Jedno známé přísloví říká: “Léto pro duši, zima pro zdraví.” Podstatou tvrzení jsou léčivé vlastnosti mrazivého zimního vzduchu. Toto rčení je samozřejmě jen pro ty, kteří v zimě nesedí uvnitř, ale aktivně se pohybují venku. Proč je zimní vzduch považován za zdravý? Je pravda, že obsahuje více kyslíku? Dále
Mezi elektrickými ohřívači, které používáme v každodenním životě, se nyní infrazářiče stávají nejoblíbenějšími. Jsou široce inzerovány na internetu a v novinách. Říká se o nich, že jsou mnohem účinnější než chladiče oleje a ohřívače ventilátorů. Spotřebovávají méně energie, nespalují kyslík atd. Hlavní je, že nejsou vůbec škodlivé a nemají žádné negativní účinky na lidský organismus. Dále
To je pravda, i když to zní neuvěřitelně, protože během procesu zmrazování musí předehřátá voda projít teplotou vody studené. Tento paradox je ve světě známý jako „Mpembův efekt“. Dále
451 stupňů Fahrenheita. To je název slavné knihy Raye Bradburyho. Původní jazyk zní: ‘Fahrenheit 451: The Temperature at the Book Paper Catches Fire and Burns’. Opravdu začnou knihy při této teplotě hořet? Dále
Jeden z mých přátel odmítá jíst jídlo, které někdo ohřál v mikrovlnce. Je to všechno kvůli hororovým příběhům na internetu. Dále
Večer, přesně v pět hodin, se na severním okraji keňského národního parku Nairobi odehrává na první pohled magická a tajemná akce. Úředníci věší světlé vlněné přikrývky z pokroucených větví krotonových stromů. Lidé hlasitě a zřetelně křičí: „Kalama! Kitirua! Olare! A pak se z křoví vynoří skupinka slůňat v chaotické řadě: osmnáct hnědých hlav s velkýma sklopenýma ušima. Pomalu se přibližují a zastavují se u stromů označených barevnými přikrývkami, zatímco ošetřovatelé přikrývají každé slůně, aby je udrželi v teple, než se vrátí domů do školky v Nairobi založené organizací David Sheldrick Wildlife Trust. Z celé Keni se sem vozí sloni, z nichž mnozí se stali obětí pytláků nebo střetů s lidmi, a mláďata jsou kojena, dokud se nezačnou sama živit.
Malí sloni potřebují teplo a pomoc rodičů nebo lidí. Ještě nevědí, jak se zahřát. Později, když sloni vyrostou, vyvinou jedinečnou schopnost regulovat svou tělesnou teplotu. Jak když je chladno, tak i když je velmi horko, se teplota slona drží dobře v poměrně úzkém rozmezí asi 36 ± 2 °C, tedy blízko teplotě lidského těla. Tento systém tepelné regulace je již mnoho let záhadou a předmětem studia biologů. Problém je v tom, že na svou obrovskou váhu (až 12 tun v dospělosti) mají sloni relativně malý povrch těla a silnou kůži, aby se v horkém počasí ochlazovali prouděním vzduchu. Sloni navíc postrádají potní žlázy, které hrají primární roli při ochlazování některých savců v horkém počasí. Proto existuje obava, že vnitřní metabolický mechanismus pro udržení teploty nemusí zvládnout zátěž. Afričtí sloni přitom žijí na jedné třetině afrického kontinentu, teploty na některých místech v Namibii a Mali dosahují přes den 50 °C.
Dlouho se věřilo, že velké uši slona hrají hlavní roli při regulaci tělesné teploty slona. Kůže na uších slona je velmi tenká, s jemnou sítí krevních cév. V horkých dnech sloni klapou ušima a vytvářejí lehký vánek, který ochlazuje povrchové cévy, a pak ochlazená krev koluje po celém těle. Rozdíly ve velikosti uší mezi africkými a asijskými slony lze částečně vysvětlit jejich geografickou polohou. Afričané žijí poblíž rovníku, kde je velké horko, proto mají tak velké uši. Asiaté žijí mnohem severněji a jejich uši jsou mnohem menší. Velkou roli v ochlazení slona v horku hraje také chobot, pomocí kterého se sloni polévají vodou.
V roce 2010 však byla v Journal of Thermal Biology zveřejněna studie vědců z vídeňských univerzit, která poskytla alternativní vysvětlení sloní termoregulace. Vědci zkoumali teplotní změny šesti slonů afrických z vídeňské zoo pomocí infračervené kamery. Vědci objevili na povrchu sloní kůže až patnáct „horkých oken“, která jsou rozeseta po celém těle. Tyto zóny se rozšiřují s rostoucí okolní teplotou.
Ukázalo se, že sloni dokážou regulovat průtok krve do chladicích zón, a tím snižovat teplotu krve. Ve skutečnosti vědci zničili mýtus o „tlusté kůži“ slonovi objevením velmi citlivého a dobře kontrolovaného mechanismu regulace teploty pod kůží. Vědci také zjistili, že kontrola průtoku krve do sloních uší probíhá nezávisle na průtoku do jiných oblastí. Uši hrají jistě primární roli v termoregulaci slona, ale nejsou jediným mechanismem termoregulace.
V tomto příspěvku bych vám rád řekl něco více o slonech. Jedná se o vysoce vyvinutá zvířata. Každá skupina divokých slonů je jediný a komplexní organismus. Sloni vyrůstají ve velké matriarchální rodině, kde se o ně starají milující samice, především vlastní matka, ale i četné sestry, tety, babičky a jen kamarádky. Spojení ve skupině jsou silné a udržované po celý život slona – asi sedm desetiletí. Samci žijí vedle své matky do 14 let a samice celý život. Pokud je tele zraněno nebo je v nebezpečí, ostatní sloni ho utěší a ochrání.
Takovou soudržnost zajišťuje komplexní komunikační systém. Ke krátké komunikaci používají sloni působivou škálu hlasových signálů, od hlubokého reptání až po vysoký křik a řev, a vizuální podněty, které vyjadřují různé emoce pomocí chobotu, uší, hlavy a ocasu. Jsou schopni komunikovat na velkou vzdálenost – přes jeden a půl kilometru: aby je jejich příbuzní slyšeli, vydávají sloni silné nízkofrekvenční vrčení.
Vědci potvrzují vysoké intelektuální schopnosti slonů. Magnetická rezonance mozků slonů odhaluje neobvykle velkou velikost hipokampu, oblasti savčího mozku spojeného s paměťovými procesy a důležitou součástí limbického systému, který se podílí na emocích. Kromě toho byl v mozku slona nalezen zvýšený počet vřetenových neuronů. U lidí se předpokládá, že jsou spojeny se schopnostmi, jako je sebeuvědomění, empatie a sociální uvědomění. Ukázalo se také, že sloni dokážou projít testem, aby se poznali v zrcadle – donedávna se věřilo, že toho jsou schopni pouze lidé, někteří vyšší primáti a delfíni.
Další články o zvířatech na našem webu:
