Všichni včelaři používají při práci se včelami kouř. A mnoho z nich, dokonce ověnčených různými tituly, kterým jsem položil zdánlivě naivní otázku: „Jak kouř působí na včely? – zopakovali stejnou knižní pravdu, že včely, cítící pach kouře, odletí na nové místo a sbírají med do své strumy, aby se jím poprvé nakrmily. Ztrácejí schopnost ohýbat břicho, tedy bodat. N.N. Zaretsky v knize „Průvodce pro začínajícího včelaře“ píše: „Včely pod vlivem kouře sbírají med ve svých plodinách a stávají se mírumilovnějšími.“ I.A. Shabarshov (1988) uvádí: „Pokud to (kouř – V.N. Efimov) zavedete do úlu, rodina se okamžitě velmi rozruší. Včely, které vycítí nebezpečí, se chtivě vrhají na med, opíjejí se, ztěžknou, stanou se méně podrážděnými, a protože špatně ovládají svá plná břicha, téměř neštípou.” Nebo znovu: „Kouř je zjevně nouzovým signálem pro včely. Po něm totiž kdysi následoval požár (lesní požáry) – nejstrašnější pohroma pro všechny obyvatele lesa. Veškerý hmyz odletí z kouře. Aby včely neumřely a neodletěly od ohně, instinktivně se zásobily tím nejnutnějším – jídlem, jediným zdrojem jejich života v prvních dnech poté, co se ocitly mimo svůj domov“ (1993). O tom nebo tak nějak se píše v mnoha specializovaných včelařských publikacích. I malá encyklopedie „Včelařství“ tvrdí, že „. Lehkým kouřem včely sbírají plné váčky medu, takže je pro ně obtížnější ohnout břicho, aby bodlo. Předpokládá se, že tuto reakci vyvinuly včely v souvislosti s častými lesními požáry. )”.
Zde bych se chtěl zeptat: mají včely, které neustále žijí ve štěrbinách a jeskyních ohnivzdorných hornin, jiný vztah ke kouři?
I přes respekt k autorům nemohu s jejich výroky souhlasit. A právě proto.
Za prvé, při pohledu na stavbu těla včely je jasné, že medový váček, ať už je naplněný nebo ne, jí v žádném případě nebrání ohnout břicho, protože se nachází v jeho horní části.
Za druhé, včely roje, jejichž úroda je do posledního místa naplněna medem, při neuctivém zacházení žihnou o nic méně než včely z úlu s prázdnou úrodou. Na jaře, když jsou úly vystaveny, jsou střeva včel, umístěná ve stejném břiše, naplněna výkaly, takže je to patrné i okem. To jim však také nebrání v bodání.
Za třetí, tvrzení, že včely, které ucítily kouř, hodlají odletět na bezpečnější místo, není v souladu s elementární logikou a zjevnými fakty. Kam a proč budou létat včely a házet všechen plod a královnu do ohně? Koneckonců, plodná děloha snášející vajíčka získává schopnost létat až poté, co je nějakou dobu na přísné dietě. V tomto případě ujištění, že včely někam poletí, naznačují, že jsou sebevražedné. Takové případy však věda nezná. Naopak včelaři znají fakta (jsou popsána v literatuře o včelaření), kdy při požáru včelína včely hromadně létaly pro vodu a nosily ji do úlů, jejichž stěny již hořely a kolíky porostů byly vykuřovány, aby se udržela požadovaná teplota a vlhkost v hnízdě. Ani jeden z nich zbaběle neopustil svůj úl, svou rodinu, potomstvo a zásoby jídla, aby hledal bezpečné místo. A před jistou smrtí je zachránil až zásah člověka, který neušetřil pár kýblů vody.
Mimochodem, loňský dým v některých oblastech moskevské oblasti byl takový, že podle knižních prohlášení měl zcela zničit včelíny místních včelařů, jejichž včely měly masově emigrovat za lepším životem. (Možná to tak bylo – pozn. red.).
Včela chrání hnízdo, plod a zásoby potravy až k sebeobětování. Roj kromě obsahu medových váčků nemá nic, takže včely zde nemají co zvláštního chránit. Teprve když včelař při sbírání roje nešikovným jednáním naruší jeho celistvost nebo jsou zasaženy osobní zájmy jednotlivých včel, jsou schopni připomenout, proč a za jakým účelem mají žihadlo.
Proč tedy včelaři při práci se včelami používají kouř? Naši předci včelaři zřejmě neměli nic jiného než kouř z celého svého arzenálu nepříjemných, včely odpuzujících prostředků. A očividně odcházejí, protože jeho vůně je pro ně extrémně nepříjemná. Je známo, že včelaři v Africe se před prací s africkými včelami, proslulými svou zlomyslností, natírají čerstvým buvolím trusem. Takže i v tomto případě včely, které cítí pach hnoje, sbírají med ve svých plodinách s úmyslem odletět?
Podotýkám, že při nadměrném používání kouře se včely stávají vyloženě divokými. Ale jak se zdá, neměli by. S plnou strumou?!
Jak tedy včely reagují na kouř? Buď je pro ně ten zápach hnusný, nebo má kouř nějaký jiný (ale jaký?) účinek? Na tyto otázky musí odpovědět vědci.
A takové alogismy by měly být z knih odstraněny, aby, jak říkával car Petr: „Neblázněte lidičky“.
