Cibule je nedílnou součástí lidské stravy, která je nejen chutným produktem, ale také cenným vitamínem a terapeutickým produktem. V tomto ohledu je mimořádně důležitá ekologická čistota vyráběných produktů.
produkty. Při výrobě cibule je však téměř nemožné opustit intenzivní používání chemikálií.
To platí zejména pro pěstování plodin pod závlahou, kde dosažení vysokých výnosů vyžaduje použití značných dávek minerálních hnojiv a různých pesticidů. Často největší škody při pěstování cibule způsobují plevele, které jsou také rezervoáry chorob a škůdců. Při pěstování cibule jako jednoleté plodiny ze semen na zavlažovaných pozemcích, které se vyznačují dostatkem tepla, napomáhajícímu bohatému rozvoji vegetace, je výnos plodin nejvíce snížen vysokou zapleveleností plodin. Vzhledem k nízké konkurenční schopnosti cibule to v některých letech vede ke ztrátě většiny sklizně. V důsledku toho je nezbytným a povinným prvkem technologie pěstování plodin soubor opatření pro boj proti plevelům založený na racionálním používání herbicidů.
Herbicidy (přípravky schválené pro použití na cibuli): půdní preemergentní – Gaitan, postemergentní antidikot – Gaur a postemergentní anticereálie – Miura, byly použity v jedno-, dvou- a trojchemických odplevelovacích systémech.
Jak ukázaly výsledky výzkumu, nejúčinnější byly trojité chemické odplevelovací systémy. Podle výsledků výzkumu bylo snížení napadení jednoletých plevelů před sklizní na plodinách ošetřených třikrát herbicidy 87,5-91,6 % v množství a 79,9-84,3 % ve vlhké hmotnosti ve srovnání s kontrolou (bez herbicidního ošetření). zatímco u variant s dvojitým a jednoduchým chemickým zaplevelením byly tyto hodnoty 69,4-75,2 a 56,1 % a 55,6-66,0 a 39,7 %. Nárůst zaplevelení vedl současně k poklesu výnosu cibule při použití výše uvedených systémů na 22,3-24,0 a 19,8 t/ha, přičemž jeho úroveň v oblastech s trojnásobným chemickým zaplevelením byla 30,9-33,1 t/ha.
Kromě vlivu herbicidů a jejich systémů na zaplevelení a produktivitu plodin byla stanovena řada ukazatelů environmentální bezpečnosti používaných technologií pěstování cibule. Za tímto účelem byla půda (tloušťka vrstvy 0-20 cm) a výsledné produkty zkoumány na obsah zbytkových množství herbicidů a byl studován vliv herbicidů na mikrobiologickou aktivitu půdy.
Pokles mikrobiologické aktivity půdy pod pokusnými plodinami ošetřenými herbicidy byl zaznamenán pouze v prvním měsíci po jejich aplikaci. Nejvýraznější (o 380-690 tis. ks/g půdy) byl pokles počtu bakterií ve variantách s dvou- a trojnásobným chemickým zaplevelením, kde byl použit herbicid. Gaur. U těchto stejných variant byl patrný nárůst počtu aktinomycet, kterých bylo při sklizni o 22-28 tisíc více na g půdy než u kontroly. Aktivita bakterií rozkládajících celulózu zde byla také o 10-14 % vyšší.
Použití herbicidů v dávkách doporučených pro cibuli nevedlo k hromadění jejich reziduí v množství překračujícím přípustné limity. Již během prvního měsíce po použití proticereálních drog nebyla v půdě nalezena jejich rezidua, v důsledku čehož nebylo možné identifikovat žádný jejich vliv na půdní mikrobiotu.
Nejvyšší mikrokvantita herbicidů v půdě byla zaznamenána podle Gaitan (4 l/ha) měsíc po jeho aplikaci – 0,1 mg/kg Tato hladina reziduí však nepřesáhla GAS (0,15 mg/kg). Ke konci vegetačního období byl obsah mikrokvantit pařezů v půdě na úrovni 0,036-0,046 mg/kg. Gaur v dávkách 0,5 a 1 l/ha, intenzivně rozložený v půdě a při sklizni byl zjištěn v rozmezí 0,001-0,003 mg/kg s normou MPC 0,2 mg/kg. V čerstvě sklizených cibulkách nebyly žádné zbytky herbicidů.
Herbicidy nesnížily nutriční hodnotu produktů a jejich kvalitu. Obsah sušiny v cibulích se zvýšil na 14,6 – 14,8 % s rostoucí frekvencí chemických ošetření. V bezherbicidní kontrole byl podíl sušiny 12,4 % a v oblastech s jedním chemickým zaplevelením 12,8 %. Nejvyšší obsah celkového cukru v bulvách byl pozorován při sekvenčním použití preemergentních a postemergentních přípravků s antidikotovým a anticereálním účinkem – 7,0-7,1 %. V ostatních variantách se jeho výše pohybovala od 6,2 do 6,5 %. Množství dusičnanů v cibulích pod bezherbicidní kontrolou se v průměru za sledované období pohybovalo na úrovni 54,8 mg/kg, z ploch jednoduchého chemického zaplevelení – 64,3, dvojnásobného – 67,9-71,4, trojnásobku – 75,0-78,9 80 mg/kg; ale jejich množství ve výrobcích nepřesáhlo nejvyšší přípustnou koncentraci (XNUMX mg/kg).
Racionální použití herbicidů v technologiích pěstování cibule je tedy nákladově efektivní a šetrné k životnímu prostředí, zajišťuje zvýšení výnosu plodin o 95,6-109,5 %, rentabilitu výroby až o 115-126 % a zachování normálního stavu životního prostředí. .
Docent Volgogradské státní zemědělské akademie
