Váha sekáčku je 4 kg, je ostřen více z pravé strany na levou, je ostřen správně, možná by se měl ostřit na obě strany pod stejným úhlem?
Nejlepší odpověď
Špatně. Zkroutí ruce.
Mělo by být zaostřeno symetricky.
Jiné odpovědi
Ach, běda tomu klenotníkovi! Kam se dívaly tvé oči?
Saša ZZZZnalec (257) před 10 lety
oči se na tebe dívaly.
http://www.youtube.com/watch?v=EQR1JcPoaiw
Chtěli byste takový sekáček?))
úloha koglunu je až ostuda jednoduchá – díky síle působící na rukojeť a její váze se dostane do násady a znásilní ji podél vláken – proto by měl být tvar klínový – dám předpokládejme, že při takovém ostření bude každá třetí rána odkloněna do strany – ale to není pravda – pokud jste obr jako já a budete takhle štípat dříví na auto! -obecně mohou fyzici experimentovat s ostřením forem, protože existuje několik možností, které by měly usnadnit vstup a rozdělení!
Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=yQyzc6EkFqE
Úhel ostření by měl být symetrický 40 – 60 stupňů. Váš sekáček není správně naostřen. Přečtěte si prosím zde – teorie:
1. Pokud se špalek dřeva ( špalek dřeva, špalek dřeva, špalek dřeva, špalek špalku, špalek špalku, krátký pařez špalku, tyč, kulatý strom) řeže do polena, pak to nasekat.
2. Píchají, nepíchají.
3. Zpravidla speciálním nástrojem zvaným sekáček.
4. Ostatní operace s palivovým dřívím (s výjimkou 1) se obvykle provádějí pilou a sekerou – dále pak řezání a sekání.
5. Klín malého průměru lze rozštípnout sekerou. Možný je i velký průměr, při absenci sekáčku spousta volného času a nevyužité zdraví.
6. Sekáček je na rozdíl od sekery mnohem těžší (3-4 kg) a má méně ostrý úhel mezi rovinami ostří a delší rukojeť sekery (rukojeť).
7. Účinnost sekáčku se vysvětluje: za prvé, zvýšenou hmotností a následně impulsem a silou úderu; zadruhé tvarem čepele, který směruje značnou část této síly k oddělení dřevěných vláken od sebe. Sekera především seká.
8. Úhel ostření sekáčku je 40-60 stupňů. Čepel je úzká (70-80 mm).
9. Nejlepší násada sekery z jasanu. Používá se dub, bříza a akát. Pravda, jsou méně odolné. Rukojeť z dubu nebo akácie navíc „vysušuje ruce“ a netlumí zpětný ráz při nárazu. Rukojeť sekery je rovná – bez řasení typických pro sekery. Délka – 700-800 mm.
10. Ocelová část sekáčku je připevněna k násadě sekery pomocí dřevěného nebo kovového klínu (pomocí nemotorného). Úspěšnější a nyní vzácnější možnost upevnění je podobná upevnění krumpáče – rukojeť, rozšiřující se nahoru, je tažena po celé délce oválným otvorem (zapuštěna) a samočinně se fixuje díky zúžení.
11. Dřevo štípou na špalík, nebo špalek – dřevěný pařez, většího průměru než špalek, který se štípe.
12. I na špalku, který není příliš suchý, je téměř vždy patrná trhlina probíhající blízko středu. Orientace čepele sekačky při dopadu rovnoběžně s touto trhlinou výrazně zlepšuje výsledek.
13. Pokud je průměr polena příliš velký, je snazší odštípnout první polena po obvodu.
14. Palivové dřevo se v mrazu snadněji štípe – vlákna se zmrzlou vlhkostí se nenatahují, ale lámou.
15. Je vhodnější (kvůli mzdovým nákladům) naštípat jakékoli palivové dříví před úplným vyschnutím.
15. Trik s převrácením bloku dřeva se zaseknutým ostřím a úderem pažbou do bloku je dobrý pro sekeru, ale se sekáčkem obtížně proveditelný.
16. Je velmi obtížné a nebezpečné štípat zkroucené a uzlovité palivové dřevo. Samozřejmě je lepší to udělat v menších žetonech a ne napříč uzly.
17. Dříve se ve zvlášť obtížných případech kromě sekáčku používaly klíny – dřevěné nebo ocelové, zarážené do trhliny perlíkem nebo pažbou sekáčku.
18. V polních podmínkách někdy používají něco mezi sekáčkem a sekerou, pokud jde o hmotnost, úhel ostření a délku rukojeti. Nebo standardní sekera, na úkor účinnosti, ale s nárůstem hmotnosti zařízení. Zpravidla jsou to malé větve a mrtvé dřevo, na které stačí sekera.
pro „borcení“ polen je nejlepší ostření symetricky klínem na 30 – 35 stupňů, lze na 22-25 stupňů na cca 4 cm, pak přechod na konkávní svahy, které lámou dřevo (v tomto případě tzv. ocel dokonale zapadá do dřeva a konkávní svahy lámou dřevo vlákny)
