Podzimní setí obilí obvykle probíhá ve ztížených podmínkách ve srovnání s prováděním této operace na jaře: v tomto období je vodotepelný režim a biogenita půdy mnohem horší. V tomto ohledu velikost a kvalita sklizně ozimé pšenice do značné míry závisí na načasování setí.
Jak víte, oblast Central Black Earth je považována za oblast velkého obilí. Jeho osevní plocha ozimých plodin je asi dva miliony hektarů s hrubou sklizní obilí přes osm milionů tun. Biologické vlastnosti ozimých plodin jsou základem pro vysoce efektivní využití půdního a klimatického potenciálu této oblasti. Dobře využívají podzimní srážky k vytvoření odnožového uzlu a rozvoji kořenového systému a na jaře rychle začnou růst a zvětší velkou asimilační plochu – až 6–7 metrů čtverečních. m. Rostliny přitom efektivně využívají hlavní zimní zásobu vláhy, dozrávají dříve než jarní plodiny a méně trpí letními suchy. Vzhledem k vyšší odolnosti vůči suchu, produktivnímu využití podzimních, zimních a časných jarních srážek a vytvoření mohutného kořenového systému jsou ozimé zrní zpravidla z hlediska produktivity lepší než jarní.
DOTAZ NA TERMÍNY
V posledních letech, v důsledku klimatických změn, je v oblasti centrální černozemě v období optimálního setí ozimých plodin stále častěji pozorována suchost na pozadí zvýšených teplotních podmínek. Podobná situace nastává v době setí ozimé pšenice v letošním roce. V takových podmínkách je stále obtížnější zvolit optimální načasování osevní kampaně v regionu. Při časném začátku a dlouhém období podzimního vegetačního období má plodina tendenci přerůstat, v důsledku čehož se prodlužují hlavní i boční výhony rostlin. Takové plodiny nezimují dobře, na jaře značná část postranních výhonků odumírá a intenzita růstu vegetativní hmoty se snižuje. Pokud je doba setí ozimých plodin opožděná a podzimní vegetační období je krátké, nedochází k úplnému podzimnímu odnožování, což vede ke snížení produktivity plodiny. Na rostlinách, které jsou na podzim špatně vyvinuté, se mohou na jaře za příznivých podmínek tvořit postranní výhony, avšak v letech s rychlým nárůstem teplot v tomto období a následně s rychlým vysycháním vrchní vrstvy půdy, např. výhonky mají nevýznamnou vegetativní hmotu a špatně vyvinutý kořenový systém, v důsledku čehož méně efektivně využívají půdní vlhkost a úrodnost. V důsledku toho se jejich produktivita ukazuje jako nízká.
REŽIM TEPLOTY
V moderních podmínkách měnícího se klimatu je obtížné stanovit optimální termíny setí podle kalendáře, protože v tomto případě je nejvíce určujícím faktorem teplotní režim. Při volbě vhodného období pro výsevní kampaň je třeba počítat s tím, že během podzimního vegetačního období by rostliny měly dobře kvést a tvořit 3–5 výhonů. K tomu je při dostatečné zásobě půdní vláhou zapotřebí součet průměrných denních efektivních teplot na úrovni 500–550ºС, což v podmínkách centrální černozemní oblasti odpovídá přibližně 45–55 dnům podzimního vegetačního období ozimých plodin. . Podle fyziologie vývoje moderních odrůd vyžadují ozimá zrna součet teplot 125ºС od výsevu do klíčení, 225ºС od klíčení do začátku odnožování a 3ºС od začátku odnožování do vytvoření 5–225 výhonků. V půdních a klimatických podmínkách centrální černozemské oblasti se za přijatelnou vlhkost ve vrstvě půdy 0–20 cm považuje 16–22 mm. V posledních letech je taková zásoba obvykle pozorována v posledních pěti dnech září.
