Abstrakt vědeckého článku o zemědělství, lesnictví, rybolovu, autor vědecké práce – Yusupov Ildar Ravilevich
Tento článek poskytuje materiály o charakteristikách osídlení a růstu smrku a jedle v přírodní rezervaci Jižní Ural.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o zemědělství, lesnictví, rybářství, autor vědecké práce – Yusupov Ildar Ravilevich
Přirozená obnova podrostu a ekologická druhová specifičnost jedle sibiřské (Abies sibirica Ledeb.) v subzónách listnatých, tmavých a jehličnatých lesů jižního Uralu
Zvláštnosti růstu jedle sibiřské v počátečních fázích ontogeneze v listnatých jehličnatých lesích plošiny Ufa
Přirozená obnova tmavých jehličnatých lesů jižního Uralu (na příkladu Státní přírodní rezervace Jižní Ural (YUGNP)
Charakteristika juvenilního období velkého životního cyklu sibiřského smrku v listnatých jehličnatých lesích náhorní plošiny Ufa
Stanovení stáří stromů sibiřského smrku (Picea obovata Ledeb.) v průběhu xylorizomového vývoje podrostu
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
ZNAKY OSÍDLENÍ A RŮSTU PICEA A ABIES POD LESNÍM KRYTÍM BORŮVNĚ ZELENÝM MECHEM JEDLE-SMRKOVÉ DŘEVO V PODPÁSME TEMNÝCH JEHLIČNATO-ŠIROKOPISNÝCH LESŮ JIŽNÍHO URALU
V tomto článku jsou výsledkem materiály o vlastnostech osídlení a růstu picea a abies v rezervaci South-Ural.
Text vědecké práce na téma “Rysy osídlení a růstu smrku a jedle pod zápojem borůvko-zeleného mechového jedlového lesa v subzóně listnatých-tmavo-jehličnatých lesů jižního Uralu”
VLASTNOSTI OSÍDLENÍ A RŮSTU SMRKU A JEDLÍ POD KRYTÍM JEDLE-KORNOVÝM BORŮVNĚ-ZELENÝM MECHEM V PODPÁSMĚ ŠIROKOPISNÝCH TEMNÝCH JEHLIČNANÝCH LESŮ JIŽNÍHO URALU
Asi 2011 I.R. Jusupov
Státní přírodní rezervace Jižní Ural Přijato 15.05.2011
Tento článek poskytuje materiály o charakteristikách osídlení a růstu smrku a jedle v přírodní rezervaci Jižní Ural.
Klíčová slova: osídlení, dřeviny, individuální vývoj, věk, dynamika.
Sibiřský smrk (Picea obovata Ledeb.) a jedle sibiřská (Abies sibirica Ledeb.) jsou hlavními edifikátory lesních společenstev v subzóně listnatých, tmavých a jehličnatých lesů jižního Uralu. V důsledku definitivních těžeb zaměřených především na nákup a vývoz jehličnatého dřeva však smrk a jedle ztratily na významných plochách své postavení pěstitelů. Proto je studium ekologické specifičnosti těchto druhů v procesu přirozené obnovy porostu nezbytnou podmínkou pro predikci dynamiky obnovy intaktních (původních a podmíněně původních) společenstev subzóny listnatých-tmavo-jehličnatých lesů. Fáze osídlení, dalšího růstu a tvorby podrostu tmavých jehličnatých druhů v procesu přirozené obnovy jsou nejzranitelnější, protože Vyznačují se masivní, často nevybíravou eliminací. Studiu charakteristik osídlení a růstu smrku a jedle v počátečních fázích ontogeneze se věnuje řada prací [3, 5, 6, 8]. V těchto pracích je analyzována nadzemní část rostliny (až na úroveň půdy). Stáří rostlin se v těchto pracích určuje tradičními metodami, které podrobně popsal AA Korchagin [4]. Použití tradičních metod vede k výrazným chybám při určování stáří dřevin [1, 2, 7]. Nepřesnosti v určování věku podle toho vedou k nespolehlivé analýze faktografického materiálu při studiu dynamiky růstu dřevin v počátečních fázích ontogeneze.
