1. Pleshakov A. A. Obr na mýtině aneb první lekce environmentální etiky: příručka pro studenty pedagogiky. Instituce / A. A. Plešakov, A. A. Rumjancev. – 9. vyd. – M.: Vzdělávání, 2012. – 160 s.: nemoc. – (Zelený dům).
2. Pleshakov A. A. Od země k nebi: atlas-determinant: příručka pro studenty všeobecného vzdělání. instituce / A. A. 4. Plešakov. – 11. vyd. – M.: Vzdělávání, 2010. – 222 s.: nemoc.
3. Traitak D.I. Čítanka o botanice: Pro žáky 5. – 6. ročníku. / Comp. D.I. Traitak. – 2. vyd. Přepracováno – M.: Vzdělávání, 1985. – 223 s., ill.
4. Prozkoumávám svět: Det. Encykl.: Rostliny / Autor. – komp. L. A. Bagrová. Umělec O. M. Voitenko, A. V. Kardashuk, N. V. Pavlova. Pod obecným Ed. O. G. Hinn. – M.: Nakladatelství AST LLC, 2008. 512 s.
6. https://obrazovanie-gid.ru/dokumentaciya/obyasnite-prichinu-listopada-opishite-7. etot-process-6-klass-biologiya-kratko.html
úvod
Při procházce zářijovým lesem jsem obdivoval pestrobarevnou paletu listí, které s mírným hlukem padalo ze stromů a šustilo mi pod nohama. Přemýšlel jsem, proč byly listy celé jaro a léto zelené, ale na podzim změnily barvu? Proč v létě neslezou ze stromu ani při silném bouřkovém větru, ale na podzim i za bezvětří opadávají? [4, str. 24]
Nasbírala jsem celou kytici listů různých tvarů a barev a přinesla si je domů. Mám mikroskop, zkoumal jsem přinesené listy pod velkým zvětšením. To je úchvatný pohled! Otázek ale bylo ještě víc. Pak jsem se rozhodl hledat odpovědi ve vědeckých zdrojích na internetu a udělat si vlastní výzkum.[2,s.84]
Hypotéza: opad listů nezávisí na sezónních změnách přírody
terč: Zjistěte, proč rostliny potřebují listy a proč na podzim listí opadává
K dosažení cíle považuji za nutné splnit následující úkoly:
– studovat informace k výzkumnému tématu s využitím dat z encyklopedií a internetu
– studovat strukturu listu
— experimentálně se naučit roli listů v životě rostlin
-shrnout, systematizovat výsledky výzkumu a vyvodit závěry.
Metody: pozorování, analýza a syntéza, experiment, fotografování, srovnávání
Předmět studia: listy stromů, pokojové rostliny
Předmět studia: procesy probíhající v listech rostlin
Výsledkem odvedené práce je: herbář, prezentace „Moje pokusy s listy“
co je list? V botanice je to vnější orgán rostliny, ve kterém dochází k jevům, jako je fotosyntéza, výměna plynů, transpirace a opad listů.
