Bioluminiscence neboli záře živých organismů je v přírodě známý jev. V současné době je tento jev známý také mezi řadou hub, které jsou schopny svítit ve tmě. Houby svítící ve tmě visí jako malé živé lucerny z kmenů a větví stromů a osvětlují lesy po celém světě.
Podle různých odhadů vědců je známo přibližně 68 až 71 druhů světélkujících hub. Tři čtvrtiny dosud studovaných svítících hub patří do rodu Mycena. Tato skupina hub žije rozkladem organické hmoty.Největší počet jich roste v Japonsku – 10 druhů, dalších 8 – v Jižní Americe v Brazílii. Jejich mírná nazelenalá záře je výsledkem chemických oxidačních reakcí, ke kterým dochází v buňkách hub v okamžiku, kdy absorbují kyslík. Vědci zjistili, že luminiscenční proces u hub je podobný tomu, který se vyskytuje u luminiscenčních bakterií a dalších světélkujících organismů. Samotnou záři tedy způsobuje luciferin, tzn. zprostředkovaná luciferázová reakce v přítomnosti vody a kyslíku.
Nutno podotknout, že mykologové objevili minimálně 7 druhů světélkujících hub, jejichž zář se vyznačuje dosti zlověstným žlutozeleným světlem, které vyzařují téměř 24 hodin denně. Právě jejich studie umožnila osvětlit vývoj luminiscence v přírodě.
Houby, které vyzařují poměrně jasnou žlutozelenou záři, byly nalezeny v Belize, Brazílii, Dominikánské republice, Jamajce, Japonsku, Malajsii a Portoriku. Současně, pokud denní světlo není příliš jasné, lze ve dne vidět záři hub, i když zelenožluté světlo špatně vyniká na pozadí denního světla, takže je docela obtížné si ho všimnout, zvlášť když o tom nevíš. Pokud ale takové houby umístíte do tmavé místnosti, pak po krátkém přizpůsobení vašich očí tmě budete moci velmi dobře pozorovat jejich záři v kteroukoli denní dobu.
Takovou světélkující houbu, jako je Mycena luxaeterna, lze nalézt na sucích stromů v lesích Atlantiku. Plodnice této houby je poměrně malá: její klobouk má průměr asi 8 mm (0,3 palce) a nachází se na želé podobné stopce. Druhové jméno tohoto druhu houby znamená „věčné světlo“ a bylo inspirováno Mozartovým Requiem.
Houba popsaná jako Mycena silvaelucens byla nalezena na kůře stromu v Orangutan Rehabilitation Center v Malajsii na ostrově Borneo. Jeho kryt měří téměř 18 mm v průměru, nebo něco málo přes půl palce.
Z kůry živého stromu byla také sebrána houba zvaná Mycena luxarboricola, což v překladu znamená „světlo, které žije na stromě“. A nachází se na kůře starých stromů v pobřežních lesích Atlantiku v Paraná v Brazílii. Klobouk této houby má průměr menší než 5 mm (0,2 palce).
Mykologové zjistili, že v rodu Mycena pocházejí luminiscenční druhy z 16 různých linií, což naznačuje, že luminiscence se vyvinula z jednoho bodu, přičemž některé druhy tohoto rodu později během evoluce ztratily schopnost zářit. Vědci mají stále mnoho nezodpovězených otázek o houbách svítících ve tmě, a zejména o tom, jak a proč začínají svítit. Bylo navrženo, že některé houby svítí, aby přilákaly noční zvířata, která pomáhají rozptýlit spory hub po celé oblasti.
