§93.2.b. Je to napsané zvlášť, pokud v kombinaci dvou společných podstatných jmen první označuje obecný pojem a druhý – konkrétní: chryzantéma květina, eukalyptus.

Články o různých

O boji s leností

Společné rysy v náboženstvích

O přechodu na vegetariánství

Přidat komentář Zrušit odpověď na komentář

Chcete -li přidat komentář, musíte být přihlášeni.

  • Pravopis
    • I. Pravopis samohlásek v kořeni
      • § 1. Testované nepřízvučné samohlásky
      • § 2. Neověřitelné nepřízvučné samohlásky
      • § 3. Střídavé samohlásky
      • § 4. Samohlásky po sykavkách
      • § 5. Samohlásky po c
      • § 6. Písmena e – e
      • § 7. Písmeno tl
      • § 8. Znělé a neznělé souhlásky
      • § 9. Zdvojené souhlásky v kořeni a na styku předpony a kořene
      • § 10. Nevyslovitelné souhlásky
      • § 11. Velká písmena na začátku textu
      • § 12. Velká písmena za interpunkčními znaménky
      • § 13. Vlastní jména osob
      • § 14. Názvy zvířat, názvy rostlinných druhů, odrůdy vína
      • § 15. Jména postav v bajkách, pohádkách, hrách
      • § 16. Přídavná jména a příslovce utvořená od jednotlivých jmen
      • § 17. Zeměpisné a administrativně-územní názvy
      • § 18. Astronomické názvy
      • § 19. Názvy historických období a událostí, geologická období
      • § 20. Názvy svátků, lidová hnutí, významná data
      • § 21. Jména spojená s náboženstvím
      • § 22. Názvy organizací, institucí, podniků, zahraničních firem
      • § 23. Jména listin, starověkých památek, uměleckých děl
      • § 24. Jména funkcí a titulů
      • § 25. Jména řádů, medailí, insignií
      • § 26. Názvy literárních děl a médií
      • § 27. Složená slova a zkratky
      • § 28. Konvenční vlastní jména
      • § 29. Použití ъ
      • § 30. Použití b
      • § 31. Předpony na s-
      • § 32. Předpony před- a před-
      • § 33. Samohlásky ы a и po předponách
      • § 34. Samohlásky o a e po sykavkách
      • § 35. Samohlásky po c
      • § 36. Koncovky podstatných jmen
      • § 37. Přípony podstatných jmen
      • § 38. Koncovky přídavných jmen
      • § 39. Přípony přídavných jmen
      • § 40. Spojovací samohlásky o a e
      • § 41. Slova složená bez spojovací samohlásky
      • § 42. Pravopis složených jmen
      • § 43. Pravopis složených přídavných jmen
      • § 44. Číslovky kvantitativní, řadové, zlomkové
      • § 45. Číselný rod
      • § 46. Způsoby formátování číslic písemně
      • § 47. Zájmena záporná
      • § 48. Osobní koncovky sloves
      • § 49. Použití písmene ь ve slovesných tvarech
      • § 50. Přípony sloves
      • § 51. Samohlásky v příponách příčestí
      • § 52. Pravopis nn a n v příčestích a slovesných přídavných jménech a jejich odvozeniny
      • § 53. Samohlásky na konci příslovcí
      • § 54. Příslovce syčení
      • § 55. Záporná příslovce
      • § 56. Průběžné psaní příslovcí
      • § 57. Dělené psaní příslovcí
      • § 58. Samostatné psaní příslovečných spojení
      • § 59. Dělené psaní předložek
      • § 61. Průběžné psaní spojek
      • § 62. Samostatné psaní spojek
      • § 63. Samostatné psaní částic
      • § 64. Pravopis částic s pomlčkou
      • § 65. Pravopis ne s podstatnými jmény
      • § 66. Pravopis ne s přídavnými jmény
      • § 67. Pravopis ne s číslicemi
      • § 68. Pravopis ne se zájmeny
      • § 69. Pravopis ne se slovesy
      • § 70. Pravopis ne s příčestí
      • § 71. Pravopis ne s příslovci
      • § 72. Pravopis ani jedno
      • § 73. Pomlčkové psaní citoslovcí a onomatopojí
      • § 74. Přepis cizích slov
      • XX. Interpunkční znaménka na konci vět a během přestávek v řeči
        • § 75. Bod
        • § 76. Otazník
        • § 77. Vykřičník
        • § 78. Elipsa
        • § 79. Pomlčka mezi podmětem a přísudkem
        • § 80. Pomlčka v neúplné větě
        • § 81. Intonační pomlčka
        • § 82. Spojovací pomlčka
        • § 83. Homogenní členové nesjednocení odbory
        • § 84. Homogenní a heterogenní definice
        • § 85. Homogenní a heterogenní aplikace
        • § 86. Homogenní členové spojeni neopakujícími se svazy
