Struktura ovocného stromu švestky a třešňové švestky. Švestka a třešeň švestka (Prunus) jsou vytrvalé dřevité peckoviny z čeledi růžovitých (Rosaceae).
Kořenový systém švestek – podzemní část slivoně se skládá z vertikálních a horizontálních podřízených kořenů umístěných radiálně v půdě. Z kosterních kořenů nultého a prvního řádu vybíhají polokosterní kořeny druhého a třetího řádu větvení, na kterých jsou umístěny přerůstající nebo vláknité drobné kořeny následujících řádů větvení s kořenovými vlásky, které absorbují vlhkost z půdy.
Límec kořene švestky – hranice mezi kořenovým systémem a nadzemní částí rostliny, která určuje správnou polohu rostlin při výsadbě.
Švestkový kmen – skládá se z kmene, což je spodní část kmene od kořenového krčku po první postranní větve, a z centrálního vodiče neboli návazce, což je část kmene od kmene po hranici posledního letorostu . Vedoucí končí tzv. pokračovacím útěkem.
švestková koruna – nadzemní část stromu; souhrn všech poboček; Velké větve prvního vlákna se rozprostírají od kmene, na kterém se vyvíjejí větve druhého řádu, a na nich – třetího atd. Na základě síly vývoje se rozlišují kosterní větve, polokosterní a přerůstající větve. Úhel mezi kmenem a kosterními větvemi se nazývá divergenční úhel a úhel mezi vodorovnými průměty sousedních kosterních větví je úhel divergence.
Tvar koruny švestky (řídké, střední, husté) mohou být pyramidální (kosterní větve rostou téměř svisle), kulaté (kosterní větve vybíhají z kmene pod úhlem menším než 45 0), rozložité (kosterní větve vybíhají z kmene pod úhlem až 60 0) nebo pláč (kosterní větve vybíhají z kmene pod úhlem větším než 60 0).
Ledviny – se dělí na vegetativní (růstové), ve kterých nejsou květová primordia, a generativní (ovocné) s květovými primordiemi.
Přerůstající větve – větve, na kterých jsou ovocné útvary s ovocnými pupeny. U švestek a třešňových slivoní zahrnují ovocné formace větve buketu a ostruhy.
Kytice větve – Jedná se o jednoleté nebo víceleté obrůstající větve se zkrácenými jednoletými přírůstky a nahloučeným uspořádáním postranních ovocných pupenů. Apikální pupen je obvykle vegetativní.
Spurs – jedná se o přerůstající větve o délce až 8 se zkrácenými internodii a těsným uložením postranních ovocných pupenů. Apikální pupen má špičatý tvar.
Plod – šťavnaté bobule; liší se tvarem (od oválného po kulovitý); podle barvy (žlutá, zelená, červená, fialová, vínová atd.), podle hmotnosti.
Odrůdy švestek se liší z hlediska zrání, zimní odolnosti, předčasnosti (doba plodnosti), jakož i stupněm oddělení pecky od dužniny (s oddělovací peckou a neoddělující se):
– podle splatnosti: rané, střední a pozdní;
– z hlediska zimní odolnosti: se slabou zimovzdorností (v normálních zimách namrzají), s průměrnou zimovzdorností (namrzají v tuhých zimách) a s vysokou zimovzdorností (v tuhých zimách nevymrzají);
– podle raného těhotenství: s vysokou předčasností (ve třetím nebo čtvrtém roce po výsadbě), s průměrnou (v pátém nebo šestém roce) a s nízkou (po sedmém roce výsadby).
Ovocné dřeviny se dělí podle síly růstu na nízko rostoucí (do 3 m výšky), středně rostoucí (do 5 m) a bujné (nad 5 m). Švestky dosahují výšky 6 m a třešňové slivoně (v závislosti na odrůdě švestky) – 4 – 5 m.
Vlastnosti. Plody švestek, v závislosti na odrůdě švestek, obsahují až 16 % cukrů, až 3 % organických kyselin, až 20 mg % vitamínu C, až 0,7 % pektinu, až 0,4 % tříslovin, mnoho mikroprvků (draslík, vápník, hořčík, fosfor, sodík, železo, mangan atd.) a další biologicky aktivní látky. Plody mnoha odrůd švestek lze skladovat měsíc a dobře snesou přepravu. V závislosti na odrůdě švestky obsahují jádra švestkových semen až 52 % oleje, který je široce používán v parfémovém a lékařském průmyslu.
Plody třešně obsahují v závislosti na odrůdě až 13 % cukrů, až 5 % organických kyselin, až 3 % různých vitamínů a až 1,5 % pektinu.
