Jak jsou uspořádány zuby králíka?

Onemocnění chrupu u dekorativních králíků jsou extrémně časté a tvoří významné procento počátečního příjmu těchto druhů zvířat. Anatomicky a fyziologicky se králičí zuby velmi liší od zubů koček a psů, a proto vyžadují specialistu na tento druh zvířat a také speciální vybavení.

Králíci jsou přísně kořistní býložravci. Všechny se vyznačují tzv. strategií skrývání bolesti, která často vede k situaci, kdy majitelé zaznamenají na zvířeti problémy až do okamžiku dekompenzace.

Anatomicky má králičí zub:

⦁Klinická korunka (vystupuje nad úroveň dásně);
⦁Rezervní koruna;
Apex a zárodečná tkáň, díky které zub roste po celý život.

Obvykle se zuby dělí na řezáky a lícní zuby, reprezentované premoláry a stoličkami, přičemž funkčně nejsou tyto zuby rozlišitelné. Králíci nemají tesáky a mezi řezáky a lícními zuby je tzv. bezzubý okraj.

Použití termínu „kořen“ ve vztahu ke králíkům není zcela legitimní, ale někdy umožňuje větší porozumění při interakci lékaře s kolegy a/nebo majiteli, v takové situaci se „kořenem“ rozumí rezervní koruna a vrchol.

Králíci mají zuby:

⦁Difyodont – dochází ke změně dočasných zubů na trvalé. Výměna zubů nastává ihned po narození králičího mláděte a je dokončena do 3-5 týdnů.
⦁Heterodont – řezáky a lícní zuby mají různé tvary
⦁Elodont (aradikulární) – zuby netvoří pravý kořen, rostou po celý život

Řezáky zdravého králíka. Na horní čelisti jsou 4 řezáky a 2 na dolní čelisti.

Králičí lícní zuby (videostomatoskopie)

Klinické příznaky onemocnění zubů.

Příznaky jsou často nespecifické, v některých případech jsou známky poškození zubního aparátu náhodnými nálezy při běžných preventivních prohlídkách zvířat.

Můžete mít podezření na přítomnost zubních patologií u králíka, pokud:

⦁ Změna chuťových preferencí, odmítání konzumace objemného krmiva (sena);
⦁ Hyporexie nebo úplná anorexie;
⦁ Progresivní hubnutí;
⦁ Slintání;
⦁ Patologický otok v oblasti hlavy a krku

Možnosti diagnostiky

Diagnostika stomatologických pacientů je prováděna komplexně a zahrnuje anamnézu, kompletní fyzikální vyšetření zvířete, vyšetření dutiny ústní v sedaci (vhodné je vyšetření endoskopem – videostomatoskopie), RTG a/nebo CT vyšetření lebky . Často je veterinární lékař konzultován se zvířaty, která mají dlouhodobě problémy s dutinou ústní a podle toho mají různé komplikace základního onemocnění (vyčerpání, jaterní lipidóza apod.). Takoví pacienti jsou indikováni k další diagnostice – krevní testy, ultrazvuk atd.

ČTĚTE VÍCE

Kdy můžete zasít skočec?

Standardní RTG vyšetření se provádí v anestezii s minimálně 5 projekcemi: pravostranná, dorzoventrální nebo ventrodorzální, rostrokaudální a dvě šikmé. V případě potřeby se pořizují intraorální fotografie. V případě abscesů (zejména maxilárních/retrobulbárních) nebo nádorů v oblasti hlavy se provádí CT vyšetření lebky.

Velké nemoci

Běžně lze všechna zubní onemocnění rozdělit na vrozená (dědičná) a získaná.

⦁ CDD – vrozené onemocnění zubů – dědičné onemocnění zubů
⦁ ADD – asquired dental disease – získané dentální onemocnění

