Zároveň však tvoří nestravitelné látky s jednou z nejdůležitějších aminokyselin pro život ptactva – lysinem. V tomto případě je třeba obsah lysinu ve stravě doplnit přidáním dalších bílkovinných krmiv nebo zavedením syntetického přípravku této aminokyseliny do stravy. Bavlněné koláče a jídla, pokud neobsahují gosypol, se zavádějí do stravy mladých ptáků ve věku 2 – 3 týdnů s postupným zvyšováním normy na 10 – 12 a pro dospělé ptáky – až 15 – 18% .
Arašídové koláče a jídlo. Arašídy se u nás nepěstují, ale arašídové koláče a pokrmy se k nám často dováží z jiných zemí a poměrně často se používají ke krmení ptactva. Jsou světle šedé nebo světle hnědé barvy. Arašídový koláč obsahuje až 46 – 48 % hrubých bílkovin a až 10 % tuku. V jídle může množství bílkovin překročit 50 %, tuk obsahuje asi 2 %. Tato krmiva se zavádějí do stravy kuřat v množství 8 – 10 a do stravy dospělých ptáků – 15 – 17% hmotnosti části obilné mouky.
Krmte kvasnice. Jsou produktem biochemického zpracování vlákniny obsažené v málo hodnotných vedlejších produktech zemědělské výroby (sláma, kukuřičné klasy, slunečnicové slupky), odpadech lesního průmyslu (piliny, hobliny) atd. Získávají se hydrolýzou nebo sulfátovým alkoholem rostliny využívající čisté kvasinkové buněčné kultury. Po vysušení vypadá krmný kvásek jako malé tenké destičky nebo šupiny. Barva kvasinek produkovaných v hydrolýzních závodech je hnědá, zatímco v sulfátových líhových závodech je světle šedá.
Suché krmné kvasnice jsou nejen hodnotným proteinovým krmivem, ale také krmivem bohatým na vitamíny. Obsahují vitamíny B1, B2, kyselinu nikotinovou a pantotenovou. Při ozařování při výrobě ultrafialovými paprsky se v kvasnicích tvoří vitamín D2, ale zároveň se z velké části ničí vitamíny skupiny B. Proto se nejčastěji vyrábí neozářené kvasnice a vitamín D2 nebo D3 se dostává do stravy drůbeže prostřednictvím jiné zdroje nebo speciální přípravky. Celkové množství hrubých bílkovin v suchých krmných kvasnicích je od 47 do 52 %. Ve stravě drůbeže jsou obsaženy v 3 – 7 %, ale lze je použít i ve vyšších dávkách – 10 – 12 %, zejména při zkrmování zvýšeného množství kukuřice. Ve stravě kuřat, zejména bažantů, se často používají jiné kvasinky: pekařské, pivovarské. Jsou poměrně drahé, proto se do krmné dávky zařazují především za účelem zvýšení obsahu vitamínů B. Kvasinky obsahují ve výživě dospělých ptáků – 2 – 3 g na hlavu a den, a pro mláďata – až 3 % hmotnost suché části stravy. Při kombinovaném způsobu krmení lze použít tekuté droždí speciálně vyrobené na farmách. Dospělým ptákům se podává až 10 g, kuřatům ve věku 7 až 40 dnů – 3, starším ptákům – 6 g denně.
Fosfatidy. Vedlejší produkt získaný při výrobě rostlinných olejů ze slunečnicových semen, sójových bobů a jiných olejnatých semen. Cenné jsou zejména proto, že obsahují pro tělo důležité mastné kyseliny, které se v něm nesyntetizují, a také určité množství vitamínů rozpustných v tucích, zejména A a E. Přidání fosfatidů do stravy pomáhá zvýšit produkce vajec ptáků a jejich odolnost vůči chorobám. Typicky se používá tzv. fosfatidový koncentrát obsahující 45 – 50 % fosfatidů, 48 – 52 % oleje a 2 – 3 % vody. Doporučuje se přidávat do krmiva v množství 1 g na 1 kg živé hmotnosti ptáka.
Pšeničné otruby. Obsahují skořápky a malé množství klíčků pšeničných zrn. Jako potrava mají určitou hodnotu, protože jsou bohaté na fosfor ve formě organické sloučeniny – fytinu, který má projímavý účinek na střevní trakt. Otruby obsahují i vitamíny skupiny B. Zároveň pšeničné otruby obsahují hodně vlákniny – 7,5 – 10 %, v důsledku čehož se špatně vstřebávají a v malém množství se používají ke krmení drůbeže. Přidávají se do stravy kuřat a dospělých ptáků ne více než 5 – 7% hmotnosti suchého krmiva.
Bažanti: údržba a chov. A.I. Rakhmanov, B.F. Bessarabov
