“, které se zatím s nikým nedohodly (například ebola), ale to je myslím otázka času. Jsme také v procesu evoluce, také se přizpůsobujeme. Celá historie lidstva je boj s infekcemi a jeho vlastní transformace. Neštovice byly poraženy. Proti obrně byla vyvinuta vakcína. Byla vytvořena antibiotika. I cholera se stále častěji vyskytuje v mírné formě. A syfilis už není tak hrozná nemoc jako v 18. století. Vytváříme si imunitu vůči mnoha věcem. I Covid se zjevně mění v sezónní ARVI.