Autoři): Guy Wergin, veterinární terapeut
Organizace: Výzkumné centrum Versele-Laga
Časopis: č. 5 – 2011
Zubní onemocnění u králíků a hlodavců v zájmovém chovu je extrémně časté a je hlavní příčinou jejich zdravotních problémů. Většina návštěv u veterináře souvisí se stomatologií. Anatomické rysy chrupu králíků a hlodavců a příliš měkká potrava jsou dva faktory, které spolu souvisí v patologických procesech. Pojďme si o nich říct více. Vlastnosti zubního systému králíků a hlodavců Malá anatomie Králíci patří do řádu Lagomorpha, kam patří také zajíci a piky. Dříve byla tato zvířata často považována za „hlodavce“. Zajícovci se od hlodavců zásadně liší tím, že v horní čelisti nemají jeden, ale dva páry řezáků a větší počet premolárů. Neustálý vývoj Všechny zuby u králíků rostou po celý život (hypsodont aradikulární) a netvoří kořeny. Řezáky a stoličky rostou v průměru od 8 do 12 cm za rok! To činí 2 až 2,4 mm za týden. Králičí zuby po celý život rostou o 1 cm za měsíc! Při žvýkání hrubé potravy se řezné plochy zubu opotřebovávají. Rychlost růstu a opotřebení musí být v rovnováze. Pokud je králík s normální okluzí mezi zuby horní a dolní čelisti krmen potravou s přiměřeným obsahem vlákniny, zuby vyrostou stejně rychle, jak se opotřebují. Správné prošívání Při běžném kousnutí hlodavců se spodní a horní řezáky navzájem dotýkají a fungují „jako dláto“. To přispívá k jejich mechanickému otěru a umožňuje jim žvýkat potravu. Zajícovci hlodají potravu jinak: řezáky se při kontaktu s potravou pohybují na stranu. Krmivo se tak vlastně trhá na malé kousky. Králíci žvýkají pouze tehdy, když nastanou problémy s premoláry a stoličkami. Stoličky se opotřebovávají drcení krmiva. Králík mele potravu tak, že při žvýkání pohybuje čelistmi vodorovně. Anatomie zubů hlodavců Řád Rodentia (lat. Rodentia) tvoří největší skupinu savců, včetně zvířat o hmotnosti od 4 do 50 kg. Všichni hlodavci, stejně jako zajícovci, mají špičaté, neustále rostoucí řezáky. Počet a uspořádání zubů se liší v závislosti na druhu (od 16 do 22). Všichni hlodavci mají čtyři řezáky a žádné tesáky. V klidu se řezáky horní a dolní čelisti neuzavírají. V tomto případě stojí spodní čelist poněkud vzadu. Řezáky hlodavců provádějí na rozdíl od zajícovců hlodavé nebo škrabací pohyby pohybem řezáků do strany. Prasničky (kapybary) patří do řádu hlodavců: mají čtyři řezáky a žádné tesáky. U některých druhů prasat mají zuby konstantní růst a vysokou korunku, jiné druhy jsou brachyodonti (mají stoličky s nízkou korunkou v úplném růstu). Býložravci, jako jsou morčata a činčily, velmi potřebují tvrdou abrazivní potravu, aby si obrousili zadní zuby, které neustále rostou. Brachiodonti, mezi které patří krysy, myši a křečci, nemají neustále rostoucí zuby, a proto vyžadují potravu s méně abrazivními vlastnostmi. Prevence zubních onemocnění Mnoho zubních problémů souvisí s celoživotním růstem zubů. Odchylky ve stavu zubu, stejně jako nedostatečně abrazivní potraviny, mohou vést k vážným onemocněním. Nadměrný růst zubů spojený s nedostatečným pohybem je častým důvodem návštěvy veterináře. Pod tlakem abnormálně rostoucí korunky zubu nemohou zbývající zuby růst správným směrem, vychýlit se z normální růstové trajektorie a přerostlé zuby zraňují alveoly. Tvoří se otoky a abscesy, objevují se patologie čelistních kanálků a dutin. Nerovnoměrné broušení často zahrnuje tvorbu ostrých hran na zubech, které mohou poškodit sliznici dutiny ústní, ale i jazyk. To je pro zvíře bolestivé a vede to ke ztrátě chuti k jídlu. Nadměrný růst zubů je nebezpečný nejen pro přední zuby, ale i pro zadní. To vede k poranění sliznice, doprovázené bolestí a slintáním. Další abnormální růst vede k abscesům, chronickým očním infekcím. Přerostlé zuby vyžadují včasnou korekci na klinice pomocí speciálních nástrojů. Zuby s abnormálním růstem mají tmavě šedou kořenovou zónu a žlutou korunku, zatímco normálně rostoucí zub má bledě šedou kořenovou zónu. Role krmiva V přírodě jedí králíci a býložraví hlodavci nízkokalorickou, převážně zelenou potravu. Tato abrazivní potravina bohatá na vlákninu se dlouho žvýká. Doma naopak tito býložravci často dostávají stravu s nízkým obsahem vlákniny, nízkým obsahem silikátů a vysokým obsahem kalorií. Většina krmiv pro zakrslé králíky je formulována stejně jako krmiva pro průmyslové masné králíky, kde se klade důraz na konverzi krmiva a přírůstek hmotnosti a dentální úvahy nehrají vůbec roli. Krmné diety pro masná plemena králíků zkracují životnost okrasných zvířat, zhoršují jejich zdravotní stav a vedou k řadě zubních problémů. Mnoho komerčních přípravků pro zakrslé králíky a býložravé hlodavce obsahuje energeticky bohaté extrudované obilné vločky a rolovaná zrna. Králíci si z krmiva vybírají extrudáty, to vede k úbytku vlákniny ve stravě a energetické nerovnováze, situaci zhoršuje i nadměrný příjem vitaminu D a vápníku, což vede k riziku zubních problémů. Pro býložravá zvířata je důležitý vysoký obsah hrubé vlákniny v krmivu, druh rostlinného krmiva je třeba volit i v závislosti na abrazivních vlastnostech. Nízký obsah energie je důležitý i při vyvážení krmiv. Homogenní extrudovaná krmiva zabraňují selektivnímu krmení a přitom jsou stále velmi chutné. Při krmení průmyslovým krmivem pro králíky a hlodavce se doporučuje dodatečně zavádět seno. Literatura 1. Crossley DA 1995. Zubní onemocnění u králíků a býložravých hlodavců – European Veterinary Dental Society Forum 1995. 2. Harcourt-Brown FM 1995. Přehled klinických stavů u králíků v zájmovém chovu spojených s jejich zuby. Veterinární záznam 137, 341-346. 3. Harcourt-Brown FM 1996. Nedostatek vápníku, dieta a zubní onemocnění u králíků v zájmovém chovu. Veterinární záznam 139, 567-571. 4. Harcourt-Brown FM 1997. Diagnostika, léčba a prognóza onemocnění zubů u králíků v zájmovém chovu. V praxi 407-421. 5. Verhaert L, Thas I. 2003. Tandheelkunde bij konijnen en knaagdieren. Sylabus Post Universitair Onderwijs, 06, Faculteit Dierge-neeskunde, RUG. 02. Wolf P. 2003. Probleme der art – und bedarfsgerechten Ernahrung kleiner Nager als Heimtiere. Der praktische Tierarzt 6, 1995-12.