V září bylo známo několik vážných případů vosových útoků na lidi. V Grodnu hmyz pokousal žáky mateřské školy, ve Slutsku napadl děti na dvoře obytného domu a ve Slutské oblasti zemřela žena na vosí kousnutí. Entomologové (entomologie je obor zoologie zabývající se studiem hmyzu) tvrdí, že letos nedošlo k výraznému nárůstu aktivity bodavého hmyzu, ale připomínají, jak je důležité dodržovat pravidla chování kolem nich. Dopisovatel BELTA zjišťoval, jak si počínat v případě napadení včelami, vosami a sršněmi a v jakých případech po kousnutí vyhledat lékařskou pomoc.
Vosy neútočí jen tak
Podle vedoucího výzkumníka Laboratoře suchozemských bezobratlých živočichů Vědecko-praktického centra Běloruské národní akademie pro biozdroje Anatolije Kulaka bodavý hmyz, který žije na území republiky, nenapadá jen člověka. „Buď chrání své životy, nebo chrání rodinu – hnízdo. Proto je prvním a nejdůležitějším pravidlem chování kolem nich opatrnost. Neměli byste se zbytečně přibližovat k místům, kde se hromadí bodavý hmyz, zejména k hnízdu,“ řekl.
Vosí hnízda (sršeň je také vosa) se dají najít kdekoli náhodou: u Poláků se nacházejí na stoncích nízko rostoucích rostlin, vosa červená se usazuje v dutinách pod zemí, vosy německé i obyčejné, sršni ochotně osidlují podkroví budov, verandy, lázně, kůlny, šplhat do zdiva, pod břidlicové střechy. Malý, snadno přístupný vosí domek můžete odstranit sami, pokud máte znalosti. Chcete-li zlikvidovat obrovskou kolonii na těžko dostupném místě, je lepší vyhledat pomoc specialistů. Záchranáři osvobozují z nebezpečných čtvrtí s hmyzem předškolní ústavy, domovy pro seniory a handicapované, nemocnice a některá další sociální zařízení. V ostatních případech je tato služba poskytována za úplatu.
„Druhým pravidlem je nebát se vos. Vosy, které dnes většinou poletují pod ovocnými stromy a žerou jablka a hrušky, nepředstavují žádné nebezpečí, pokud na ně nešlápnete bosí nebo jablko omylem nerozkousnete spolu s hmyzem. Obvykle, když otravují lidi, znamená to, že je přitahujeme nějakou příjemnou vůní spojenou s jídlem, například kapka džemu náhodou spadla na naše oblečení. To znamená, že vosa nemá chuť bodnout,“ zdůraznil entomolog.
Další skupinou bodavého blanokřídlého hmyzu jsou včely medonosné. „Jejich reakce na člověka je velmi různorodá. Záleží na tom, jaké plemeno včely. Jsou včelíny, kde chovají velmi agresivní včely, které dokážou ochránit svůj domov před nezvanými hosty – jak před medvědy, tak před sršněmi (ti jim velmi škodí). Právě tyto včely jsou schopny zaútočit na člověka, někdy dokonce z dálky vycítí jeho vůni nebo si všimnou jeho siluety. A existují včely, které je nechají přiblížit se k úlům a nedotýkají se jich. Obecně se vyplatí udělat pravidlo: když si v létě přijdete do vesnice odpočinout, nepoužívejte deodoranty ani tělové toaletní vody – tyto syntetické vůně, nám příjemné, mohou ve včelách vyvolat hněv,“ poznamenal Anatoly Kulak. .
Nejmírumilovnějším z velkého bodavého hmyzu jsou čmeláci. Lze je nazvat bezpečnými tvory, i když stejně bolestivě bodají.
Záchrana před vosami a včelami – útěk
Pokud náhle náhodou narušíte vosí hnízdo a hmyz zaútočí, měli byste co nejdříve ustoupit. „Při útoku sociální hmyz chemicky přenáší poplašné signály na své vzdušné protějšky, takže po prvním kousnutí může následovat druhé, třetí a tak dále. Musíte rozhodně utéct, nejlépe uvnitř, ale pokud to není možné, pak z otevřeného, osvětleného místa na stinné místo. Pokud je to možné, je lepší hodit deku nebo film, který máte po ruce, co nejrychleji, zejména na hlavu. Zpravidla, když je hmyz přesvědčen, že nepřítel je dostatečně daleko od hnízda, přestane ho pronásledovat. Myslím, že víc než 100 m stíhat nebudou. „Každý člověk může uběhnout sto metrů,“ říká entomolog.