Cílem této práce je charakterizovat rysy osídlení a porostu smrku sibiřského (Picea obovata Ledeb.) a jedle sibiřské (Abies sibirica Ledeb.) pod zápojem borůvkozeleného mechového jedlovosmrkového lesa v subzóně
širokolisté tmavé jehličnaté lesy jižního Uralu.
Yusupov Pldar Ravipevich, e-mail: i777vus@vandex.ru
MATERIÁLY A METODY
Studium charakteristiky osídlení a porostu smrkového a jedlového podrostu bylo provedeno v jedlovosmrkovém lese s borůvkozelenou mechovou borovicí, vázanou na strmé údolní svahy s hlinitými plnoprofilovými půdami na koluviích jílovitých břidlic. Lokalizace podrostu byla zaznamenávána na transektech šířky 10 m, v počtu 100 ks byly zohledněny juvenilní a počáteční nevyzrálé porosty smrku a jedle. pro každý typ. Sběr a zpracování vzorků pro studium dynamiky růstu bylo provedeno s přihlédnutím k metodickým doporučením M.V. Pridni [7], navržený pro sibiřský smrk a testovaný AM Boychenko [1] pro jiné druhy jehličnanů. Pro analýzu růstu podrostu smrku a jedle do výšky byly sestrojeny dva grafy: 1. Přibližná exponenciální křivka výšky versus věk, která nejlépe odráží trend dynamické řady pozorování změn výšky v čase; 2. Dynamika růstu podrostu po délce, získaná sekvenčním sčítáním ročních přírůstků, počínaje velikostí hypokotylu. Kumulativní analýza těchto křivek nám umožňuje sledovat růst podrostu do výšky a identifikovat celkovou délku stonku rostliny odpovídající dané výšce (celkové rozměry s přihlédnutím k zahrabané části) v určitém věku.
VÝSLEDKY A JEJÍ DISKUSE
Stromový porost tohoto biotopu
stejně starý, dvoupatrový, středně těžký, vysoce výkonný. Celková zásoba dřeva je 395 m7ha s hustotou horního patra 0,5 (tabulka 1).
Hustota smrkového podrostu je 31,5 tis. ks/ha (včetně velkého podrostu 0,9 tis. ks/ha), jedle – 26,8 tis. ks/ha (včetně velkého podrostu 1,6 tis. ks/ha).
Podrost střední hustoty tvoří jasan horský (Sorbiis aiiciiparia Ledeb.), maliník obecný (Riibiis idaeus Ledeb.), řídké keře
třešeň ptačí (Padus avium Mill.), jednotlivé keře zimolezu obecného (Lonicera xylosteum Ledeb.), lýko vlčí (Daphne mezereum Ledeb.), metlička ruská (Chamaecytisus ruthenicus (Fisch, ex Woloszcz.) Klaskova). Bylinné patro je řídké. Relativní projektivní pokrytí je 60 %. Celkem bylo zaznamenáno 38 druhů. Největší pokrytí mají borůvky (Vaccinium myrtillus Ledeb.), linnae severní (Linnaea borealis Ledeb.), rákosník (Calamagrostis arundinacea (L.) Roth), kyjovník (Lycopodium annotinum Ledeb.) a šťovík lesní (Oxalis acetosella Ledeb.) , štítník
samec (Dryopteris filix-mas (L.) Schott.), sibiřský princ (Atragene sibirica Ledeb.), phaegopteris spojovací (Phegopteris connectilis (Michx.) Watt), mystik dvoulistý (Majanthemum hi folium (L.) FW Schmidt) , ostřice chlupatá (Carex pilosa Scop.). OPP mechové vrstvy je až 80 %. Mechy tvoří souvislý pokryv na půdě, pokrývají odumřelé stromy a pařezy stromů a jsou zastoupeny Hylocomium splendens a Pleurozium schreberi (Brid.) Mitt.
Zpočátku se pro identifikaci rysů sídliště počítalo s asociací tmavého jehličnatého podrostu s mikroreliéfem (tab. 2).
