Cizrna je poměrně nenáročná a plastická luštěnina, odolná vůči mrazu i suchu a zároveň díky symbióze s bakteriemi fixujícími dusík dokáže v půdě akumulovat až 100 a více kilogramů dusíku ze vzduchu. .
Roste dobře na černozemích a kaštanových půdách, ale špatně na písčitých půdách. Velmi citlivý na plevele a herbicidy.
Cizrna je dlouhodenní plodina, i když její vegetační období je poměrně krátké a je asi 90 dní. V této souvislosti se doporučuje zasíťovat jej dříve, protože snadno snáší i mrazy do –10 °C. Pokud je brzy, tak i po cizrně se pole rychleji uvolní v osevním postupu a po něm je možné sít např. ozimou pšenici.
Při výběru stanoviště pro cizrnu musíte vycházet především z udržování pole čistého od plevele.
PŘÍPRAVA SEMEN K SEMENI
Příprava osiva k setí spočívá v předběžném moření (minimálně měsíc předem) kontaktními fungicidními přípravky na bázi fludioxonilu nebo thiramu a očkování.
Naočkování cizrny je nezbytná technika, ale ne vždy funguje. Pokud na polích, kde plánujete zasít cizrnu, byla zaseta delší dobu (více než 10 let), pak nemusíte používat očkovací látky, protože nodule bakterie budou žít na polích neustále. A pokud v tomto případě ošetříte semena (například rhizotorphinem), nemusíte očekávat zvýšení výnosu, nebo bude minimální.
Pokud se cizrna pěstuje na místě poprvé nebo při střídání plodin se plodina opakuje méně často než jednou za tři roky, pak je téměř zaručeno, že očkování bude mít znatelný pozitivní vliv na produktivitu, zlepšení kvality plodiny, stejně jako na akumulaci dusíku v půdě dostupné pro následnou plodinu.
Hodně však bude záležet na povětrnostních podmínkách a na tom, jak jasně budete dodržovat předpisy v pokynech. Ošetření je nutné provést nejdříve jeden den před výsevem semen a také chránit ošetřená semena před vysycháním a přímým slunečním zářením. Semena musí být přepravována pod stanem. Kromě toho může použití chemických dezinfekčních prostředků, stejně jako nedostatek mikroelementů v půdě, především molybdenu, snížit aktivitu vývoje bakterií fixujících dusík, což lze eliminovat přidáním mikrohnojiv do očkovacího roztoku nebo krmením na list během vegetační období.
Na cizrnu by se mělo používat pouze specializované očkovadlo. Očkovací přípravek na čočku, sóju nebo hrách není vhodný – vyhozené peníze.
Nejúčinnější inokulanty pro cizrnu jsou vyrobeny na bázi kmene Mesorhizobium ciceri, na trhu je uvádí mnoho výrobců.
PŘÍPRAVA PŮDY K SETU
Nejlepšími předchůdci cizrny jsou obilniny, po sklizni byl přijat soubor opatření ke snížení napadení jednoletými a vytrvalými plevely – loupání, ošetření naklíčených a odrostlých porostů kontinuálním působením herbicidů, podzimní orba.
V raných fázích vegetačního období se plodina vyvíjí pomalu, prohrává v konkurenci aktivních plevelů a selektivní postemergentní herbicidy pro cizrnu, které jsou účinné proti širokému spektru dvouděložných plevelů, dosud nebyly registrovány.
Na jaře se před setím provádí bránění a kultivace.
- Termíny setí. Na jaře lze cizrnu vysévat poměrně brzy, semena začínají klíčit již při +4…+5°C a sazenice odolávají mrazům do -10°C. Předpokládaný termín setí je tedy bezprostředně po jarních obilninách.
- Výsevek: 60-80 životaschopných semen/m2 (úzká vzdálenost) nebo 50-70 životaschopných semen/m2 (široká vzdálenost). Rostliny cizrny se dobře větví, proto za příznivých podmínek i při řídkých plodinách zabírají celou plochu, která jim byla přidělena.
- Hloubka setí závisí na vlhkosti půdy: čím je sušší, tím větší je hloubka zakotvení a činí: 6-9 cm na lehkých a středních půdách, na těžkých půdách: 3-4 cm.
- Secí vzor a rychlost závisí na míře vláhy – za sucha se porost vysévá do řádků zvýšených na 45-60 cm nebo pásovým způsobem, při dostatečné vlhkosti – do souvislého řádku s roztečí řádků 15 cm.
- Nedílnou operací v případě nedostatku vlhkosti je válcování plodin.
