Bursitida: příčiny, příznaky, diagnostika a léčebné metody.
Bursitida je akutní nebo chronický zánět burzy (synoviální burza), který působí jako tlumič nárazů v kloubu, snižuje tření mezi prvky kloubu a usnadňuje pohyb. Jde o zvláštní útvar z vnější strany silného vaziva a zevnitř slizniční tkáně. Bursa je od okolních tkání ohraničena pouzdrem a vyplněna synoviální tekutinou, která vzniká v kloubu a zlepšuje klouzání. Navíc právě tato tekutina obsahuje složky, které pronikající do tkáně chrupavky zajišťují její výživu a hydrataci.
Při zánětu burzy se zvyšuje množství a složení synoviální tekutiny a mění se složení synoviální tekutiny – objevují se v ní vápenaté soli, zvyšuje se hladina bílkovin, mohou být stopy krve a zánětlivých elementů. Kloubní pouzdro otéká, způsobuje bolest, což vede ke zhoršení pohyblivosti v postiženém kloubu.
Čím složitější je struktura kloubu, tím více burz musí mít k udržení normální funkce.
Nejčastěji se zánět synoviální burzy rozvíjí v ramenním, loketním, kolenním nebo kyčelním kloubu a také v patní kosti. Někdy bursitida vyvolává zánět v sousedním kloubu.
Příčiny burzitidy
Podle moderních konceptů je klíčovým faktorem ve vývoji burzitidy mechanické poškození periartikulární burzy, méně často – infekce, metabolické poruchy, intoxikace, alergické reakce, autoimunitní procesy. Mechanické poškození může být spojeno s nadměrnou zátěží nebo snížením tolerance k předchozí zátěži v důsledku změn kloubní tkáně souvisejících s věkem.
Mezi nejčastější příčiny burzitidy patří:
- profesionální nebo jiné činnosti, které vyžadují monotónní, opakující se pohyby. Loketní klouby jsou často postiženy těmi, kteří pracují u počítače, hrají tenis, baseball, vzpírání, ale i koželuhy, rytci, leštičky a raziče. Koleno – pro ty, jejichž pracovní poloha zahrnuje odpočinek na kolenou (obkladači, parketáři, horníci, zahradníci, mechanici, zástupci některých dalších profesí). Rameno – pro kováře, nakladače; burzitida předního povrchu lopatky – u bagrů a pilařů; calcaneal bursitis – u prodavačů, baletek a tanečnic;
- bursitida se může stát komplikací zánětlivých procesů kůže a podkožního tuku (pyodermie, flegmona, vřed, karbunkul), kostí (osteomyelitida);
- alergické reakce, autoimunitní onemocnění, intoxikace;
- zánětlivé kloubní léze v důsledku dny, revmatoidní artritida, psoriatická artritida, spondylitida;
- infekční onemocnění, například syfilis, brucelóza, tuberkulóza, kapavka;
- dlouhodobé užívání antibiotik, kortikosteroidů a některých dalších léků;
- nesprávně vybrané boty a špatné držení těla;
- diabetes mellitus, obezita a další onemocnění spojená s metabolickými poruchami;
- sportovní a domácí zranění, v důsledku čehož je poškozena synoviální burza a její cévy. Může se jednat jak o jednorázová poranění (nárazy, pády na kloub s tvorbou hematomů, ruptury šlach a vazů), tak o opakovaná poranění např. při kontaktních sportech.
Počáteční zánět (akutní burzitida) se může rozvinout po neobvyklém stresu nebo úrazu.
Chronická burzitida se může vyvinout z předchozích epizod akutní burzitidy nebo opakovaného traumatu, může trvat několik měsíců a často se opakuje. Onemocnění má navíc tendenci se zhoršovat pokaždé, když se imunita sníží.
Klasifikace choroby
Pro burzitidu neexistuje žádný formální klasifikační systém, ale lze ji popsat podle umístění zanícené burzy. Nejběžnější jsou:
- prepatelární burzitida kolenního kloubu („koleno ženy v domácnosti“ nebo „koleno pokojské“);
- infrapatelární burzitida kolenního kloubu („kněžské koleno“);
- anserinová burzitida (pes anserine bursitida – používá se ke klasickému popisu oteklé burzy podporované třemi překrývajícími se šlachami – m. sartorius, m. gracilis a m. semitendinosus);
- olecranonová burzitida („studentský loket“, „hornický nebo opilecký loket“);
- bursitida v oblasti blízko ischiálního tuberosity („zadek tkadleny“);
- zadní burzitida Achillovy (kalcaneální) šlachy;
- burzitida kyčelního kloubu;
- humeroskapulární (subdeltoidní) burzitida.
Další klasifikace je založena na příčinách zánětu:
- septická (infikovaná) burzitida se objevuje v důsledku bakteriální infekce, nejčastěji způsobené Staphylococcus aureus (asi 80 % případů), streptokoky, gonokoky, pneumokoky, tuberkulóza nebo E. coli aj.;
- aseptická (neinfikovaná) burzitida se vyvíjí v důsledku neinfekčních příčin.
- serózní – aseptický zánětlivý proces, při kterém se ve vaku tvoří plazma s příměsí malého množství krvinek;
- hemoragické – velké množství červených krvinek v exsudátu;
- hnisavý – v dutině vaku jsou patogenní mikroorganismy a zničené buňky, které způsobují tvorbu hnisu.
Pacienti s akutní burzitidou si obvykle stěžují na bolest lokalizovanou v burze, zejména při pohybu.
Pokud je burza povrchní, může se objevit otok a erytém (zarudnutí).
Mezi hlavní příznaky burzitidy patří:
- bolest v postiženém kloubu, která se zvyšuje s pohybem nebo tlakem na kloub;
- kulatý elastický otok v místě zánětu;
- odchylka, kolísání edému při stisku (potvrzuje hromadění výpotku);
- úplné nebo částečné omezení pohybu;
- lokální zvýšení teploty kůže nad kloubem a zarudnutí;
- slabost, zvýšené pocení;
- někdy je zánět provázen lokální celulitidou.
Při purulentní burzitidě se místní příznaky kombinují s obrazem obecné intoxikace. Může dojít ke zvýšení teploty na febrilní úroveň, slabost, letargie, bolesti hlavy a zimnice.
Septická burzitida je nejčastěji pozorována v oblasti kolenního kloubu a olekranonu kvůli povrchovému umístění burzy.
Diagnóza burzitidy
Pro stanovení diagnózy je nejprve předepsáno rentgenové vyšetření postiženého kloubu:
- radiografie ramene/lokte, zápěstí, kolena, hlezenních kloubů;