Tabulka 1. Stručné daňové charakteristiky borůvko-zeleného mechu jedlovo-smrkového lesa
Vrstva Složení lesního porostu Stáří, roky Úplnost Bonitet Průměrný průměr, cm Průměrná výška, m Zásoba, m3/ha
I II 5EZS2P + 7PZE B 96 84 0,5 0,2 I 30,6 11,1 28,0 12,8 361,2 33,4
Poznámka: * – parametr převzat na základě hlavního plemene
Tabulka 2. Uzavření podrostu smrku sibiřského (Picea abies Ledeb.) a jedle sibiřské (Abies sibirica Ledeb.) na různé typy substrátu pod zápojem borůvkozeleného mechového jedlovosmrkového lesa, %
Typ substrátu smrková jedle
mrtvé dřevo s obalem ze zelených lesních mechů 45 15
půdní plochy se zeleným mechem 55 85
Smrkový podrost je na studovaném stanovišti téměř rovnoměrně rozložen na mrtvém dřevě s pokryvem zelených lesních mechů a plochách se zeleným mechem.
Jedle je na rozdíl od smrku většinou omezena na plochy půdy se zeleným mechovým porostem, malé množství bylo zaznamenáno na odumřelém dřevě zelených lesních mechů. Na studovaném stanovišti tvoří většina podrostů smrku a jedle v procesu individuálního vývoje xylorhizomy (87-100 %). Růst jednotlivé rostliny během xylorhizomického vývoje je komplexní jev. V prvních 5-10 letech života u jedle se bazální část stonku postupně objevuje pod zemí, a to v důsledku ohýbání hypokotylu a jeho zahrabávání rozpadem listů a jehličí nebo mechového krytu. Na pohřbené části stonku se začnou tvořit adventivní kořeny. Adventivní kořeny se tvoří zpravidla na křižovatce vrcholových porostů předchozího a následujícího roku. Náhodné kořeny, které se tvoří stále výše na stonku, jej „tahají“ pod zem, zatímco samotný stonek díky fenoménu negativního geotropismu roste vzhůru. Následně hlavní osa (stonek) rostliny každoročně roste do výšky, zároveň se u této rostliny poléháním stonku zvětšuje podzemní část stonku. V jednotlivé rostlině během vývoje xylorizomu
Je téměř nemožné vysledovat růst nadzemní části (výška), protože roční přírůstky v hlavní ose jsou skryty zvětšením velikosti podzemní části stonku.
Křivky závislosti výšky na stáří nadzemní části a na plném (kalendářním) stáří ukazují, že smrkový podrost na tomto stanovišti roste pomalu. V průměru dosahuje podrost výšky 50 cm se stářím nadzemní části 20-21 let. Plné (kalendářní) stáří rostlin je 32-33 let. Jednotlivé rostliny, umístěné v příznivých podmínkách mikroprostředí, dosahují výšky 50 cm se stářím nadzemní části 14 let a plného (kalendářního) stáří 18 let. Celková délka stonku s přihlédnutím k zakopané části rostliny, kdy podrost smrku dosahuje výšky 50 cm, je 100-110 cm.
Obrůstání jedle také roste velmi pomalu a v průměru dosahuje výšky 50 cm se stářím nadzemní části 17-18 let. Plné (kalendářní) stáří rostlin je také 32-33 let. Jednotlivé rostliny, umístěné v příznivých podmínkách mikroprostředí, dosahují výšky 50 cm se stářím nadzemní části 15 let a plného (kalendářního) stáří 21 let. Celková délka stonku s přihlédnutím k zakopané části rostliny, kdy jedle dosahuje výšky 50 cm, je 70-75 cm.
Výrazné rozdíly jsou v lineárních rozměrech (délkách) podrostů smrku a jedle stejného kalendářního stáří. Bylo zjištěno, že s věkem se rozdíl mezi minimální a maximální délkou zvětšuje. Rozdíly v lineárních rozměrech (délkách) jednotlivých smrkových rostlin stejného kalendářního stáří
dosáhnout až 7,6krát. Minimální délka stonku podrostu smrku s přihlédnutím k zasypané části je tedy ve věku 27 let 27 cm, maximum je u jedle 205 cm, naopak rozdíly dosahují až 7,8násobku při minimální délka stonku ve věku 7 let je 4 cm, maximální 32 cm.
