Pokud nejsou potřeby dítěte dlouhodobě uspokojovány, může u něj vzniknout tzv. toxický stres. To je nebezpečné pro jeho zdraví, ale lze tomu předejít správnou péčí.
Přepis videa „Jak se u dětí může vyvinout toxický stres“
Pokud nejsou potřeby dítěte uspokojeny, může u něj vzniknout tzv. toxický stres.
Pocit hladu novorozence ohrožuje jeho život. Vycítí, že něco není v pořádku a dá to najevo pláčem. Pokud je v blízkosti dospělý, který dokáže rozpoznat, co tento pláč znamená, a vyhovět potřebám dítěte, pak se mu v paměti uchová pocit uspokojení. Jeho hladina stresových hormonů se sníží a cyklus se obnoví.
Pokud dítě zůstane nešťastné, jeho tělo bude dlouhodobě produkovat stresové hormony, a to je pro jeho zdraví nebezpečné. Dítě se přitom postupně stane podrážděným, rychle se unaví, zhubne a zpomalí se proces tvorby synapsí v jeho mozku. Větvení nervů, které zajišťují komunikaci mezi různými částmi mozkové kůry, bude narušeno, pokud dítě žije v takových podmínkách.
První roky života dítěte tvoří základ jeho osobnosti a budoucího šťastného života. Silný stres a traumatické zážitky, jako je fyzické a emocionální týrání nebo pobyt uprostřed ozbrojeného konfliktu, mohou mít zničující účinek po celý život.
- Zjistěte více o tom, jak podpořit své děti v konfliktních nebo krizových situacích.
- Navštivte náš portál pro rodiče, který obsahuje rady předních odborníků v oblasti vývoje dítěte.
Toxické prostředí je pro děti velmi nebezpečné. Je to stresující prostředí.
Víte, že děti mají jakýsi radar, kterým vycítí, když jsou mezi rodiči neshody, když je v rodině napětí, když vidí ve společnosti násilí. To vše má negativní dopad na vývoj dítěte.
Když děti vyrůstají v prostředí, kde je neustále násilí nebo naopak v prostředí, kde jsou zanedbávány, má to vše na jejich růst a vývoj devastující vliv.
Děti, jejichž vývoj je ohrožen, jsou děti, které žijí ve velmi těžkých podmínkách. To znamená, že to není jen čas od času špatný den, ale nepřetržitá řada špatných dnů, týdnů, měsíců, let, kdy je v životě velmi málo pozitivních momentů a míra stresu je naopak extrémně vysoká. vysoký. Například když lidé žijí v extrémní chudobě, jsou zneužíváni nebo trpí vážnými duševními chorobami, jako jsou deprese nebo zneužívání návykových látek. Když není čas myslet na zítřek, stačí se pokusit přežít dnešek.
V domě může vládnout chaos a nepořádek, ale ne proto, že by rodiče své děti nemilovali, ale proto, že se nedokážou vyrovnat se svými vlastními životními okolnostmi. Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. A chtějí vytvořit prostředí, které bude podporovat růst a vývoj jejich dětí.
Často v tom my – členové společnosti – rodičům žádnou podporu neposkytujeme. Rodičům neposkytujeme podporu, neposkytujeme jim podmínky, aby mohli naplňovat potřeby svých dětí. Právě to vede ke vzniku stavů, které mají devastující dopad na zdraví dítěte.
Když dokážete zajistit potřebnou péči o vývoj dětí, jistě připravujete zdravého člena společnosti do budoucna.
To pomůže snížit míru násilí ve společnosti, snížit počet neurotických poruch u lidí, konflikty, školní problémy, potíže se získáním dobrého zaměstnání, problémy s navazováním dobrých vztahů.
Poskytnutí potřebné péče a péče dítěti v tomto období přispěje k budování zdravé společnosti.
Toto je způsob, jak chránit celé lidstvo.
Dětští psychologové, kteří nyní pracují s následky vojenského konfliktu, říkají, že na jedné straně je nutné aktivně přitahovat pozornost dospělých k problému vlivu války a stresového prostředí na psychologii dítěte a dále na druhé straně, aby nedošlo k přílišné dramatizaci a zastrašování rodičů a blízkých rodin, které v současné době prožívají ATO se svými dětmi. Mnozí jsou již vyděšení a zmatení: další pokles na stupnici „všechno je špatné“ může rodiče tak „vzdát“, že efekt bude opačný – ne pomoc a akce, ale naprostá apatie a bezmoc.
Kandidát lékařských věd, psychofyziolog, hlavní vědecký pracovník – profesor Dmitrij Korshevnyuk o tom hovořil ve svém článku.
Jak nebezpečný je stres pro dítě?
Stres nikdy nezmizí beze stopy: dítě může zaznamenat pokles školního prospěchu, potíže s komunikací s vrstevníky a konflikty s rodiči. Takové dítě se také může stát uzavřeným nebo příliš aktivním.
Po stresu je dětský organismus nadále ve stavu zvýšeného napětí, které může způsobit poruchu funkce celého dětského organismu. Poruchy imunitního systému u dítěte způsobují zvýšenou náchylnost k bakteriálním, virovým a parazitárním infekčním onemocněním. Důsledky stresu se u dítěte mohou projevit ve formě „medvědí nemoci“ (syndromu dráždivého tračníku), což je signálem nesprávného fungování trávicích orgánů. Vlivem dehydratace se špatně vstřebávají živiny, které jsou nezbytné pro fyzický i duševní vývoj. V rostoucím a vyvíjejícím se dětském těle tak vzniká řada porušení fyziologických funkcí.