SYSTÉM HNOJIVA
Dusíkatá hnojiva pro cizrnu nejsou potřeba, protože. on sám obohacuje půdu dusíkem, a proto je výborným předchůdcem pro všechny obiloviny.
Cizrna dobře reaguje na přídavek vápníku (růst zelené hmoty, fazole) a hořčíku se sírou (aktivuje se proces fotosyntézy, zlepšuje se stresová odolnost cizrny).
Za krajně nepříznivých podmínek na jaře (chladné, těžké půdy, raná výsadba, nízké hodnoty pH, stojatá voda) může být účinná prvotní aplikace dusíkatých hnojiv. Proto je povinným způsobem na všech typech půd ve všech zónách pěstování zapravování do řádků při setí nebo komplexní hnojivo v dávce 10 kg/ha.
Ve všech oblastech pěstování cizrny je nejúčinnější podzimní aplikace fosforo-draselných hnojiv na orbu. Přibližné dávky fosforu a draslíku v závislosti na výnosu:
- Produktivita 30 c/ha: dávka P2O5 – 20-40 kg/ha, dávka K2O – 55-110 kg/ha
- Produktivita 45 c/ha: dávka P2O5 – 30-60 kg/ha, dávka K2O – 80-160 kg/ha
- Produktivita 60 c/ha: dávka P2O5 – 40-80 kg/ha, dávka K2O – 95-190 kg/ha
Organická hnojiva pro cizrnu, stejně jako pro ostatní luštěniny, se nepoužívají.
OCHRANA ROSTLIN
Ovlivňování plevele
Když se po výsevu objeví první plevel, je nutné provést zavlažování lehkými branami podél výsevní diagonály. Po dalším týdnu je vhodné vláčení zopakovat.
Chemické metody
Neexistuje jediný „spolehlivý“ herbicid pro cizrnu během vegetačního období. Herbicidy vhodné pro hrách nebo sóju mají na cizrnu často neblahý vliv, dokonce ji zcela usmrtí.
Proto se doporučuje aplikovat herbicidy před setím nebo před klíčením. První vlna plevelů je dobře kontrolována preemergentní aplikací herbicidů na bázi prometrinu nebo metribuzinu. Po vzejití semenáčků a před rozkvětem kultury je možné pracovat pouze s graminicidy (registrovanými na cizrnu: chizalofop-p-ethyl, quizalofop-p-tefuril).
Boj proti chorobám a škůdcům
Triazoly úspěšně působí proti chorobám, především askochitóze, během vegetace. Proti škůdcům (lopata, molice luční, důlní mouchy atd.) – široká škála insekticidů z tříd neonikotinoidů, pyretroidů a inhibitorů syntézy chitinu, střídavě nebo ve směsi.
Ochrana při setí cizrny + lnu
pro len i cizrnu jsou dobrým předchůdcem obiloviny, které nejen dobře konkurují mnoha druhům plevelů, ale i v jejich porostech si snáze poradí s dvouděložnými plevely.
Z herbicidů proti dvouděložným plevelům je vhodné pouze ošetření glyfosátem po sklizni předchůdce a před setím (dobře, nebo před vyklíčením).
Agrotechnické kontrolní metody jsou povoleny. ALE: každé zpracování půdy má za následek ztrátu vlhkosti.
Z hlediska sadby není pro cizrnu vhodný ani jeden lněný herbicid proti dvouděložným (zejména proto, že na druhou není povolen).
Podle vegetace plodin je vhodné ošetření graminicidem proti plevelům obilnin.
HARVEST CROP
Sklizeň se provádí přímým kombinováním.
Je žádoucí začít sklízet cizrnu při vlhkosti semen 15 % přímým spojováním.
Při výmlatu pro menší poranění obilí snižte otáčky na mlátičce. Naviják by se také neměl přetáčet, aby se zmírnil dopad na stéblo a fazole neodlétaly.
Sláma je vhodná pro krmné účely v chovu zvířat.
Desikace je nejčastěji vyžadována pouze tehdy, když je pole silně zaplevelené a lze ji provádět jak s diquatem, tak s glyfosáty. V tomto případě je třeba mít na paměti, že je lepší použít diquat na semenných pozemcích, protože. glyfosáty mohou mít negativní dopad na následné klíčení a sílu klíčení semen. Cizrna je obvykle schopna dosáhnout plné zralosti sama bez ztráty, je však lepší sklízet přerostlé rostliny, aby se ráno zabránilo poskakování fazolí.
Diskusi na toto téma naleznete zde.
Zveřejněno: 08 ve 2024:09
Tagy: agronomie brány obilí luštěniny cizrna zařízení pro kultivaci půdy Technologie pěstování plodin
