Pokud je během silných mrazů půda na zahradním pozemku holá, mohou podzemní části rostlin zemřít. Sněhová pokrývka tomu pomáhá předejít, ale přebytek mokrého sněhu může způsobit značné škody na úrodě.
Foto z archivu SB
V zimě jsou pro život zahradních rostlin důležité teplotní podmínky na povrchu půdy. O tom, zda je pro ně zimování příznivé či nikoliv, rozhodují tři faktory.
První je období stabilizace sněhové pokrývky. Pokud má teplota půdy blízko nuly pozitivní vliv na kořeny, pak stejná teplota může nepříznivě ovlivnit stav nadzemních částí a způsobit oteplení třešní, švestek, meruněk a řady dalších rostlin, ale u jahod to je docela pohodlný. Jeho listový aparát je zcela zachován a s nástupem teplého počasí začíná vegetovat. Obecně však platí, že pokud sníh padá na nezmrzlou zem a jeho vrstva neustále roste, předznamenává to úspěšnou zimu.
Druhým faktorem je hloubka sněhové pokrývky. Třetí je hustota. Rostliny pokryté sněhem se cítí bezpečně, když je sněhová pokrývka vyšší a její hustota nižší. Sníh je špatný vodič tepla a lépe chrání půdu před ochlazením, když je kyprá. Jeho výška 70-80 cm téměř úplně izoluje půdu od studeného vzduchu a méně než 5 cm přispívá k většímu ochlazení než i jeho absence.
Mrazivé zimy s malým množstvím sněhu jsou pro rostliny nebezpečné. Smrt řady plodin je možný v důsledku promrznutí kořenů, přičemž nadzemní části jsou zcela zachovány.
Nepřítomnost sněhu je také nebezpečná, protože půda hluboce promrzá (až 2 metry nebo více), na jaře se pomalu zahřívá a špatně absorbuje vodu z tání. Kořeny rostlin, které jsou v chlazené půdě, pomalu absorbují vlhkost, což brání jejich rozvoji. V takové půdě jsou mikrobiologické procesy oslabeny. Jejich intenzivní vývoj se přesouvá do druhé poloviny léta, což zhoršuje přípravu rostlin na další zimování. Na hluboce zmrzlých půdách je obnova poškozených rostlin pomalá, narušuje se rychlost přísunu živin, zejména dusíku a fosforu.
Sníh má velký vliv na zlepšení zásobování rostlin vodou. I v nejpříznivějších letech podzimní srážky zvlhčují půdu pouze o 20-30 cm a velmi zřídka o 50-70 cm, ale voda z taveniny zvlhčuje půdu do hloubky až metru nebo více. Proto je třeba se v zimním období snažit nashromáždit na svých pozemcích maximální možné množství sněhu, abyste na jaře získali větší zásobu vláhy. Pro rostliny je důležitá vydatná vláha v první polovině vegetačního období.
Foto z archivu SB
Jak víte, na povrchu sněhu je o 5-9 stupňů chladnější než ve vzduchu. Největšího ochlazení je dosaženo za bezvětří. Prudká změna teploty vede k silnému zmrznutí a zmrznutí kůry, kambia a dřeva. Tato poškození mají jasně definovanou spodní hranici, která probíhá podél sněhové linie v okamžiku největšího mrazu. Nerozšíří se kmen o více než 20-40 cm, nad takovým poškozením zůstává kmen zdravý. Poupata rostlin zároveň rozkvétají, ale pak zasychají. Při částečném zmrznutí pletiv také znatelně trpí, což se projevuje opožděným lámáním pupenů, kvetením a tvorbou malých lístků. Často tím trpí velkoplodé standardní odrůdy jabloní a hrušní, aronie, maliny a další plodiny, které nejsou ohnuté k zemi.
Během sněžení se sníh hromadí ve velkých těžkých hrudách na větvích stromů. Během tání houstne a při následných mrazech přimrzá k větvím. Nevydrží váhu, ohýbají se a lámou, což je nebezpečné zejména pro jehličnany. Ve velkých mrazech se navíc zvyšuje křehkost dřeva, což hrozí i mikrotrhlinami a protržením kůry. Proto byste po vydatných sněhových srážkách, kdy se sníh hromadí na větvích, měli opatrně setřást korunu.
Mladé rostliny a malé druhy a odrůdy lze snadno zabalit do látky nebo přikrýt sáčkem a svázat provazem. Dospělé exempláře jsou svázány provazem a nahoře zakryty vakem, který je také zajištěn. Krycí materiál kromě ochrany před sněhem ochrání jehličí na konci zimy a před spálením.
Při čištění cest se také značně utuží sníh odhazovaný do strany lopatou. Tomu napomáhají střídavé tání a mrazy, které vedou k tvorbě ledové krusty – krusty. V důsledku toho pod takovou skořápkou rostliny riskují, že budou během tání podporovány. Postiženy jsou zejména bylinné půdopokryvné trvalky a také plochy trávníku přiléhající k cestičkám. Často jsou takové škody způsobeny utužením závěje nad trávníkem v důsledku pokládání zimních cest. Musíte také dávat pozor na rostliny sousedící s cestou. Za žádných okolností by nemělo zůstat bez sněhu – je zaručeno zmrznutí bylin nebo trávníků.
Zranitelnou částí rostliny je místo roubování. Dodatečná ochrana se vyplatí zejména u mladých nebo nedávno naroubovaných rostlin a teplomilných druhů. Tady si ale nevystačíte vždy jen se sněhem. Přírodní nebo umělé závěje pomohou, pokud je místo roubování blízko země. Pokud je rostlina naroubována vysoko nad zemí, jako je tomu u standardních, plačících forem a ovocných stromů, musíte se uchýlit k dalším izolačním opatřením: krycí materiál, pytlovina, sláma.
Při umisťování rostlin zvažte jarní tání. Na jižních svazích sníh taje rychleji a petrklíče se dříve probouzejí. V severních oblastech může přetrvávat po dlouhou dobu a chránit před mrazy ty rostlinné druhy, pro které mohou být nebezpečné.