Ale všechno není tak děsivé, jak se na první pohled zdá, protože tělo dítěte má zvláštní „bezpečnostní okraj“. Než přijdeme na to, jak pomoci dítěti vyrovnat se se stresem, je nutné zjistit mechanismy vzniku a rozvoje stresových reakcí.
Jaké události mohou způsobit stres u dítěte?
Děti a mladiství zažívají stres, pokud sami zažili nebo byli svědky tzv. psychotraumatických událostí. Takové události jsou:
- Válka/boj
- Přírodní katastrofy (přírodní i způsobené člověkem)
- Autonehody
- Teroristický čin
- Nečekaná smrt milovaného člověka
- Únos
- Sexuální a/nebo fyzické (fyziologické) násilí
- Záchvat
- Nucené stěhování do jiných regionů
- Nebo jiné události, které ohrožují bezpečnost nebo život dítěte.
Podle amerického Národního centra pro posttraumatickou stresovou poruchu (US Department of Health and Human Services, Administration for Children and Families, Administration on Children, Youth and Families, Children’s Bureau. Child Maltreatment, 2013) pouze třetina dětí, které zažili stres a dostanou potřebnou pomoc. A to v USA, zemi, která je považována za jednu z nejlepších v boji proti účinkům stresu. Tento ukazatel má dva hlavní důvody:
- rodiče nevědí o účincích stresu
- děti se bojí vyjádřit své problémy.
Evropští vědci M. Blom a R. Oberink při studiu prevalence důsledků prožívaného stresu u dětí zjistili, že alespoň jednu stresovou situaci zažilo 15–43 % dívek a 14–43 % chlapců. Z těch dětí a dospívajících, kteří se ocitli ve stresové zóně, bylo 3–15 % dívek a 1–6 % chlapců nuceno podstoupit specializovanou léčbu. Ale tato zdánlivě „suchá“ statistická procenta mohou zahrnovat i vaše dítě.
Co určuje závažnost stresových komplikací u dítěte?
Existují tři hlavní důvody, které zvyšují pravděpodobnost vzniku závažných komplikací u dětí a dospívajících po prožití stresu:
Čím silnější je stres, tím závažnější komplikace u dítěte vznikají. Dětem a dospívajícím, kteří zažívají extrémní stres, obvykle trvá déle, než se vrátí do normálního života.
Čím více rodiče projevovali péči o dítě po stresu, tím snáze byly jeho následky tolerovány. Pokud rodiče dávají dítěti najevo svůj zájem, obklopují ho náklonností, laskavostí, péčí a dítě cítí plnou podporu rodičů, pak se důsledky stresu, kterým dítě trpí, dostavují v mírnější a lehčí podobě.
Čím blíže je dítě stresové situaci, tím závažnější jsou komplikace. Pokud bylo například dítě přímým svědkem nepřátelství a nevidělo bitvy v televizi, pak budou komplikace závažnější.
Jak se projevují následky stresu u dítěte?
Děti školního věku (5-12 let).
Děti v tomto věku si většinou pamatují jen část stresové situace, nebo nedobrovolně mění pořadí událostí prožívaného stresu. Kromě toho mohou za příčinu stresové situace považovat některé „události“ z minulosti. Děti věří, že pokud se stejné „události“ opakují, pak se stejný stres určitě znovu objeví. Děti proto vědí, že pokud budou těmto „událostem“ věnovat pozornost a dávat si na ně pozor, mohou se v budoucnu vyhnout opakování stejného stresu. To vede k nadměrnému podezírání a rozvoji strachu u dětí. Například když černá kočka přejde přes silnici, pak děti věří, že se jim stane něco špatného.
Děti ve věku 5 – 12 let mohou tyto „události“ předvést ve své hře, přehrát část stresové situace, kterou zažily. Je důležité si uvědomit, že taková zábava neovlivňuje vývoj důsledků zkušeného stresu na tělo dítěte.
Děti v tomto věku si také mohou přenést část stresu do svého každodenního života. Dítě může například nosit do školy pistoli na hraní poté, co vidělo střelbu i v televizi.
Teenageři (12-18 let).
Některé projevy stresu prožívaného v dospívání jsou podobné jako u dospělých. Jedním z rozdílů je, že u dospívajících je větší pravděpodobnost, že než děti nebo dospělí budou projevovat impulzivní a agresivní chování.
Kromě výše uvedeného se u dětí a dospívajících po stresu často objevuje strach, úzkost, smutek, vztek, osamělost a další negativní emoce. Prožívají opovržení, nenávist a nedostatek důvěry vůči druhým. V dospívání jsou také běžné poruchy chování, jako je agresivita, nevhodné sexuální chování, sebepoškozování a zneužívání alkoholu nebo drog.
U některých dětí mohou následky stresu přetrvávat řadu let, ale pokud se dítěti dostane potřebné pozornosti ze strany rodičů, blízkých nebo dospělých, mohou následky stresu během pár měsíců odeznít. V některých závažných případech může dítě vyžadovat specializovanou léčbu, včetně předepisování léků.