Pro uvažovanou zónu je optimální průměrná denní teplota pro setí ozimé pšenice 16–18ºС. S tímto indikátorem a přítomností vlhkosti se sazenice objevují 7–8 dní po výsevu, rostliny nejsou utlačovány vysokými teplotami, jsou méně postiženy škůdci a chorobami, dobře se vyvíjejí, hromadí plastové látky a dobře zimují. Kalendářně jsou takové podmínky dodržovány v období od 25. srpna do 10. září. Doba vhodného období setí pro pšenici je 14–15 dní, pro ozimé žito až 30 dní. S přihlédnutím k průměrnému dlouhodobému přechodu průměrných denních teplot přes 5ºС směrem k poklesu může být extrémně pozdní termín pro ozimou pšenici 25.–30. září. V letošním roce měla být s ohledem na zvýšené teplotní pozadí osevní kampaň ozimých zrn provedena po 5.–10. září.
NORMY PRO SEMENA
Setí se musí začít na polích osvobozených od pozdních předchůdců – kukuřice na siláž, lnu olejného a sóji, dále by se operace měla provádět v oblastech po časně sklizených strništích a na konci optimálního období – u nejlepších předchůdců, tzn. , víceleté a jednoleté trávy, hrách, řepka a pole ležící ladem. Optimální výsevek pro ozimou pšenici je v rozmezí 4–4,5 mil. ks/ha klíčících zrn pro úhor a 4,5–5 mil. ks/ha pro předchůdce mimo úhor, žito a tritikale – 4 mil. ks/ha, semenné plochy a hybridy žita — 3–3,5 mil. kusů/ha. S ohledem na aktuální agrotechnické a agrometeorologické podmínky je třeba upravit načasování a normy setí. Pokud tedy dojde k prodlevě při provádění této operace, měl by se indikátor zvýšit o 10–20 %, tj. na 5,5–6 milionů kusů/ha, a za suchého počasí je nutné dodatečně provést dosev válcování.
V půdních a klimatických podmínkách zóny centrální černozemě je optimální hloubka setí 4–5 cm.Ve velmi suché půdě je výsev ozimých zrnin možný, ale při práci se suchou půdou by hloubka měla být více než 5 cm. V případě nerovnoměrného navlhčení vrchní vrstvy v důsledku výsevu je vhodné odmítnout, dokud neklesnou srážky, což zaručuje jednotné, přátelské výhonky. V pozdních termínech setí by hloubka uložení osiva neměla přesáhnout 4–5 cm.
NÁSLEDUJ INSTRUKCE
Po vzejití sazenic může nastat teplé počasí, zvláště při raném setí. S ohledem na vysokou pravděpodobnost šíření obilných mušek v takových podmínkách by měl být entomologický stav plodin sledován až do teploty nižší než 10ºC, a to by mělo být zvláště důkladné na polích, kde nebyl při ošetření osiva použit insekticid. Když počet obilných mušek dosáhne úrovně 30–50 exemplářů na 100 zátahů sítě, je nutné místa ošetřit přípravky typu „Bi-58 New“ a „Summi-alpha“ v objemech 1–1,5 a 0,3 l/ha.
Jedním z hlavních prvků v technologickém procesu výroby obilí je odrůda. Jak ukázala analýza struktury plodin ozimé pšenice v roce 2019, zaseté pro sklizeň 2020, ve Voroněžské oblasti největší plochu zabíraly odrůdy Snigurka – 12%, Sceptre – 11,8%, Guvernér Don – 10,5%, Grom – 9%, Severodonetskaya Yubileinaya – 8%, Ermak – 6%, Bezostaya 100 – 5%, Chernozemka 115 – 5% a další. Tyto odrůdy při dodržení základních opatření v rámci doporučených zemědělských technologií v podmínkách roku 2020 vyprodukovaly 5,5–8 t/ha zrna. Zemědělská praxe tedy ukazuje, že získání vysokých stabilních výnosů ozimé pšenice do značné míry závisí na včasném a kvalitním provedení všech agrotechnických operací s přihlédnutím k povětrnostním podmínkám panujícím v konkrétním roce.