„V přírodě lidé zpravidla neruší vosy a čmeláky. To se stávalo dříve, kdy se všude pásla dobytek nebo se senosilo ručně. Střetů mezi bodavým hmyzem a lidmi tehdy bylo mnohem více. Nyní se téměř všechny incidenty odehrávají v obydlených oblastech. Města jsou plná ovocných stromů a potravy pro vosy je dostatek. Takže většina obětí vos jsou obyvatelé města,“ dodal.
Co dělat, když vás píchne
Nelze s jistotou říci, čí kousnutí je bolestivější a nebezpečnější. Hodně záleží na kombinaci důvodů: individuální snášenlivost těla k jedu, jeho hmotnosti, věku, umístění kousnutí a ve vztahu k včele medonosné plemeni hmyzu. „Dokonce i mezi běžnými včelami se jed značně liší v závislosti na plemeni. V Bělorusku mě včely bodly nejednou, ale nezažil jsem tak silnou reakci na jejich bodnutí, jako se mi stalo v Německu. Ruka otekla tak, že kůže málem praskla, teplota stoupla, bolest odezněla asi po dvou týdnech. Obecně platí, že čím větší blanokřídlí, tím větší dávku jedu může člověku vstříknout. Sršni proto bodají bolestněji než jiné vosy. Přesto není pro většinu lidí bodnutí čmelákem tak bolestivé jako vosí bodnutí,“ vysvětlil vedoucí výzkumník.
Podle vrchního lékaře rozvodny č. 7 stanice městské záchranné služby v Minsku Evgenije Yudakova jsou nejnebezpečnější včelí bodnutí. „Naštěstí včely koušou lidi mnohem méně často než vosy nebo sršni. Vážné alergické reakce se nikdy nevyvinou z prvního kousnutí, zpravidla k tomu dochází při druhém kousnutí. Pokud má člověk již v anamnéze alergie, a ne nutně na hmyz, může se jednat i o potravinovou alergii, pak byste měli mít vždy u sebe antihistaminika. Po kousnutí je můžete urgentně vzít, nečekat, až se rozvine alergická reakce, ale snažit se jí předejít,“ řekl.
Místní reakce těla na bodnutí hmyzem se projeví jako svědění, bolest, otok a lokální zvýšení teploty. Tyto příznaky mohou trvat několik dní. Kromě užívání antihistaminika lze místo kousnutí ošetřit podobnou mastí a aplikovat nachlazení.
Pokud byl člověk opakovaně pokousán – více než dvakrát nebo třikrát – je nutné vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici nebo na klinice, protože s největší pravděpodobností dojde k obecné toxické reakci. Do těla se dostalo velké množství jedu a bude obtížnější se s ním vyrovnat sami. „Stojí za zmínku, že existují nebezpečná místa pro kousnutí. Pokud vás píchne na krku nebo obličeji, může to být doprovázeno angioedémem. Taková kousnutí mohou být dokonce smrtelná. Člověku otékají dýchací cesty a může se jednoduše udusit. A antihistaminiková tableta pravděpodobně nepomůže. V takových případech je nutná nouzová lékařská péče, musíte zavolat sanitku,“ poznamenal Evgeniy Yudakov.
Pokud je dítě zraněno, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. „Neříkáme, že po jediném bodnutí, například včelou, byste měli okamžitě vyhledat lékaře. To je třeba udělat, pokud se objeví nějaké příznaky alergie, nebo už člověk ví, že je alergický na včelí bodnutí, ale nemá u sebe potřebné léky. Vše je individuální. Pokud však bylo pokousáno dítě, měli byste hrát na jistotu. Pro malého pacienta je lepší zůstat nějakou dobu pod dynamickým dohledem lékařů,“ zdůraznil lékař.
V létě každý riskuje, že ho poštípou včely nebo vosy. První jmenované přinášejí lidstvu velké výhody – produkují nejen med, ale hrají klíčovou roli i při opylování rostlin a přispívají k udržení života na Zemi. Ale vosy jsou v myslích většiny lidí naštvaní parchanti, kteří nedělají nic dobrého a bodají bez důvodu. V srpnu každého roku se zdá, že šílí a bodají lidi ještě častěji než obvykle. Lidé i biologové si tohoto jevu všimli již dlouho a prostřednictvím četných studií pro něj našli velmi přesvědčivé vysvětlení. Podle vědců jsou vosy koncem léta často opilé a stejně jako gopniky obtěžují každého kolemjdoucího. Kde ale berou alkohol a proč právě v tomto ročním období?