        • § 87. Stejnorodé členy spojené opakujícími se svazy
        • § 88. Homogenní členy spojené párovými svazky
        • § 89. Zobecnění slov s stejnorodými pojmy
        • § 90. Čárka za opakovaná slova
        • § 91. Dělení slov opakovaných
        • § 92. Samostatné dohodnuté a nekonzistentní definice
        • § 93. Samostatné žádosti
        • § 94. Zvláštní okolnosti
        • § 95. Samostatné dodatky
        • § 96. Objasnění členů věty
        • § 97. Vysvětlující části věty
        • § 98. Spojovací členy věty
        • § 99. Úvodní slova a fráze
        • § 100. Věty uvozovací a vkládací
        • § 101. Odvolání
        • § 102. Citoslovce
        • § 103. Slova kladná, záporná a tázavě-zvolací
        • § 104. Čárka ve souvětí
        • § 105 Středník ve souvětí
        • § 106. Pomlčka ve souvětí
        • § 107. Čárka mezi větami hlavní a vedlejší
        • § 108. Čárka ve složených podřadicích spojkách
        • § 109. Interpunkce ve souvětí s více vedlejšími větami
        • § 110. Čárka na styku dvou spojek
        • § 111. Pomlčka ve složité větě
        • § 112. Dvojtečka ve souvětí
        • § 113. Čárka a pomlčka ve složeném souvětí a v tečce
        • § 114. Výrazy, které jsou významem celistvé
        • § 115. Srovnávací obrat
        • § 116. Čárka a středník v nesouborové složité větě
        • § 117. Dvojtečka v nesouborové složité větě
        • § 118. Pomlčka v nesourodé složité větě
        • § 119. Přímá řeč po slovech autora
        • § 120. Přímá řeč před slovy autora
        • § 121. Autorská slova uvnitř přímé řeči
        • § 122. Přímá řeč v rámci slov autora
        • § 123. Interpunkční znaménka v dialogu
        • § 124. Uvozovky
        • § 125. Elipsa při citování
        • § 126. Velká a malá písmena v uvozovkách
        • § 127. Interpunkce při odkazu na autora a zdroj citace
        • § 128. Slova použitá v neobvyklém, konvenčním, ironickém významu
        • § 129. Názvy literárních, hudebních děl, médií, podniků, firem, vzdělávacích institucí atd.
        • § 130. Jména řádů a medailí
        • § 131. Názvy značek strojů, průmyslových výrobků atp.
        • § 132. Názvy rostlinných odrůd
        • § 138. Posloupnost znaků pro poznámky pod čarou
        • § 133. Čárka a pomlčka
        • § 134. Otazníky a vykřičníky
        • § 137. Elipsa a jiná znamení
        • § 136. Závorky a jiné znaky
        • § 135. Uvozovky a jiné znaky
        • XXXV. Volba slova, stabilní kombinace
          • § 144. Volba ustálené fráze
          • § 145. Stylistické a sémantické prostředky ve slovní zásobě a frazeologii
          • § 143. Internacionalismy a „falešní přátelé překladatele“
          • § 142. Užívání přejatých slov
          • § 139. Obecné zásady volby slov
          • § 140. Sémantické chyby
          • § 141. Stylistické chyby
          • § 158. Užívání jednotného čísla ve významu množného čísla a množného čísla ve významu jednotného čísla
          • § 160. Varianty přípon podstatných jmen
          • § 157. Koncovky instrumentálu jednotného a množného čísla
          • § 159. Užívání abstraktních, skutečných a vlastních jmen v množném čísle
          • § 146. Kolísání rodu podstatných jmen
          • § 156. Koncovky genitivu v množném čísle
          • § 148. Pohlaví jmen ženských osob podle povolání, postavení atp.
          • § 147. Rozlišení významů v závislosti na druhových koncovkách
          • § 149. Rod nesklonných jmen
          • § 153. Akuzativy podstatných jmen živých a neživotných
          • § 154. Koncovky předložkového pádu jednotného čísla podstatných jmen mužského rodu – e – y
          • § 155. Koncovky nominativu množného čísla podstatných jmen mužského rodu – ы(-и) – а(-я)
          • § 151. Skloňování některých jmen a příjmení
          • § 152. Koncovky pádů singuláru podstatných jmen mužského rodu – а(-я) – у(-у)
          • § 150. Vlastnosti skloňování některých slov a slovních spojení
          • § 164. Užívání přivlastňovacích přídavných jmen
          • § 165. Synonymní užití přídavných jmen a nepřímých pádů podstatných jmen