1. Fotosyntéza je proces tvorby organických látek z anorganických za pomoci slunečního záření.[3, s.33]
2. Výměna plynu v rostlinách probíhá v listech průduchy. Během dne se do rostliny dostává oxid uhličitý i kyslík a uvolňuje se jak kyslík, tak oxid uhličitý, tzn. Během dne probíhají v rostlinných buňkách paralelně dva procesy – fotosyntéza a dýchání. V noci nedochází k fotosyntéze, v buňkách probíhá proces dýchání.[3,s.40]
3. Odpařování vody. K uvolňování vody rostlinou dochází průduchy. Rostlina se tak ochlazuje, což zabraňuje přehřátí, navíc je zachován nepřetržitý proud vody od kořenů k listům. Rostliny se mohou chránit před nadměrným odpařováním následujícími způsoby: zmenšením a (nebo) změnou čepele listu (kaktus); dobře vyvinutá kutikula (aloe); velké množství vlasů (fialová-Saintpaulia).[3,s.37]
4. Opadání listů je přirozené opadávání listů. V tomto ohledu se rostliny dělí na opadavé a stálezelené. Stálezelené rostliny se vyznačují vytrvalými listy (borové listy žijí 2-4 roky, smrkové listy – 5-7 let). Opadavé rostliny ročně ztrácejí všechny listy (dub, bříza, javor). Koncem léta – začátkem podzimu začínají stárnout listy, snižuje se jejich metabolismus, chlorofyl se začíná rozkládat a listy získávají jinou barvu (oranžová, červená, vínová). [3, str. 52]
Mezi bází listu a stonku se začíná vytvářet oddělovací vrstva buněk skládající se z mrtvých buněk korku. V této době se v paždí listu konečně vytvoří pupen, po kterém list odpadne. Význam pádu listů: odstranění nepotřebných látek z těla; snížení výparu, což je zvláště důležité v zimě, kdy se proudění vody z půdy prakticky zastaví; snížení hmoty výhonků a jejich plochy, což snižuje množství sněhu zadrženého na větvích, čímž se snižuje pravděpodobnost zlomení výhonků.[1,s.14]
Rozhodl jsem se experimentálně otestovat všechny tyto procesy na mých pokojových květinách (spathiphyllum, zamioculcas)
Zkušenost č. 1. Vzal jsem 2 nádoby se stejným množstvím vody. Nalil jsem rostlinný olej, zabraňuje odpařování vody. Do jedné nádoby jsem umístila větvičku z rostliny. Po nějaké době bude v nádobě, kde stála větev s listy, méně vody. Závěr: voda se odpařuje skrz listovou desku.
Zkušenost č. 2. Přes list rostliny jsem položil průhledný plastový sáček a pevně ho u základny uvázal. Po nějaké době se na stěnách vaku objevily kapky vody. Závěr: kapičky vody jsou voda, která se odpařuje (transpirace).
Zkušenost č. 3. Na vrchní plochu dvou listů a spodní plochu zbylých dvou listů jsem nanesl vrstvu vazelíny. V důsledku pokusu listy s vazelínou na dně zežloutly a uschly. Listy s vazelínou navrchu nebyly poškozeny. Závěr: listy dýchají spodní plochou listu, vazelína zablokovala přístup vzduchu k ústům a listy uschly.
Zkušenost č. 4. Přes list jsem nalepil proužek lepicí pásky. Po 2 týdnech jsem náplast odstranil. Oblast pokrytá lepicí páskou zbledla (zažloutla).
Závěr: přes lepicí omítku neproniklo sluneční světlo, nevznikl chlorofyl.
Zkušenost č. 5. Do zkumavky nalil vodu a nechal ji 2-3 cm prázdnou.Vložil list do láhve tak, aby špička stonku byla ponořena ve vodě; těsně zakryl otvor láhve plastelínou, jako korek. Udělal jsem otvor pro brčko a zasunul ho tak, aby hrot nedosahoval do vody. Vysál jsem vzduch z láhve.
Z konce stonku ponořeného do vody začnou vystupovat vzduchové bubliny.
Závěr: vzduch prochází listem do stonku, protože je viditelné uvolňování vzduchových bublin do vody.
Závěr
Obecný závěr z práce: díky listům dochází v rostlinách k důležitým procesům – dýchání a výpar (transpirace průduchy). A také proces fotosyntézy – přeměna sluneční energie a světla na organické látky. Na podzim, kdy již sluneční energie nestačí, znatelně klesá okolní teplota, klesá produkce chlorofylu v listech a ten stávající se rozpadá. Rostliny nedokážou svými kořeny nasát studenou vodu ze země a pokud by ji odpařily i listy, rostlina by úplně vyschla. Proto pozorujeme pro nás tak krásný a pro stromy nezbytný úkaz, jako je opad listí.
Moje hypotéza se nepotvrdila. Opadání listů závisí na sezónních změnách přírody (nedostatek sluneční energie, pokles teploty)