Vosy se skutečně mohou opít alkoholem a napadat lidi
Proč potřebujeme vosy
Nejprve musíte zjistit, kdo jsou vosy a zda jsou opravdu tak zbytečné. Vosy nejsou specifickým druhem hmyzu, ale pouze pojmenováním některých zástupců infrařádu bodavého (Aculeata). Někteří z nich vedou osamělý způsob života – například hrabení vosy (Crabronidae) vést nezávislý život a žít v buňkách postavených ve zdech domů. Existují také sociální vosy, které žijí ve velkých skupinách – nejvýraznějším příkladem jsou sršni (Vosa).
Vespa mandarinia – největší sršni na světě
Navzdory obecnému přesvědčení, že vosy jsou k ničemu, stále hrají v našem životě velmi důležitou roli. Za prvé, jako predátoři regulují počty jiného hmyzu. Nebýt jich, lidé by častěji trpěli zemědělskými škůdci, kteří by mohli způsobit hladomor. Za druhé, vosy se také podílejí na opylování rostlin, i když to nedělají tak dobře jako včely. Zatřetí, některé druhy vos také sbírají med, ale nedávejte ho do úhledných buněk – alespoň indiáni z Jižní Ameriky tuto sladkost jedli.
Jedna z odrůd vosího hnízda
Ve Spojených státech se nachází stále více hnízd obřích sršňů. Proč jsou nebezpečné?
Proč jsou vosy nebezpečné pro přírodu i člověka?
Všechno však není tak jednoduché – vosy nelze nazvat špatnými ani dobrými. Ano, hubí škůdce. Loví však i dobrý hmyz a ohlodávají plody rostlin. Včelaři zvláště nenávidí vosy, protože tito tvorové loví včely medonosné a nakládají s nimi velmi krutě. Na příkladu sršňů můžeme s jistotou říci, že chytají včely, ohlodávají je čelistmi, odtrhávají křídla a hlavu, nasávají prso do tlamy a přinášejí je larvám jako potravu.
Vosy jsou silnější než včely a snadno je porazí
Vosy jsou samozřejmě nebezpečné i pro lidi. Jejich žihadlo obsahuje jed, který obsahuje bílkoviny s enzymatickými vlastnostmi, toxické polypeptidy, biogenní aminy a další látky toxické pro lidský organismus. Vosí bodnutí je nebezpečné zejména pro alergiky – může dojít k anafylaktickému šoku, který někdy vede ke smrti. Člověk v takové situaci nejprve pocítí mravenčení po celém těle a následně se mu zvýší tělesná teplota, sníží se krevní tlak, ztratí vědomí a dojde k silnému otoku. Při pokousání v oblasti jazyka může dojít k otoku hrtanu a člověku hrozí smrt udušením.
Jak včely chrání kolonii před vraždícími sršněmi? Tady je skvělé video.
Jak a proč vosy bodají
Předpokládá se, že vosy neštípou pro nic za nic – k útoku potřebují provokaci. Mohou vnímat náhlé pohyby jako hrozbu, proto se doporučuje nemávat rukama, když vidíte včelu. Na rozdíl od včel mají vosy žihadlo bez zoubkování, takže mohou bodnout několikrát, aniž by zemřely. Mají i druhou silnou zbraň – čelisti, které se dokážou sevřít tak pevně, že jim z očí létají jiskry. Vosy dokážou při útoku vyslat signál o pomoc svým příbuzným a pomoc často dorazí velmi rychle. Proto, když potkáte byť jen jednu vosu, musíte se rychle schovat do úkrytu.
Vosy mají silnou čelist
Vosy na konci srpna skutečně napadají lidi v opilosti – to není vtip. V roce 2018 o tom Daily Mail dokonce zveřejnil zprávy s atraktivním titulkem: “Británie je pod útokem ‘opilých a podrážděných’ vos, které ‘bodavě běsní’ poté, co popíjejí cider v hospodách kvůli nedostatku jídla.”.
Vosy se opíjejí fermentovaným ovocem
Hmyz se samozřejmě v hospodách neopije a neleze do lahví se zbytky piva. O něco výše bylo zaznamenáno, že vosa bere ulovenou kořist do tlamy a krmí ji larvy. Sami takovou potravu nejsou schopni strávit, a tak se celé léto živí sladkou látkou, kterou larvy vylučují z vděčnosti za krmení. Na konci léta se však larvy promění v dospělce a vosy nemohou přijímat sladkou potravu. Jedí proto nahnilé plody s fermentovaným obsahem a jako lidé se opíjejí. V opilosti se stanou agresivními a začnou všechny otravovat.
Bylo to zajímavé? Pak se přihlaste k odběru našeho kanálu Telegram, ať vám nic nového neunikne!
Možná je to jeden z nejzajímavějších faktů ze života osiky. Pokud se chcete dozvědět nějaké další zajímavosti o vosách, přečtěte si tento materiál.
