Mezi lidmi, kteří se nevěnují včelaření, často panuje mýtus, že včely jsou velmi agresivní hmyz, který se snaží bodnout člověka nebo zvíře.
Nikdo samozřejmě nebude popírat, že včela má od přírody žihadlo s jedem a v některých případech, když vycítí nebezpečí, použije svou zbraň a místo bodnutí se po dlouhou dobu cítí bolestí a otokem (2- 3 dny).
Obavy jsou proto zcela přirozené a nejsou neopodstatněné.
Ale jak se říká, „kdo se bojí žihadel, nechová včely“. Každý začínající včelař proto potřebuje vědět, co včely nemají rády, aby je znovu nevyprovokoval k útoku, ale zároveň byl připraven na to, že občas, zvláště pro začátečníky v tomto nelehkém byznysu, k bodnutí skutečně dojde.
Včely jsou však na rozdíl od mýtu spíše mírumilovný hmyz a bezdůvodně bodnou. Příkladem toho může být jakýkoli trávník s květinami nebo dačou, na které kupodivu nejsme vystaveni útoku včel, ačkoli všude, když se podíváte pozorně, se vznáší mnoho včel, které létají z jednoho květu na jiný, ponořený do jejich práce a zdá se nám zcela lhostejný.
Jiná věc je, pokud někdo zasahuje do jejich domova úlu. Pak je docela možné se setkat s agresivním chováním včel, když bez ušetřených životů spěchají chránit úl před „nepřítelem“. Po bodnutí se včelí rezervoáry s jedem uvolní spolu s bodacím aparátem, a protože se hemolymfa (krev včely) nesráží, krvácí a umírá.
Co tedy včely nemají rády a jak se můžete vyhnout bodnutí při práci s úly?
Za prvé, včely nemají rády náhlé nebo nejisté nervové pohyby. Může je například dráždit pobíhání po včelnici a mávání rukama. Proto se doporučuje na včelnici klidně chodit, při práci s úlem se pohybovat plynule a nedělat prudké pohyby, i když spěcháte nebo vás píchne včela. Ano, ano, stojí za to být trpělivý. Ani prudký pohyb prstu neunikne pozornosti už tak naštvaných včel. A pokud jedna včela bodne, může se to stát signálem pro další včely k útoku, protože kromě pohybů jsou včely velmi citlivé na pachy a dobře cítí jed.
Včely také nemají rády žádné pro ně nepřirozené pachy, například je dráždí pach potu, parfému, česneku, cibule. Navíc není nutné, aby tyto pachy byly ostré, včely dokážou vycítit i sotva znatelné vůně, které lidé ne vždy vycítí.
Včely nemají rády vlnu, vlasy a černé oblečení. Je to pravděpodobně způsobeno léty vyvinutým instinktem. Ostatně domovy divokých včel v dutinách stromů často byly a jsou napadány medvědy a kunami. Proto je oblek včelaře nejčastěji bílý. Jako ochrana proti bodnutí slouží i široký bílý nebo světlý klobouk se síťkou.
Včely nemají rády, když je jejich obydlí napadeno, takže každá prohlídka včelstva a přestavování rámků, zejména v chladném počasí, je pro ně velkým stresem, proto se do úlu nedívejte, pokud to není nezbytně nutné. Pokud se po rychlé prohlídce včelstva cítí včely stejně jako předtím další den, pak při velkých přestavbách uvnitř úlu je lepší se ho několik dní nebo dokonce týden nedotýkat.
Je také důležité vzít v úvahu denní dobu, kdy je práce se včelami bezpečnější. Například během dne většina včelích dělnic odlétá sbírat pyl a nektar, takže toto je příznivější doba pro práci.
Agresivita včel však do značné míry závisí na jejich plemeni. Některá plemena, např. středoruská včela, jsou od přírody dost agresivní a při práci s úlem se bez uzenáře prakticky neobejdete a plemena jako Karnika a Buckfast jsou velmi mírumilovná a práce s nimi nepředstavuje žádný problém. silné nebezpečí bodnutí pro včelaře. To je důležité zejména pro začínající včelaře, kteří dělají první krůčky ve včelaření a nemají zkušenosti ani důvěru v práci se včelami. Ale jak se říká, včelař, který není poštípaný, není včelař. Pokud vás bodne včela, je nutné žihadlo odstranit, a pokud je bolest těžce snesitelná a u člověka bodnutého poprvé se bolest a otok v místě kousnutí objeví mnohem výraznější než u někdo, kdo má zkušenost s bodnutím včelami, pak místo bodnutí namažte 10-12% roztokem čpavku nebo 5% tinkturou kyseliny octové. Pomáhá i mléčná pampelišková šťáva nebo studená voda. Je třeba pamatovat na to, že u některých lidí může včelí bodnutí vyvolat alergii, někdy akutní alergickou reakci, která způsobí udušení, proto byste vždy měli mít ve své lékárničce na včelnici antihistaminika. Pokud máte silnou alergii na včelí bodnutí, je pro vás chov včel pravděpodobně nebezpečnou činností.
Vzhledem k tomu, že včely nemají rády průniky do úlu, neobejde se včelař při práci na včelnici, zejména u plemen včel, která se vyznačují svou agresivní povahou, bez nástroje, jakým je vykuřovadlo. Před zahájením práce se včelstvem vyfoukne včelař do úlu několik proudů kouře. U včel způsobuje kouř velké vzrušení a v přípravě na nebezpečí se vrhají na med, pijí ho, ztěžknou, méně podráždí a špatně ovládají plné břicho a méně štípou. Obecně je tedy kouř potřeba ke zklidnění včel, činí je klidnějšími a lépe se s nimi pracuje. Více podrobností o mechanismu účinku kuřáka a jeho správném použití naleznete v článku „Jak správně používat kuřák“
Zkušenosti ukazují, že při správné péči a zohlednění v práci, co včely nemají rády, ani ta nejzlobenější plemena včel neprojevují vůči včelaři agresi.