          • § 163. Tvary stupňů srovnání přídavných jmen
          • § 162. Variantní tvary přídavných jmen plných a krátkých
          • § 161. Plné a krátké tvary jakostních adjektiv
          • § 166. Spojení číslovek s podstatnými jmény
          • § 167. Užívání společných číslovek
          • § 168. Číslovky ve složených slovech
          • § 169. Osobní zájmena
          • § 170. Zájmena zvratná a přivlastňovací
          • § 171. Určující zájmena
          • § 172. Neurčitá zájmena
          • § 175. Vratné a nevratné tiskopisy
          • § 176. Tvary příčestí
          • § 174. Varianty druhových forem
          • § 173. Tvoření některých osobních forem
          • § 177. Tvary příčestí
          • § 179. Tvary predikátu
          • § 178. Druhy trestů
          • § 180. Gramatický slovosled
          • § 182. Slovosled a složitý syntaktický celek
          • § 181. Sémantický slovosled
          • § 183. Přísudek s podmětem obsahujícím hromadné podstatné jméno
          • § 184. Přísudek s podmětem – kvantitativně-nominální kombinace (započítávání obratu)
          • § 185. Koordinace predikátu s podmětem, který má u sebe aplikaci
          • § 186. Predikát s podmětem jako bratr a sestra
          • § 188. Přísudek s podmětem – nesklonné jméno, složené slovo, nedělitelná skupina slov
          • § 189. Koordinace spony s jmennou částí predikátu
          • § 190. Shoda predikátu se stejnorodými předměty
          • >§ 187. Přísudek s podmětem tázací, vztažný, neurčitý, zápor
          • § 191. Definice obecného jména
          • § 192. Definice podstatného jména s přílohou
          • § 193. Definice pro podstatné jméno v závislosti na číslovkách dva, tři, čtyři
          • § 195. Definice pro podstatná jména – stejnorodé členy
          • § 194. Dvě definice s jedním podstatným jménem
          • § 196. Schvalování žádostí
          • § 197. Přihlášky – zeměpisné názvy
          • § 198. Nepředložkové a předložkové ovládání
          • § 199. Volba předložky
          • § 200. Volba formy případu
          • § 201. Pád doplňku u přechodných sloves s negací
          • § 202. Správa slov synonymních
          • § 203. Různé předložkové tvary s jedním řídícím slovem
          • § 204. Navlékání stejných tvarů
          • § 205. Kontrola s stejnorodými členy věty
          • § 206. Jednoty s stejnorodými členy
          • § 207. Předložky s členy stejnorodými
          • § 208 Chyby v kombinacích stejnorodých pojmů
          • § 209. Spojky a slova příbuzná
          • § 210. Chyby ve složitých větách
          • § 211. Účastnické fráze
          • § 212. Účastnické fráze
          • § 213. Konstrukce se slovesnými podstatnými jmény
          • § 214. Funkční a sémantické typy textu ve složitém syntaktickém celku
          • § 215. Způsoby spojení mezi větami ve složitém syntaktickém celku
          • § 216. Struktura složitého syntaktického celku
          • § 217. Stylistické techniky pro použití složitého syntaktického celku
          • § 218. Chyby v konstrukci složitých syntaktických celých čísel
          • § 219. Figury postavené na základě opakování
          • § 220. Obrazce na základě změn v uspořádání částí syntaktických konstrukcí
          • § 221. Čísla spojená se změnami v objemu promluv
          • § 222. Řečnické figury
          • § 223. Formy prezentace informací o autorských právech
          • § 224. Formy cizí řeči
          • § 225. Vztahy mezi subjektem a adresátem projevu
          • § 226. Provedení autorských poznámek
          • § 227. Jazykové prostředky k předávání logicko-sémantických vztahů
          • § 228. Techniky pro identifikaci a kontrolu logicko-sémantických spojení
          • § 229. Základní logické chyby a způsoby jejich odstranění
          • Práce na jazyku a stylu
          • § 230. Redakce jednotek a pořadí jejich zpracování
          • § 231. Metody zjišťování gramatických a stylistických chyb
          • § 232. Nejčastější lexikální a stylistické chyby a opomenutí
          • § 233. Druhy úprav
          • § 234. Klasické známky korektury