Porod je složitý fyziologický proces přirozenými porodními cestami plodu, placentou a plodovou vodou, porod vede gynekolog, porodní asistentka nebo neonatolog.
Rodící žena se nazývá žena v první a druhé době porodní (po porodu – rodící žena)
Porod začíná okamžikem první skutečné kontrakce a končí porodem placenty. Příčiny porodu: – snížená dráždivost mozkové kůry a zvýšená dráždivost míchy, zvýšená dráždivost nervových elementů a svalů dělohy; – děloha silněji reaguje na mechanické, chemické a jiné podněty (růst plodu, prolaps přítomné části); – produkce chemikálií zvyšuje tonus dělohy a kontraktilní aktivitu.
Předzvěsti porodu. K porodu dochází zřídkakdy nečekaně, náhle. Obvykle se 7-10 dní před jejich nástupem objevuje řada příznaků, které se obvykle nazývají předzvěsti porodu a samotné období je předběžné. Je charakterizován následujícími příznaky: – pokles prezentující části plodu směrem k vývodu do pánve. 2 týdny před porodem je prezentující část plodu, nejčastěji hlavička, přitlačena ke vchodu do pánve, v důsledku čehož se výška děložního fundu (HHH) snižuje. Těhotná žena poznamenává, že je pro ni snazší dýchat; – zvýšená excitabilita dělohy. V posledních 2 týdnech těhotenství se pravidelně objevují nepravidelné kontrakce dělohy doprovázené bolestivými pocity. Takové kontrakce se nazývají falešné kontrakce, prekurzorové kontrakce a přípravné kontrakce. Falešné kontrakce nejsou pravidelné a nevedou ke změnám na děložním čípku; – v posledních dnech před porodem se u těhotné ženy periodicky objevuje hlenovitý výtok z genitálního traktu a dochází k uvolňování hlenové zátkou, obsahu cervikálního kanálu, což také naznačuje blízkost nástupu porodu; – v předvečer porodu jsou na děložním čípku pozorovány změny, jejichž souhrn charakterizuje stav jeho zralosti.
Období porodní Porod zahrnuje 3 doby:
- období – období dilatace děložního čípku;
- období – vypuzení (tlačení);
III. období – nástupnické období.
Od okamžiku porodu až do konce porodu se žena nazývá rodící ženou. Mezi síly vypuzující porod patří kontrakce a tlačení. Za začátek porodu se považuje výskyt pravidelných rytmických kontrakcí svalů dělohy – porodních kontrakcí. Kontrakce se vyskytují nedobrovolně, bez ohledu na touhu ženy; často doprovázené bolestí. Intervaly mezi kontrakcemi se nazývají pauzy. Zpočátku se kontrakce střídají každých 15 minut a trvají 20 sekund. Následně jsou kontrakce častější a delší a na konci první doby porodní dochází ke kontrakcím každé 2-3 minuty. a trvá 60 sekund. Během porodu se nejaktivněji stahuje myometrium (svalová vrstva). Pravé kontrakce charakterizují 1. dobu porodní. Kontrakce způsobí otevření děložního čípku, které je nutné k vypuzení plodu. Dalším typem vypuzovací síly je tlačení, které charakterizuje 2. dobu porodní. Tlačení zahrnuje stahování břišních svalů, bránice a pánevního dna. K tlačení dochází reflexně v důsledku dráždění nervových zakončení děložního čípku, svalů a fascií pánevního dna pohybem přítomné části plodu porodními cestami. Na rozdíl od kontrakcí může rodící žena regulovat jejich sílu a trvání. To umožňuje lékaři a porodní asistentce používat speciální techniky pro zvládnutí porodu během období vypuzení. Období otevírání začíná výskytem pravidelných porodních – pravých kontrakcí a končí úplným otevřením děložního hltanu. V období dilatace dochází vlivem porodních bolestí k postupnému vyhlazování děložního čípku a otevírání děložního os. Tento proces není stejný pro prvorodičky a vícerodičky. U prvorodiček se děložní hrdlo nejprve vyhlazuje a poté se otevírá zevní os a u vícerodiček tyto procesy probíhají současně. První doba porodní u prvorodiček trvá 10–12 hodin a u vícerodiček 6–8 hodin. Když je děložní dutina plně dilatována, tvoří děložní dutina a pochva porodní cesty. Plodový vak se účastní procesu dilatace děložního čípku. Plodová voda umístěná nad kontaktní zónou se nazývá zadní; plodová voda umístěná pod kontaktní zónou je přední. Objem předních vod nepřesahuje 200-300 ml, zadní – 800-1000 ml. Část amniových membrán obsahující přední vody se nazývá amniotický vak. Při úplném nebo téměř úplném otevření děložního hltanu ve výšce kontrakce při maximálním napětí dochází k prasknutí močového měchýře plodu a vylévání předních vod. Zadní vody se obvykle vylévají spolu s narozením plodu.
Exilové období začíná okamžikem úplného otevření děložního hltanu a končí narozením plodu. Brzy po včasném uvolnění plodové vody kontrakce zesilují, zvyšuje se jejich síla a trvání a zkracují se pauzy mezi kontrakcemi. To přispívá k rychlému sestupu přítomné části plodu do pánevní dutiny, podráždění nervových zakončení děložního čípku, pochvy, svalů a fascií pánevního dna a reflexnímu výskytu pokusů, pod jejichž vlivem plod je vyloučen. Období vypuzení trvá u prvorodiček od 1 do 2 hodin, u vícerodiček – od 20 minut do 1 hodiny. Nástupnické období začíná porodem plodu a končí porodem placenty. Placenta zahrnuje placentu, membrány a pupeční šňůru. V poporodním období se pod vlivem poporodních kontrakcí oddělí placenta a membrány od stěn dělohy. Po narození plodu se děloha výrazně zmenšuje, získává zaoblený tvar, její dno je na úrovni pupku. Po 2-3 minutách nastávají následné kontrakce a rodící žena často zaznamenává menší bolest v podbřišku. Poporodní kontrakce způsobují oddělení placenty od stěn dělohy. Délka třetí doby porodní je u prvorodiček i vícerodiček v průměru do 30 minut.
Po skončení poporodní doby se rodící žena nazývá šestinedělí. Od okamžiku, kdy skončí poporodní období, se pohybuje od 5 do 10 minut. Celková doba fyziologického porodu u prvorodiček je v průměru 16-18 hodin, u multipar – od 10 do 12 hodin.