V Dánsku biometan do roku 2034 zcela nahradí zemní plyn. Proč Německo neusiluje o rozvoj výroby bioplynu k vyřešení energetických problémů, jako to dělá jeho severní soused?
Jakmile přijedete z Německa do Dánska, objeví se po cestě jedna za druhou bioplynové stanice. Snadno je poznáte podle vysokých reaktorových věží, ve kterých bakterie produkují bioplyn ze zemědělského odpadu. Je snadné je najít podle čichu, na což si Dánové potrpí. Vláda země spoléhala na důsledné zvyšování produkce bioplynu, aby snížila závislost na zemním plynu.
Jedna z největších takových instalací funguje v obci Korskro, 15 kilometrů od přístavního města Esbjerg u Severního moře. Osm reaktorů s kapacitou 9 metrů krychlových vyrábí bioplyn z polotekutého hnoje a trusu získaných z farem v oblasti, říká Mette Hansen, zaměstnankyně dánské správcovské společnosti Nature Energy.
V Dánsku bude zemní plyn nahrazen biometanem
Závod Korskro je jedním z 50 výrobců biometanu v Dánsku. V roce 2021 pokryl bioplyn čtvrtinu potřeby země na modré palivo a podle plánů úřadů by měl do roku 2034 tvořit 100 procent spotřeby. Tímto způsobem se plánuje nahradit zemní plyn vyrobený u pobřeží země.
Dánsko na rozdíl od Německa není závislé na ruských dodávkách plynu, ale samo vyrábí a vyváží modré palivo a hodlá to dělat až do roku 2035. V poslední době se však objevily problémy s jeho výrobou na poli Tyra na dánském šelfu. Přechod na bioplyn se proto ukázal jako včasný a ekonomicky proveditelný. „Kdo nyní není schopen vydělat peníze na její výrobě při tak vysokých cenách, může za to sám,“ říká Mette Hansen.
V Německu se bioplyn používá hlavně k výrobě elektřiny
Bioplyn je 60 procent metanu a 40 procent oxidu uhličitého. V Německu se 95 procent této směsi používá k výrobě elektřiny a tepla. Pouze 250 z 10 tisíc bioplynových stanic v Německu vyrábí biometan, který se čerpá do plynovodů. Podle německého sdružení výrobců bioplynu (FV Biogas) se na roční spotřebě plynu v zemi podílí 1 procentem.
Důvod: Mnoho instalací je umístěno příliš daleko od plynovodů nebo mají příliš nízký výkon. „Náklady na připojení k síti nebo dodatečné vybavení by pro ně byly příliš vysoké,“ říká mluvčí sdružení Jörg Schäfer. V případě přibližně 2000 instalací by se však takové náklady vrátily. Schaefer vidí problém v tom, že majitelé závodů nemají žádné ekonomické pobídky. Pravda, německé úřady vyhlásily každoroční výběrové řízení na 600 megawattů biometanu, ale samotné výběrové řízení problém nevyřeší, kritizuje FV Biogas. Aukce bioplynu pořádané v minulosti podle něj nebyly zcela vyčerpány kvůli nedostatečné ekonomické rentabilitě.
Majitelé elektráren požadují od státu záruky, například fixní výnosy z prodeje bioplynu pro případ, že by ceny znovu propadly. „V opačném případě bude obtížné najít potřebné investice,“ říká Schaefer. Jednou překážkou jsou regulační omezení ve stavebním zákoně. Neexistují však žádná technická omezení a předpisy upravující přístup k přepravní soustavě plynu dokonce staví výrobce biometanu do privilegovaného postavení.
Předsudky zelených o bioplynu
Ohledně bioplynu panují politické předsudky. Spolkový svaz energetiky a vodáren (BDEW) tak kritizuje, že tisíce bioplynových stanic čelí uzavření kvůli konci dvacetiletého období ekonomické podpory ze strany státu podle zákona o obnovitelných zdrojích energie.
Spolkové ministerstvo hospodářství a klimatu v čele s lídrem zelených Robertem Habeckem kritiku odmítá. “Omezené objemy biomasy znemožňují výrazně zvýšit produkci bioplynu a to není vhodné,” uvedlo ministerstvo v prohlášení. Jsou za tím stranické ideologické důvody. Významná část „zelených“ má předsudky vůči bioenergii. Obávají se konkurence mezi bioplynovými stanicemi a výrobci potravin. To platí i pro zemědělský odpad, protože z „zeleného“ hlediska by aktivní používání kejdy a steliva legitimizovalo průmyslový chov dobytka.
Na rozdíl od německých úřadů vidí průmyslová sdružení v bioplynu velký nevyužitý potenciál. Podle FV Biogas se tak v Německu v současnosti na výrobu bioplynu využívá pouze polovina organického odpadu ze zemědělství, průmyslu a domácností. A podle studie Technické univerzity v Hamburku se k výrobě bioplynu využívá jen čtvrtina organického odpadu obyvatel. Pokud by Německo využilo veškerý svůj bioodpad k výrobě biometanu, mohlo by pokrýt asi 10 procent své roční poptávky po zemním plynu, odhaduje BDEW.
Odmítne Německo energii z Ruska?
Chcete-li zobrazit toto video, povolte JavaScript a zvažte upgrade na webový prohlížeč, který podporuje video HTML5