Kupte si úly Kalinka od výrobce dřevěných úlů pro včely ve Včelařství. Dále u nás zakoupíte vosk, rámky do úlů, medomety, včelařské obleky, vykuřovadla, dláta a přípravky.
- Druhy medu
- Karnika neboli Krainka – plemeno včel
- Sbírka medu. Typy, období a metody
- Kubánské včely
- Výhody úlů Kalinka
Včely jsou jedním z nejužitečnějších druhů hmyzu. Výrobky vytvořené malými dělníky jsou velmi žádané jako pamlsky i jako léčivé přípravky. Ale kromě obrovských výhod, které hmyz přináší, je tu ještě jeden známý fakt – včela bodne a pocit bodnutí je pro každého člověka nepříjemný.
Proč včely bodají? Je možné se vyhnout útokům hmyzu? Jaké jsou důvody tohoto chování?
Včela používá své žihadlo profesionálně a přesně. Během útoku vydává hmyz zvláštní zvuk, který jeho „společníci“, kteří rychle doplňují útočné řady, rychle vnímají. Výsledkem není jen jedno včelí kousnutí, ale desítky a stovky hmyzu.
Koho koušou včely? Oběťmi se mohou stát nejen lidé, ale také vosy, mouchy, ptáci a zvířata. Při prvním kousnutí se zástupci zvířecího světa snaží co nejrychleji dostat z cesty rozzlobeného hmyzu.
Jak včela bodne
Žihadlo pomáhá včelám přežít v obtížné situaci, ale nezachrání je, protože tělo hmyzu je navrženo tak, že je velmi vzácné vzít žihadlo zpět po kousnutí. Na konci zbraně jsou malé zářezy. Uvíznou v ráně a způsobí vytažení žihadla z těla včely. Bez tohoto malého ostrého zařízení včela nemůže přežít.
Mnoho dalšího bodavého hmyzu, jako jsou vosy a sršni, nemá na svých žihadlech ostny, takže je snadné získat zbraň a hmyz kousnutí přežije. Včela zemře, pokud kousne teplokrevníka – člověka nebo zvíře, ptáka. Včely neztrácejí žihadlo při kousání jiného hmyzu. Drobní ptáci a hlodavci umírají během několika hodin – k úmrtí stačí jedno včelí bodnutí.
Po kousnutí a ztrátě bodnutí hmyz nezemře okamžitě. Postupně slábne, ale žije ještě několik dní. Během zbývající doby života se dělnici podaří nasbíraný nektar přinést do úlu.
Jakmile se bodnutí dostane do kůže, nadále uvolňuje jed, který způsobuje silnou bolest. Pokud jste alergičtí na hmyzí jed, může se objevit otok, proto byste neměli zanedbávat návštěvu lékaře. Snažte se odstranit žihadlo co nejdříve po kousnutí, aniž byste ho ulomili. Čím rychleji to uděláte, tím méně toxinů se dostane do vašeho těla. Při absenci alergií je včelí jed v malém množství pro lidský organismus dokonce prospěšný. Kousnutí se používají při některých nekonvenčních metodách léčby onemocnění vnitřních orgánů a při hojení kloubů.
Když včely bodají
Může včela bodnout jen tak? Kousnutí je přirozenou reakcí na ohrožení hmyzem. Jedná se o vrozený instinkt a včely se nemohou vyhnout útoku na svou kořist. Je ale důležité vědět, že ne všechny včely reagují na hrozby stejně – různé situace jsou nebezpečné pro zástupce různých plemen. To, co jedna včela vnímá jako hrozbu, si jiná nevšimne. Nejagresivnější středoruské včely, stejně jako kříženci, jsou kříženci středoruských a šedohorských kavkazských, karpatských a šedohorských kavkazských či ukrajinských. Přitom samotné šedé horské kavkazské včely jsou považovány za jedny z nejmírumilovnějších. Ale s náhlými změnami počasí, večerními kontrolami úlu, nelétavým počasím, prudkým poklesem toku se tento „dobrý“ hmyz může stát agresivním. Déšť, vítr, bouřky, nestabilita v období podzim-jaro, střídání ročních období jsou jedním z častých důvodů útoků na blízké objekty.
Včely mohou za příznivých podmínek vykazovat i zvýšenou agresivitu, například s velmi dobrým medem. V tomto případě je agresivita způsobena touhou chránit rodinu a vlastní majetek (zvláštní reakci v tomto období vyvolávají kvetoucí pole pohanky, která působí na včelí receptory pro člověka nepostřehnutelnou vůní).
Včely koušou nejen včelaře, kteří jsou v přímém kontaktu s hmyzem v kteroukoli roční dobu a za každého počasí. Bodají včely bez důvodu? Ne. Kousnutí je vždy reakcí na hrozbu a slouží jako zbraň sebeobrany. Neslouží k útoku ani k obraně. Včela bodne pouze tehdy, když se cítí ohrožena.
Pozorování ukazují, že černé oblečení na člověku může u včel způsobit agresivní reakci. Bílá je pro hmyz neutrálnější barva. Vůně kouře dráždí hmyz, proto byste na včelnici rozhodně neměli kouřit.
Můžeme vyvodit jednoduchý závěr – včely nejsou zlé. Prostě jako každý jiný živý tvor mají špatnou náladu.